Jak je možné, že se Tálibán tak rychle zmocnil celého Afghánistánu?
Zaprvé neměl odpovídajícího protivníka. Afghánskou národní armádu jsme řadu let cvičili, financovali a vyzbrojovali. Ještě před měsícem západní představitelé včetně našich prohlašovali, že ji budou i po stažení cizích vojsk dál podporovat a ve výcviku se bude pokračovat ve třetích zemích. Uváděli, že to bude možná v Turecku nebo v Gruzii. A najednou není koho podporovat ani cvičit.
Zadruhé, ale to je jen můj odhad, když vojáci Afghánské národní armády díky mobilům a sociálním sítím viděli, že Tálibové na dobytých územích nemasakrují, nedrancují ani se nemstí, hromadně dezertovali. Nasvědčovalo by tomu i to, že v prvních dnech vítězného tažení Tálibů zprvu k bojům docházelo, pak už vůbec ne. Kdyby vládní vojáci viděli, že jim jde o krk, nevzdali by se.
Fotogalerie: - Zapadlí vlastenci v Příčovech
Jak je toto hnutí připraveno na dobu míru, na vládnutí, na administrativní práci, prostě na budování alespoň bezpečného územního celku?
To teprve uvidíme. Část funkcí nutných pro udržení jakžtakž moderního státu vykonávali Afghánci. Je otázka, kolik z nich si nový režim dokáže udržet. Na druhé straně bylo mezi státními zaměstnanci tolik mrtvých duší a lidí bez kvalifikace, kteří se na svá místa dostali jen kvůli nezměrné korupci, že nevíme, jaký je ve skutečnosti výchozí stav.
Arabista Petr Pelikán.
Kromě Afghánců působili v zemi i zahraniční odborníci. Možná by je mohla nahradit pracovní síla třeba z Indie, Bangladéše, Pákistánu, Íránu, Turecka... Vidíme je v kvalifikovaných pozicích v zemích Perského zálivu. Jsou levnější než Evropané a zvládají to.
Zpočátku dojde k potížím zcela určitě. Možná je nový režim zvládne, možná ne. Za chvíli bude zima, to je v Afghánistánu vždy krizové období.
Psali jsme:
Na začátku roku 2020 psal zástupce Tálibánu Siradžuddín Hakkání pro New York Times: "... společně najdeme způsob vytvoření islámského systému, který dá všem Afgháncům stejná práva; jenž bude chránit islámem daná práva žen – právem na vzdělání počínaje a právem pracovat konče – a kde budou meritokraticky vládnout rovné příležitosti." Věříte tomu?
Ne, nevěřím. Respektive na to, co znamená "islámský systém, který dá stejná práva… a tak dále", bude mít nový režim určitě jiný názor než Západ. Určitě třeba nezachová kvóty na zastoupení žen, jako je to v ústavě dosavadní Afghánské islámské republiky. Já osobně si myslím, že bez toho a bez aktivního nátlaku zahraničních sil by se ani dosud ženy neobjevovaly na místech v politice zdaleka tak často.
Prohlásil jste, že Afghánistánu nerozumíme. Mluvíte o tamním působení spojeneckých vojsk jako o "strašně drahé Potěmkinově vesnici". Opravdu to bylo úplně k ničemu?
Myslím, že bohužel ano. Teď říkají představitelé, obhajující dvacetiletou okupaci, že bez ní by se v Evropě odehrálo množství teroristických útoků organizovaných z Afghánistánu. To se nedá nijak jednoduše dokázat ani vyvrátit. Ale i kdyby tomu tak bylo, podívejme se na počty mrtvých a zmrzačených za celou dobu invaze do Afghánistánu a na její obrovské náklady. To by věru muselo být něco teroristických útoků, aby se vyplatila!
Považujete afghánskou misi (2001-2021) za úspěch Západu?
Anketa
A že Afghánistánu nerozumíme, celkem jednoznačně dokazuje ten tristní výsledek, který nás tolik zaskočil. Zvláště ve srovnání se všemi předchozími optimistickými výroky a hodnoceními. Stačí si přečíst o našem působení v Afghánistánu pár článků, nebo pustit pár pořadů starých rok, pět let.
Slovenský cestovatel po rizikových oblastech Peter Gregor prohlásil, že by se měl dát Paštunům, kteří tvoří téměř polovinu obyvatel Afghánistánu, větší prostor k rozhodování a bude tam větší klid. Je to až tak jednoduché?
Paštunové si teď ten prostor berou sami. Ale nemyslím, že by bylo řešení až tak jednoduché. Dokonce si myslím, že žádné řešení, které by bylo uspokojivé pro všechny, neexistuje.
Proč zachraňovat tlumočníky a jíné tamní spolupracovníky naší armády a přivést je do Česka je podle vás zbytečné?
Odkazujete na titulek. To, co jsem řekl v onom rozhovoru, bylo složitější. Řekl jsem, že kdybych byl Čechem, který v Afghánistánu působil a navázal tam osobní vztahy, snažil bych se těm lidem také pomoci dostat se do Čech. Kdybych byl politikem, musel bych brát v úvahu mnoho faktorů a zájmů různých stran.
