Až se bude hlasovat o členství ČR v Radě bezpečnosti OSN... Někdejší premiér očekává ránu

17.11.2023 17:40 | Rozhovor

Co označuje za „Fialův hysterický cirkus“? A jak on sám v době, kdy byl premiér, přistupoval k zahraniční politice? I o tom mluví v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz expremiér Jiří Paroubek. Dostal se i k nákupu premiéra Fialy v Německu a doporučil vládě, ať se inspiruje v Polsku. „Premiér jen ukazuje, že neví, co se v té společnosti děje, jaká je sociální situace…,“ říká a nešetří ani řetězce. Dostal se i k progresivnímu zdanění a k tomu, o čem mluví nová slovenská vláda.

Až se bude hlasovat o členství ČR v Radě bezpečnosti OSN... Někdejší premiér očekává ránu
Foto: Wikipedia
Popisek: Rada bezpečnosti OSN

Fialův hysterický cirkus. Tak se jmenuje jeden z vašich nedávných komentářů na webu Vasevec.cz. Pojďme si to pro naše čtenáře trochu rozebrat… Co označujete konkrétně za ten cirkus?

Jeho přístup k řešení problémů. Například v situaci, kdy jede na zahraniční cestu po Africe, do zemí, které jsou převážně muslimské, jako je největší africká ekonomika – Nigérie, s velkými zásobami nafty a zemního plynu, tak je asi velmi nepraktické, když se týden předtím zúčastní proizraelské demonstrace. Nebo když se jeho ministryně obrany zahalí do izraelské vlajky. To je jejich přesvědčení, což je v demokratickém státě nutné tolerovat, ale na druhé straně by měli nadřazovat vždy zájem státu nad svým zájmem, a nedávat tedy takovéto zjevné příklady svého přístupu ke Gaze. Protože prostě muslimské státy na to mají jiný názor. A také řada rozvojových států.

Zdá se, že oni prostě nejsou schopni, vláda Fialy jako celek a premiér Fiala zvlášť, vnímat realitu tohoto světa. Že prostě svět, jeho většina, jde úplně jinou cestou, nežli jde většina západních zemí. V některých otázkách to západní země v celku dokážou vystihnout, jako právě v palestinské otázce s tím, že se snaží alespoň humanitárně pomoci Palestincům. Ale jsou otázky, kde prostě ten svět je úplně někde jinde. A já myslím, že v plné nahotě se to projeví tehdy, až se bude hlasovat o členství ČR v Radě bezpečnosti OSN. Pomalu koriguji svůj názor, že dostaneme 40 hlasů při hlasování na valném shromáždění. Myslím si, že ten počet bude podstatně menší a že to bude další rána, která by měla ty naše proamerické a ultraproizraelské politiky přesvědčit o tom, že politika se má dělat trošku jinak. Umírněně, ne tak okázale.

Ta okázalost je to, co se v zemích třetího světa prostě nedělá. Takže první, co se zcela nepochybně stalo, bylo, že diplomaté, kteří jsou tady z Nigérie, poslali rešerše své vládě do Abuji. No a ta si to vyhodnotila, že s takovými lidmi se momentálně scházet nechce. Kromě toho ta nabídka ekonomické spolupráce není neodolatelná. Samozřejmě české a nigerijské firmy mohou spolupracovat dál a určitě i budou. Tam je docela slušná zahraničněobchodní výměna. No ale očekávat třeba od České republiky to, co od Číny nebo to, čeho jsme byli schopni za starého Československa, to znamená dovozu velkých investičních celků, jako jsou třeba rafinerie, cukrovary, pivovary… No tak to už je hudba dávné minulosti.



Jak si vysvětlit, že toto je, jak říkáte, hudba dávné minulosti?

Anketa

Které datum je pro vás důležitější?

hlasovalo: 13589 lidí
Změnila se struktura českého průmyslu, což je svým způsobem důsledek té transformace, ke které došlo začátkem 90. let. V řadě směrů nevhodně provedené. Ta ekonomika byla atomizovaná a řada těch podniků, které se prodávaly za babku v rámci velké privatizace, prostě ztratila schopnost vytvářet ty velké investiční celky. Nebo dokonce ti zahraniční partneři, kteří si je kupovali, nebo zahraniční firmy záměrně tyto činnosti utlumili. Takže česká ekonomika se stala v podstatě ekonomikou dodavatelskou, servisní pro ty velké západoevropské ekonomiky. Nic víc, bohužel. Tím jsme se dostali mimo ten hlavní proud světové ekonomiky. K tomu přispívá i to, že jsme nebyli schopni se zaměřit, včas zachytit proces automatizace, robotizace, digitalizace, zavádění umělé inteligence… A tím pochopitelně ta ekonomika retarduje. My se radujeme, že máme nízkou nezaměstnanost. Ta ale do značné míry vzniká proto, že ta ekonomika potřebuje další a další lidi, protože prostě není modernizovaná.

Když se vrátíme k té první otázce, kdy říkáte, že by se politika měla dělat umírněně, ne tak okázale… Byla tady podle vás za těch posledních třicet let někdy podobná zahraniční politika, jakou dělá tato vláda?

Nepamatuji si. Já si naopak pamatuji, když jsem byl premiérem, tak jsem udržoval velmi korektní vztahy v rámci EU a samozřejmě i s Američany. Byl jsem na státní návštěvě v Paříži, v Londýně, v Berlíně a v řadě dalších západních zemích. Ale byl jsem také na státní návštěvě v Rusku a v Číně. Moje vláda dělala skutečnou politiku všech azimutů. A to by měla dělat každá vláda, která vládne zemi, jež je umístěna v centru Evropy. Jedna věc je naše západní orientace a druhá věc je naše poloha, kdy můžeme být mostem mezi Východem a Západem a těžit z toho.



