Babišův profesor Zlatuška zkritizoval Zemana. Na Klausovu amnestii prý ale jeho průšvihy zdaleka nemají

03.12.2014 21:56

ROZHOVOR Nejen o vzpomínkové akci na Albertově si ParlamentníListy.cz povídaly s bývalým rektorem Masarykovy univerzity, nyní poslancem a předsedou sněmovního výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu Jiřím Zlatuškou (ANO). „To, co se stalo na Albertově, byla zahraniční politika v praxi, vykonávaná lidem. V takovém případě ji lid dokáže vykonávat lépe než politici," uvedl. Ještě více než Miloše Zemana však Zlatuška kritizuje jeho předchůdce. „Klausova amnestie byla podle mě pro Českou republiku mnohem horší, než co dělá prezident Zeman s proruskými postoji."

Babišův profesor Zlatuška zkritizoval Zemana. Na Klausovu amnestii prý ale jeho průšvihy zdaleka nemají
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Zlatuška

Anketa

Myslíte, že budou do konce roku pokračovat masové protesty proti Zemanovi?

hlasovalo: 28657 lidí

Vy jste ve svém blogu na Aktuálně.cz prezidenta Zemana zkritizoval za to, že místo toho, aby se na Albertově omluvil za svůj výrok, že studenti jsou odpad, mluvil k nim jako k protivníkům a tím ohrozil čtyři další prezidenty. Kde padl ten výrok a v jaké souvislosti?

Bylo to v Ostravě asi týden před 17. listopadem. Prezident Zeman tam řekl, že na vysokých školách studuje odpad. A to v té souvislosti, když kritizoval počty studentů. Podle něj může studovat nanejvýš dvacet procent. Počítal jsem si, kolik studentů chodilo na víceletá gymnázia za první republiky a na začátku protektorátu. Němci udělali tuhle redukci, z padesáti to zmenšili na pětadvacet procent. Tohle je pak přímé spojení s rokem 1939.

Ke vzpomínkové akci na pražském Albertovu 17. listopadu máte na sociální síti vyjádření, cituji: „Drobná ostuda s trefením německého prezidenta Joachima Gaucka kouskem vajíčka zabránila ostudě převeliké. Totiž že by světová veřejnost setrvávala v dojmu, že kremelský styl pana prezidenta má u nás všelidový souhlas." Takže to je asi váš postoj k celé věci? Že si prezident Zeman tyto protesty zasloužil?

Asi si je zasloužil. Že se to stalo, je pochopitelné a sám si o to řekl. I když slovo zásluha je nepřesné, neboť to slovo by mělo znamenat něco pozitivního. Vzpomínková akce byla především akcí těch lidí dole na ploše, nikoliv na tribuně. To, co se stalo v roce 1989, byla vzpoura obyvatel vůči těm, co byli u moci. Takže ti, co si na tu tribunu stoupnou, by měli reflektovat fakt, že by na ní nebyli, kdyby nebylo těch lidí, kteří vyšli před 25 lety do ulic. Tahle neúcta mi tam vadila, tu bych vyčítal i rektorovi Karlovy univerzity.

Právě rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima však tvrdil, že šlo o zneuctění památky studentů z roku 1939 a 1989?

S tím samozřejmě nesouhlasím. Byla to od něj přílišná konformita ke státní moci, respektive prezidentovi Zemanovi.

Na Albertově vystoupili i další prezidenti - Německa, Polska, Slovenska a Maďarska. Přišlo mi, že mezi jejich vystoupeními a projevem českého prezidenta byl určitý rozdíl?

Ano, mám z toho pocit, že se ti zbylí prezidenti lišili. Je to oblast státní diplomacie. A i kdyby si mysleli cokoliv sebešpatnějšího k hostiteli, tak to samozřejmě neřeknou. Přesto bylo vidět, že se výrazně lišili od toho našeho. A že kdyby měl člověk možnost vybírat si prezidenta, tak se obávám, že by si vybral někoho z těch čtyř.

Myslel jsem to tak, že jestli se nepletu, tak byl Miloš Zeman jediný z nich, kdo v projevu nevyjádřil podporu Ukrajině...

