Kdo dělá letošní předvolební kampaň velmi dobře a komu se naopak moc nepovedla?
Myslím, že to už je všeobecně známo a uvidíme, jak to dopadne, ale předběžně si velmi dobře vede Andrej Babiš a ukazují to i průzkumy veřejného mínění. A skutečně až nepochopitelně naivně vedou volební kampaň Piráti.
V čem jejich naivita podle vás tkví?
Oni nedokázali dát jediné svoje vlastní téma a nebyli připraveni na to, jak na ně Andrej Babiš brutálně zaútočí. On skutečně zaútočil na jejich slabiny a Piráti jen ustupují a nedokážou na to nijak odpovědět - třeba silným protiútokem na slabiny Andreje Babiše.
Fotogalerie: - Volby, budou o něčem?
Jak velkou roli hrají v porovnání předvolebních kampaní peníze? Tedy častým argumentem odpůrců Andreje Babiše bylo, že má velké množství financí. Jak moc rozhodují peníze?
Všechna uskupení, která jsou favority, mají relativně dost peněz. Jasně, Andrej Babiš je nejsilnější a umí peníze nejlépe použít, ale nedá se říci, že by ostatní byli chudí příbuzní. Dostali peníze za volební výsledky od státu, mají i sponzory, takže všichni mají peníze. Jde o to, jestli je umí dobře využít.
Česko má tři nová výraznější uskupení, která bojují o přízeň voličů. Je to hnutí Trikolóra, hnutí Přísaha a VOLNÝ blok. Mohou zamíchat kartami například tak, že by i malý počet jejich poslanců mohl nakonec rozhodovat při sestavování vlády?
Jak moc komplikované bude sestavit vládu vzhledem k prohlášení prezidenta Miloše Zemana, že sestavováním vlády pověří nejsilnější politickou stranu, nikoliv politickou koalici. Jeho výrok se dal považovat za vzkaz Pirátům se Starosty a nezávislými, ale také koalici SPOLU. Objevují se obavy, že by sestavování vlády mohlo trvat i rok a půl.
Zatím se zdá, že to nebude problém, protože volby vyhraje Andrej Babiš, to znamená, že nedojde k žádnému paradoxu. On jako vítěz voleb i jako majitel strany, nikoliv koalice, bude pověřen sestavením vlády a bude to spravedlivé. Když to dopadne překvapením a vyhraje například SPOLU, pak uvidíme, co Miloše Zeman udělá. Miloš Zeman ne vždy dodrží to, co slíbí.
Napsal jste komentář pro Deník, kde jste kritizoval premiéra, protože kdysi řekl, že nepřijme jediného uprchlíka. Česká republika nyní přijala přes 170 Afghánců, někdy i rodiny s dětmi, které byly evakuovány českým letadlem z Kábulu. Vyčetl jste tedy Andreji Babišovi, že Afghánci jsou zde i přes jeho výrok. Babiš se ale vašemu textu bránil s tím, že jde o prověřené lidi zpravodajskou službou a nejde tedy o migranty nelegální, v čemž vidí rozdíl.
Andrej Babiš účelově použil moji větu, která byla ve skutečnosti bonmotem, který pouze říká, že Andrej Babiš občas řekne něco, co není schopen dodržet. Jako řekl loni v létě, že už nebude žádný lockdown, tak řekl před dvěma lety, že nepřijmeme žádného uprchlíka. Ale okolnosti jsou jiné, uprchlíky přijímáme a já samozřejmě v další části komentáře píšu, že je to dobře, protože já podporuji, abychom přijali lidi, kteří nám pomáhali. V komentáři pár dní předtím jsem napsal, že bychom jich měli přijmout i více, neboť Západ situaci oněch lidí zapříčinil a oni prchají před hrozbou smrti a my jsme víceméně povinni pomoci.
Samozřejmě jsem také proti přijímání nelegálních migrantů, ale je třeba zdůraznit, že Babiš řekl, že nepřijmeme ani jednoho uprchlíka, nemluvil o legálních a nelegálních migrantech. Tedy uprchlíka bez atributů. To, co mi potom vyčítá, je do jisté míry demagogie. Jsem pro přijímání legálních migrantů v té míře, jak jsme jim schopni pomoci. Česko nemůže při své politické kulturní situaci přijmout tolik lidí jako Rakousko nebo Německo, které jsou v tom absolutní jedničky, ale řekl bych, že pár stovek lidí, kteří prchají před válkou nebo hrozbou mučení a zabití, si můžeme dovolit přijmout.