Velkou „odezvu“ vyvolalo video z nakupování premiéra Fialy v Německu, kde premiér zjistil, že jsou levnější potraviny. Jak byste to komentoval?

To každý trošku informovaný člověk ví už léta. Já jsem donesl košík takových základních potravin nakoupených v samoobsluze v Ústeckém kraji a stejné potraviny nakoupené v Drážďanech. Porovnal jsem ceny a ukázal jsem to přímo na schůzi Poslanecké sněmovny. Takže to není věc, která by byla nová. Nové je to, že premiér jede na tento nákup, do kterého ho asi nahnali marketéři, protože jinak si to neumím vysvětlit. A hloupí marketéři, protože ten závěr byl, že vlastně vláda s tím nemůže nic dělat. Každý se mu musí vysmát, protože vláda samozřejmě s tím může něco dělat. Jako třeba vláda polská, to znamená snížit daň z přidané hodnoty u vybraných potravin, nebo ji dokonce úplně eliminovat.

Takže premiér jenom ukazuje, ale i ti další členové vlády, kteří jsou na tom podobně, že vůbec neví, co se v té společnosti děje a jaká je sociální situace, sociální klima ve společnosti. A čím je utvářené. Že je utvářené snižujícími se reálnými příjmy a také tím, že ty gigantické oligopoly včetně těch kartelů velkých obchodních řetězců si tady diktují ceny, ale také tržní podmínky. Oni sem dovážejí méně kvalitní potraviny a prodávají je často za vyšší ceny, než jsou prodávány třeba v Německu nebo v Rakousku. Je to částečně dáno velikostí trhu, ale nejen tím. Když se podíváte na slevové akce, musíte vidět, že cenové rozpětí se u těch řetězců pohybuje někde od padesáti do sto padesáti procent u vybraných druhů zboží. Takže to je pro ty zahraniční řetězce vysoce zisková záležitost. Protože jsou to prakticky, až na jeden, všechno řetězce v zahraničních rukou. Samozřejmě potraviny nakupovat musíte. Ale pak se divíme, že už asi osmnáctý měsíc za sebou klesá maloobchodní prodej a že lidé méně nakupují. Že nakupují méně zdravé věci, že se orientují na nezdravý sortiment zboží, že některé nákupy dlouhodobého zboží, ale také třeba zboží, jako je například obuv nebo oděvy, zadržují na další dobu. Takže je to samozřejmě problém i pro tvorbu hrubého domácího produktu. Kde to pro mě není žádným překvapením, protože jsme spolu o tom mluvili už někdy před tři čtvrtě rokem, že ten hrubý domácí produkt bude klesat ještě v té době, kdy ti optimističtí provládní ekonomové tvrdili něco jiného. Že tady bude mírný růst, pak to snižovali, pak se dostali na 0,1 procenta růstu, no a teď už jsou v poklesu.

Školy chystají na 27. listopadu celostátní protest. Odborům vadí vládní škrty. Jak vidíte situaci ve školství a co vládní škrty přinesou?

Především se vládě podařilo ve společnosti provést takovou destrukci, a tak si kdekoho znepřátelit tím, že popírá zájmy jednotlivých společenských skupin, že vlastně není jediná významnější zaměstnanecká skupina, kromě toho také důchodci, ale také třeba rodiny s dětmi, zejména samoživitelky, která by tuto vládu chválila, podporovala. A lidé, i když odbory, ta největší centrála je vedena velmi vládě přátelsky nakloněným člověkem, tak se radikalizují. No a první věc, se kterou přicházejí, tak jsou stávky, které nic dobrého nepřinesou, a vláda bude dál pokračovat v té své hloupé, asociální politice a bude dovádět lidi k zoufalství. Takže pak tím dalším stupněm mohou být nepokoje, a to určitě nikdo z nás nechce.

Podívejme se i na Slovensko. V médiích se objevila informace, že nová slovenská vláda chce podstatně zvýšit zdanění bank. Kabinet prý potřebuje získat peníze na ozdravení státních financí i na nově ohlášené sociální programy…

Já toto říkám dlouhá léta, že je potřeba zavést progresivní zdanění, zejména u těch velkých firem oligopolního charakteru, což nepochybně banky jsou. Ty si dělají, co chtějí. Teď to třeba vidíme všichni na tom, že chtějí zavést jakýsi poplatek za dřívější splacení hypoték. Chtěly by mít ze všeho vlastně jenom bene, jenom příjmy, zisk. Všechny poplatky k tomu směřují. Ty banky tolik nepůjčují. Zvykly si na to, že mají povinné úložky u státu, a z toho kasírují od ČNB peníze. Až se ta úroková sazba dostala na sedm procent, tak to se jim líbilo, to by chtěly, aby to pokračovalo dál a dál. Ale český podnikatel si takto v korunách nemůže půjčit a samozřejmě že to limituje rozvoj. Protože půjčit si za sedm až osm procent úvěr na rozvoj svého podniku, no tak to je ekonomická sebevražda.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Hora

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pochopte, senioři, vy také musíte přispívat na zbraně. Profesor Keller a vládní nesmysly

18:59 Pochopte, senioři, vy také musíte přispívat na zbraně. Profesor Keller a vládní nesmysly

„Pokus o logickou argumentaci se stává pro příslušné orgány indicií, že možná pracujete pro cizí záj…