Babišův profesor o migraci: Budoucí konec neschopné EU, připomíná RVHP. Prázdná humanistická gesta se obrátí proti nám. Zeman národ nerozděluje. A Rusko...

12.12.2015 5:25

ROZHOVOR Podle poslance ANO, profesora Karla Raise, se v minulém roce v plné nahotě ukázala neschopnost obrovské byrokracii vládních elit EU řešit reálné problémy současné Evropy. Nabízí se paralela konce RVHP. Zeman dle něho jako první srozumitelně popsal problém imigrace. Rusko dle něho posílilo a svoji relativně jednoduchou silovou politikou zejména v arabských zemích, které často uznávají jenom sílu, získává body.

Babišův profesor o migraci: Budoucí konec neschopné EU, připomíná RVHP. Prázdná humanistická gesta se obrátí proti nám. Zeman národ nerozděluje. A Rusko...
Foto: Archiv KR
Popisek: Poslanec Karel Rais

Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, Sýrie, Turecko a ISIL, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?

Zejména v tom, že v plné nahotě ukázal na neschopnost a obrovskou byrokracii vládních elit EU řešit reálné problémy současné Evropy. Nabízí se paralela konce RVHP, tedy Rady vzájemné hospodářské pomoci, s budoucím koncem EU. Tehdy také politika a politické zájmy vedoucích představitelů RVHP, zejména bývalého SSSR, předběhly a nerespektovaly ekonomický systém a ekonomiku jednotlivých členů tehdejšího sdružení. Urychlujícím katalyzátorem v případě EU je navíc nastupující migrace, kterou byrokrati typu Merkelové a dalších nejsou absolutně schopni řešit.  Pseudořešení těchto problémů, schovávajících se do prázdných humanistických gest, se dříve či později obrátí proti celé Evropě.

Asi by toho bylo více, co bylo typické pro rok 2015. Zejména to bylo nedodržování zákonů a dohod, která si EU a vedoucí představitelů EU sami definovali (Schengen, Dublinské dohody, atd.).

Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?

Jak jsem již řekl, evropské elity selhaly v řešení celého problému migrace, v neschopnosti dodržovat vlastní zákony (hranice Schengenského prostoru jsou prostupné téměř rok po výskytu problému masové migrace, dodržování Dublinských dohod, a tak dále).

Je škoda, že například ve vztahu k Ukrajincům, kteří by chtěli  u nás pracovat, dodržujeme striktně EU pravidla, která pro masu mladých arabských lidí, z nichž část do Evropy nejde za prací, ale pouze za sociálními dávkami, neplatí. A tito lidé z Ukrajiny mají obdobnou kulturu, způsob myšlení a žití jako my, zde není problém nějaké umělé asimilace jako v případě migrantů z Afriky či Asie.

 V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil z šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Je tomu opravdu tak? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?

Nedomnívám se, že prezident Zeman výrazně rozděluje národ. Za to, že první popsal a srozumitelně řekl, o podstatě reálného problému migrace a o hrozících možných nebezpečích, která bezesporu v Evropě existují, nemůže být pranýřován. A obyčejní lidé akceptují raději jasnou a srozumitelnou řeč než nějaké diplomatické povídačky, které slyšíme nejenom od takzvaných evropských elit, ale také i od řady českých politiků, z nichž mnoho má osobní ambice v Bruselu.

Stabilitou Evropské unie zatřásla také dluhová krize v Řecku, kdy se rozhodovalo o jejím dalším působení v eurozóně. Výsledkem je, že Řecko obdrželo překlenovací úvěr, zůstává v eurozóně, zavádí reformy. Jak hodnotit tento stav? Přinese to vyřešení problému Řecka? Zůstane Řecko v eurozóně, a pokud ano, je tomu tak dobře?

Dluhová krize je další, konkrétní příklad neschopnosti elit řešit další – tentokráte čistý makroekonomický – problém. Řecko vůbec nemělo být členem Evropské unie (je od 1. ledna 1981),  ani Schengenu a ani eurozóny. Vstup Řecka do EU je spojen s falšováním statistických ekonomických údajů a na tento prohřešek, který elity EU mlčky přešly, navazovaly další ekonomické průšvihy Řecka (veřejné finance, důchodový systém, a podobně). Chudším státům eurozóny vadí, že si Řekové žijí nad poměry a nedokáží se uskromnit. V žádném případě by se nemělo umožnit odepsání části nebo celého dluhu Řecku. Řecké ekonomické problémy si musí vyřešit Řekové sami, a ne aby Řecko bylo dotováno z finančních příspěvků zemí eurozóny, popřípadě z prostředků EU.

Jak se změnilo v uplynulém roce postavení Ruska ve světě a jak situaci ovlivnily nedávné události jako konflikt s Tureckem nebo bombardování cílů v Sýrii na radikály z Islámského státu?  

Myslím si, že Rusko posílilo a svoji relativně jednoduchou silovou politikou zejména v arabských zemích, které často uznávají jenom sílu, získává body. „Intelektuální“ politika EU v Sýrii, na celém Blízkém východě  a ve vztahu k radikálům z Islámského státu, jejichž příznivce má západní Evropa ve svých zemích, vůbec nezabrala a také se teď Evropa konečně vrací k silovému řešení (alespoň ve vztahu k Islámskému státu).

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Lukáš Petřík

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Brusel ustoupil nelegálním migrantům-hladovkářům. Co by udělala Šichtařová? „Máte právo na hladovku. Držte ji. Tečka!“

16:14 Brusel ustoupil nelegálním migrantům-hladovkářům. Co by udělala Šichtařová? „Máte právo na hladovku. Držte ji. Tečka!“

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Na události kolem české výpravy na olympijských hrách v Tokiu lze nahlí…