„Proti tomu ale objem obchodu s Řeckem není pro Jutu rozhodující, jde jen o několik desítek milionů v porovnání s celkovými sedmi miliardami obratu. Nicméně obě pojišťovací společnosti, přes které si běžně platby zajišťujeme, nám ke konci června smlouvy pro Řecko vypověděly,“ zdůraznil ovšem k tomu Hlavatý. Kromě mnoha jiných věcí se pak také vyjádřil ještě k problému imigrace.

Pane senátore, protože jste zároveň majitelem textilní společnosti Juta, nelze se vás nezeptat na to, jak se vás osobně dotýká krize v Řecku. Dotýká se řešení řecké dluhové krize v nějaké souvislosti i společnosti Juta?

Na tuhle otázku jsem už několikrát odpovídal. Ano, dotýká se také, i když ne v takovém rozsahu jako naše ztráty v Rusku, kde letos – s ohledem na sankce – očekáváme 50% reálný propad tržeb, tedy stovky milionů Kč. Proti tomu objem obchodu s Řeckem není pro Jutu rozhodující, jde jen o několik desítek milionů v porovnání s celkovými sedmi miliardami obratu. Nicméně obě pojišťovací společnosti, přes které si běžně platby zajišťujeme, nám ke konci června smlouvy pro Řecko vypověděly. Ne všechny obchody jsme měli pojištěny, a tak dnes jen můžeme doufat, že dosud nezaplacené faktury řádově v milionech nám budou zaplaceny, i když se zpožděním třeba měsíců. Vývozy jsme tedy raději zastavili nebo žádáme platbu předem.

V jakém bodě podle vás nyní „uvízla“ evropská myšlenka s ohledem na vývoj v Řecku? Směřujeme i po řecké krizi k ještě většímu sjednocení Evropy a máme o to vůbec usilovat? Co se vlastně s EU stalo od doby našeho vstupu? Co tedy podle vás udělat s EU – ještě více sjednotit, nechat takto, zrušit euro, zrušit celou EU?

Nepřeceňoval bych dopad problémů jednoho člena EU na celou existenci a potřebnost evropské jednoty. Události v Řecku jen odhalily jednu z možností, kterou pravděpodobně původní myšlenka spojení zemí Evropy nepředpokládala. Svým způsobem je to jako v rodině. Ne všichni se chovají předvídatelně, ne všichni posuzují situaci stejně. Je na místě tolerance k názorům jiných, vůle pomoci, ale důslednost při stanovení pravidel a jejich dodržování. Nemyslím si, že není v silách Evropy si s nastalou situací poradit. A euro? Fandím naší české koruně, jenom nevím, zda si ji zasloužíme. Nejsme totiž hrdý národ a chybí nám zdravé sebevědomí. Přijetí eura pak předpokládá nejen ekonomickou, ale i politickou připravenost.