Babišův senátor a úspěšný podnikatel Hlavatý: Nejsme hrdý národ, chybí nám sebevědomí. Řešme problémy, neděsme se dopředu. Když si něco půjčíš, musíš to jednou vrátit

12.07.2015 11:06 | Zprávy

Český podnikatel, majitel textilní společnosti Juta a od října 2014 senátor (nestraník za ANO 2011) Jiří Hlavatý se v rozhovoru ParlamentníchListů.cz přiznal k tomu, že se jeho firmy Juta sice dotýká krize v Řecku, i když ne prý v takové míře, jako je tomu v případě Ruska, kde letos – s ohledem na sankce – prý Juta očekává až poloviční reálný propad tržeb. Jde prý o stovky milionů korun.

Babišův senátor a úspěšný podnikatel Hlavatý: Nejsme hrdý národ, chybí nám sebevědomí. Řešme problémy, neděsme se dopředu. Když si něco půjčíš, musíš to jednou vrátit
Foto: ANO
Popisek: Jiří Hlavatý

„Proti tomu ale objem obchodu s Řeckem není pro Jutu rozhodující, jde jen o několik desítek milionů v porovnání s celkovými sedmi miliardami obratu. Nicméně obě pojišťovací společnosti, přes které si běžně platby zajišťujeme, nám ke konci června smlouvy pro Řecko vypověděly,“ zdůraznil ovšem k tomu Hlavatý. Kromě mnoha jiných věcí se pak také vyjádřil ještě k problému imigrace.

Pane senátore, protože jste zároveň majitelem textilní společnosti Juta, nelze se vás nezeptat na to, jak se vás osobně dotýká krize v Řecku. Dotýká se řešení řecké dluhové krize v nějaké souvislosti i společnosti Juta?

Na tuhle otázku jsem už několikrát odpovídal. Ano, dotýká se také, i když ne v takovém rozsahu jako naše ztráty v Rusku, kde letos – s ohledem na sankce – očekáváme 50% reálný propad tržeb, tedy stovky milionů Kč. Proti tomu objem obchodu s Řeckem není pro Jutu rozhodující, jde jen o několik desítek milionů v porovnání s celkovými sedmi miliardami obratu. Nicméně obě pojišťovací společnosti, přes které si běžně platby zajišťujeme, nám ke konci června smlouvy pro Řecko vypověděly. Ne všechny obchody jsme měli pojištěny, a tak dnes jen můžeme doufat, že dosud nezaplacené faktury řádově v milionech nám budou zaplaceny, i když se zpožděním třeba měsíců. Vývozy jsme tedy raději zastavili nebo žádáme platbu předem.

V jakém bodě podle vás nyní „uvízla“ evropská myšlenka s ohledem na vývoj v Řecku? Směřujeme i po řecké krizi k ještě většímu sjednocení Evropy a máme o to vůbec usilovat? Co se vlastně s EU stalo od doby našeho vstupu? Co tedy podle vás udělat s EU – ještě více sjednotit, nechat takto, zrušit euro, zrušit celou EU?

Nepřeceňoval bych dopad problémů jednoho člena EU na celou existenci a potřebnost evropské jednoty. Události v Řecku jen odhalily jednu z možností, kterou pravděpodobně původní myšlenka spojení zemí Evropy nepředpokládala. Svým způsobem je to jako v rodině. Ne všichni se chovají předvídatelně, ne všichni posuzují situaci stejně. Je na místě tolerance k názorům jiných, vůle pomoci, ale důslednost při stanovení pravidel a jejich dodržování. Nemyslím si, že není v silách Evropy si s nastalou situací poradit. A euro? Fandím naší české koruně, jenom nevím, zda si ji zasloužíme. Nejsme totiž hrdý národ a chybí nám zdravé sebevědomí. Přijetí eura pak předpokládá nejen ekonomickou, ale i politickou připravenost.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Olga Böhmová

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Jak přesně chcete docílit těch sankcí za omezování svobody slova?

Jak by to jako vypadalo v praxi, protože to omezování tu je, i když ti, co se ho dopouští tvrdí opak. Problém taky je, že vás třeba nechají nechají říci svůj názor, ale vzápětí vás za něj nálepkují. Třeba tato vláda. Na takové případy by se postihy také vztahovaly? A jaká? A jak chcete postihnout om...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Josef Mašín k válce: Jak bychom dopadli, kdybychom požádali o pomoc rodinu Petra Pavla?

13:30 Josef Mašín k válce: Jak bychom dopadli, kdybychom požádali o pomoc rodinu Petra Pavla?

„My jsme až později zjistili, že nebyli Němci jako Němci, podobně Rusové jako Rusové. Na naší cestě …