Po 17. listopadu jsem byl pozvaný do Černínského paláce na konferenci o české zahraniční politice. Dovolil jsem si tam říci, že u té zahraniční politiky je často tenze s politikou vnitřní. Některé věci dovnitř jsou zajímavé pro běžného voliče, jindy to strany používají jako vnitrostranické téma. Takové vzepjaté soudy o suverenitě, záchrana koruny. Tohle je zástupné používání zahraniční politiky pro vnitropolitické cíle. V řadě věcí to přitom není pro ně velké téma, jak je vidět u postojů k Ukrajině či k tomu, co se děje na Blízkém východě. To, co se stalo na Albertově, byla zahraniční politika v praxi, vykonávaná lidem. V takovém případě ji lid dokáže vykonávat lépe než politici.

Dá se označit zahraniční politika Miloše Zemana jako proruská, jak tvrdí jeho kritici?

Například alibistický návrh ministra vnitra Chovance uspořádat referendum k tomu, zda má Česko přijmout syrské uprchlíky, mi přijde mnohem škodlivější než jakkoliv proruský prezident Zeman. Protože akutní nebezpečí, že by Putin pokračoval za Ukrajinu a vzal si Slovensko či Česko, v nejbližších deseti letech dle mého nehrozí. Neříkám, že to nehrozí nikdy do budoucna a neměli bychom si na to dávat pozor. Ale nestane se to za prezidentství Miloše Zemana. Cokoliv on řekne, co je z hlediska zahraniční politiky chybné, neprospívá ničemu. Ale soudím, že to není jako situace Mnichova před druhou světovou válkou. Tohle nebezpečí dnes není. Z tohoto hlediska považuji Zemanovu politiku za špatnou, ale není to vyvolávání bezprostředního nebezpečí. Klausova amnestie byla podle mě pro Českou republiku mnohem horší, než co dělá prezident Zeman s proruskými postoji.

Také jsem zaznamenal váš názor, že Miloš Zeman sice mluvil v Hovorech z Lán vulgárně, ale mnohem vulgárněji se (i bez použití sprostých slov) vyjadřuje Václav Klaus. To jste měl na mysli jeho výroky v MF Dnes vůči Václavu Havlovi, kde ho označil za reformního komunistu a člověka, který byl proti politickým stranám?

To, že byl Václav Havel proti politickým stranám, se dá vyvrátit. Někteří lidé už to udělali. Označení za reformního komunistu je zcela scestné. Tady bych upozornil na Klausovo vystoupení v rakouské televizi 12. listopadu 1989. Takto si představuji reformního komunistu. Nebylo by to samo o sobě tak vypovídající, kdyby se v té MF Dnes nechvástal, že věci posouval dopředu. Na jeho vystoupení v rakouské televizi je vidět, že tomu tak nebylo. 

Proč to Václav Klaus dělá? Není škoda, že 25 let po revoluci si takto kazí pověst (ostatně jako Miloš Zeman)?

Nikdy jsem si o něm nic dobrého nemyslel a říkal jsem mu to i přímo. Jsou to dva bývalí prognostici, kteří se tímto způsobem snaží zčásti exhibovat a zčásti ze sebe dělat historické postavy. Kdokoliv z velkých postav politiky - aspoň tam, kde jsme je mohli zprostředkovaně vidět - si ze sebe dovedl udělat legraci. Byl tam prvek určité sebeironie. To tihle dva nemají.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Oldřich Szaban

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kejhající Rejžek. A Hutka, ten mě dojal. Talent nějak nepředvedl. Inu, kritizovat a ho*no dělat.  Ivan Vyskočil se s tím nemazal

8:46 Kejhající Rejžek. A Hutka, ten mě dojal. Talent nějak nepředvedl. Inu, kritizovat a ho*no dělat. Ivan Vyskočil se s tím nemazal

NEDĚLNÍ RÁNO S IVANEM VYSKOČILEM „Potrefené husy, pánové Just, Rejžek, Halík, se zase rozkejhaly,“ v…