Psali jsme:
Na druhou stranu, bylo to právě Rakousko, které prohlásilo, že nepřijmou ani jednoho člověka z Afghánistánu, zatímco Česká republika ano.
Protože Rakušané přijali tolik lidí v první vlně, že teď už by to mohl být problém. Sebastian Kurz (rakouský premiér, pozn. red.), jako předtím Evropská komise, apeluje na země, které nepřijaly žádné migranty, aby se solidárně připojily, což by mělo být i Česko.
Jen doplním, že v Rakousku už to problém je. Statistiky jasně ukázaly, že Afghánci mají na svědomí několikanásobně větší počet kriminálních činů, než jiní obyvatelé. Souhlasíte, že tento problém je už aktuální?
Doposud nejlepší nápad předvolební kampaně? Anketa
Byl to Tomio Okamura s hnutím SPD, který byl v minulosti velmi kritizovaný za to, že ve své politické rétorice používal právě migraci. Byl obviňován z šíření strachu a jeho využívání s výrokem, že se nejedná o volební téma v České republice. Po letošním nárůstu počtu migrantů mířících do Evropy a i po událostech v Afghánistánu se zdá, že se migrace stává volebním tématem v České republice. Byla to vůči Okamurovi křivda, nebo si kritiku za strašení zasloužil?
Určitě si zaslouží kritiku za strašení, protože on to téma dává do, řekněme, nacionalistického kontextu, nevysvětluje ho rozumně. To téma cítí všichni, ale Tomio Okamura ho používá demagogicky.
Četla jsem váš komentář, kde píšete: „To, jestli budou či nebudou nosit školáci roušky v příštích třech týdnech, je lapálie. Děcka i rodiče by vás s takovým tvrzením vynesli v zubech, ale lapálie to je. To, že můžeme vášnivě řešit prkotiny, je příznakem toho, že snad přicházejí šťastnější časy.“ Mluvila jsem s rodiči i pedagogy, kteří kritizují rozdělování v kolektivu dětí kvůli testům či očkování, což může zanechat psychické následky. Kritici to také považují za omezování svobody. Trváte na tom, že je to maličkost, tedy lapálie?
První komentář byl o tom, že mohou být roušky nařízeny plošně pro všechny školáky. Čili žádné diskriminování. Děti, které odmítnou test, mohou nosit roušky. Kdyby je nosili všichni, což nepřichází, zdá se, v úvahu, nebude nikdo diskriminován. Já to vidím jako problém a moje řešení je opačné, já navrhuji povinné očkování pro všechny starší dvanácti let, bylo by to vyřízeno.
Právě na to by odpůrci reagovali například tím, že vakcinovat děti není vhodné, protože ještě nejsou známy dlouhodobé vedlejší účinky vakcíny. Jste přesvědčen, že by mělo být povinné od dvanácti let?
Tady vážíme dvě věci. V životě se nikdy nerozhodujeme bez rizika a tady nás drtivá většina vědecké veřejnosti, které většinou věříme... když si kupujeme automobil, věříme, že mu nevybuchne motor, protože věříme ve funkčnost na základě moderní vědy. Tady nás drtivá většina vědecké veřejnosti přesvědčuje, že žádné dlouhodobé účinky nebudou, že vakcíny jsou velmi spolehlivé. A na druhou stranu je tu hrozba koronaviru, mutace delta, umírání dalších stovek a tisíců lidí. Já sázím na vakcínu. Je to můj novinářský návrh, musela by to zvážit vláda, jaká forma by byla vhodná. V některých zemích je povinné očkování například pro zdravotníky a ty, kdo přicházejí do styku se seniory, a jde o vyspělé země, takže to není žádná diskriminační nebo zlá věc. Je to rozhodnutí v těžké situaci. Ale chápu i argumenty druhé strany.
Ano, někteří odborníci tvrdí, že vedlejší účinky za pět let nebudou žádné. Mohou to vědět, nebo jen odhadují?
Mohou to vědecky predikovat. Jak říkám, to je otázka, stoprocentní jistotu nemáme nikdo, ale stát má právo povinné očkování zákonem zavést a já si myslím, že by to bylo dobře. Samozřejmě není to žádná spása a nevím, zda by zachránilo všechny, ale jsem výrazně přesvědčen, že by po čase mohlo pomoci koronavirus i vymýtit, jako se podařilo očkováním některé nemoci téměř vymýtit - jako dětská obrna nebo pravé neštovice.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