Jako poradce předsedy vlády pro migraci říkám, že příchod jakýchkoliv afghánských imigrantů bude znamenat jen problémy a výdaje. Za tím si stále stojím. A jsem rád, že nejsem politik, který má zodpovědnost, a musí rozhodnout s vědomím všech souvislostí. A ještě radši jsem, že nejsem ten, kdo se snaží zachránit své přátele.
Tálibán je mnoha Afghánci a muslimy brán jako zastánce tradičních hodnot a rodiny. Už jste někdy přemýšlel nad tím, proč zrovna strany, které v Evropě zastávají to samé, většinou ty nacionalisticky zaměřené, proti němu vlastně nejvíc brojí?
Brojí proti němu všichni. Nacionalisti i progresivisté. Říct o Tálibánu cokoliv pozitivního si nikdo nedovolí. Ostatně taky bych těžko hledal něco, za co bych ho pochválil.
Psali jsme:
Stal jste se, jak už bylo výše zmíněno, poradcem premiéra Andreje Babiše pro oblast migrace. O co je nyní nejdůležitější se v této oblasti problémů postarat?
U nás je nějakých osm set tisíc migrantů, většinou z nedalekých, kulturně a jazykově podobných zemí. I s těmi jsou určité problémy, ale vím, že se ptáte na ty neevropské.
Případ Litvy a Běloruska, do kterých začali nepředvídaně proudit migranti, ukazuje, že geografická poloha není pro žádnou zemi zárukou, že ji nelegální migrace mine. My jsme pro migranty v současné době tranzitní, nikoliv cílová země. Myslet si, že přes nás ani neprocházejí, by neodpovídalo realitě. To se ale může dost rychle změnit.
Chcete, aby byl Andrej Babiš premiérem až do roku 2025?
Základem je znát důkladně pravý stav věcí. Úkolovat zpravodajské a diplomatické služby k intenzivnímu sběru informací k této problematice. Jejich informace by také měly být podkladem pro azylová řízení v těch zatím výjimečných případech, kdy u nás migranti žádají o mezinárodní ochranu. Azyl je čistě individuální záležitost. Musí být doloženo, že konkrétní osoba je skutečně pronásledována z důvodů vyjmenovaných zákonem. Rozhodovat o jeho udělení příchozím z některého státu paušálně jen na základě všeobecných zpráv o tamní situaci, jak je přinášejí otevřené zdroje, neodpovídá podstatě azylu. Také je třeba zlepšit koordinaci několika státních složek. Cizinecké policie, Odboru azylové a migrační politiky na ministerstvu vnitra, zpravodajských služeb a soudů.
Informace z terénu by se měly také stát argumentačním podkladem pro jednání o migraci na celoevropské úrovni. Mám na mysli návrhy na přerozdělování imigrantů, jak se stále objevují v různých podobách. Zatím se všichni odvolávají jen na reporty organizací jako Freedom House nebo Amnesty International. Já osobně je nepokládám za dobrý informační zdroj.
Tohle je jen základ, těch navrhovaných kroků je mnohem víc, ale to by bylo na samostatný rozhovor.
Z Afghánistánu se směrem do Evropy opět hrnou uprchlíci, což by mohlo zapříčinit v zemích na cestě, hlavně třeba v Turecku, lavinový efekt k nové megavlně migrace. Je to reálné?
Anketa
Co s tím? Zdá se, že heslo "vytvářet pro migranty podmínky v jejich zemích, aby nemuseli odcházet" se neosvědčilo. Platit Turecku, aby fungovalo jako gigantická ubytovna pro nepřizpůsobivé, nebo ještě spíš jako obrovské vězení, a ještě ho přitom neustále za něco kritizovat, nemůže vydržet dlouho. Uvažovat o tom, že bychom to mohli zkusit navíc ještě s Íránem, je už úplný nesmysl.
Mně tak vycházejí jako řešení nikoliv hlídané hranice, ale bráněné hranice. A především nevyhlašovat, že Evropa poskytne útočiště jakékoliv utlačované skupině Afghánců. Znám osobně íránskou rodinu, která si díky naprosto zkorumpovaným afghánským úřadům opatřila legální afghánské pasy. Jejich příbuzná si totiž koupila v Turecku jeden ne moc povedený a jakožto afghánská uprchlice získala v Holandsku pobyt už za půl roku. Dovedu si představit, kolik Afghánců, včetně afrických, bychom měli na krku, pokud bychom jim kvůli svému špatnému svědomí z prohry pootevřeli dveře.
Když se zamyslíte nad budoucností, může se z budoucího Islámského emirátu Afghánistán stát něco podobného, jako byl Islámský stát, tedy Daeš?
Spíš ne. Jsou to dva hodně odlišné případy. Člověk má přirozenou tendenci přibližovat si neznámé srovnáním se známým. Ale Islámský emirát Afghánistán s Islámským státem v Iráku a v Levantě má společné spíš bujné plnovousy a turbany, tedy vnější znaky, než vnitřní podstatu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
