V naší redakční anketě se ptáme čtenářů, jaký vývoj by si přáli, pokud by o něm mohli po roce 1989 rozhodovat. Z nabízených možností má jasnou převahu varianta, že zemi měli vést Valtr Komárek a Alexander Dubček a měl se tu budovat socialismus s lidskou tváří připomínající rok 1968. Co si o tom myslíte?

Jsem velmi poctěn za tátu a jsem rád, že ho mají lidé takto v paměti, ale nevěřím tomu, že socialismus s lidskou tváří je cestou. Jedinou cestou je kapitalismus s lidskou tváří, to znamená individuální tržní soutěž, do které stát dodává solidaritu s lidmi, kteří měli smůlu a neuspěli v ní.

Jaký vývoj byste si přál vy, jakým směrem se mělo Československo po roce 1989 vydat?

Ve chvíli, kdy se socialistický systém zhroutil, měli jsem maximálně přebírat vzory z okolních zemí, které mají sociálně-tržní hospodářství, jako je Rakousko a Německo - a to se nám nepodařilo. Samozřejmě je ovšem pochopitelné, že lidé, kteří se dostali do vedení, nemohli mít žádnou zkušenost se státem a státní administrativou, nevěděli, jak má stát fungovat, byli plní utopických krásných idejí. Věřili, že když jsme svrhli zlého bolševika, teď všechno půjde samo. Nechali prostor těm, kteří měli více informací, to byli ředitelé státních podniků, zelináři, řezníci, veksláci, estébáci, kteří se pomalu zmocňovali ekonomické síly. Nejspíš jsme to trochu pokazili českými cestami a tím, že jsme si zákony a pravidla chtěli napsat sami.