Představení divadelní hry Naše násilí, vaše násilí chorvatského režiséra Olivera Frljiče, ve kterém Ježíš znásilňuje muslimku, totiž Slušné lidi natolik popudilo, že na krátkou chvíli obsadili jeviště a divadelní představení přerušili. A z mediálního prostoru zaznělo, že by mohlo jít o fašismus.
Co říkáte na akci skupiny Slušní lidé v Brně, kdy narušili kontroverzní divadelní představení? Je taková forma protestu akceptovatelná?
No, záleží zjevně na optice. Když se před nějakými osmi nebo deseti lety v brněnském Národním divadle hrála nějaká hra od Daniela Landy a přímo v divadle proti tomu demonstrovali studenti JAMU, tak to bylo všeobecně akceptováno. V souvislosti s akcí v brněnském divadle Husa na provázku jde i o to, že forma protestu tzv. blokádou není v Brně nic nového. Nahlášené akce se v brněnských ulicích ze strany jejich odpůrců blokují v posledních letech běžně. Tady dokonce nešlo ani o nějaké násilné narušení. Ti lidé si zaplatili vstupenku a pak demonstrovali svůj odpor proti obsahu té hry. Řekl bych, že ta jejich akce je legitimní. Možná by se to dalo hodnotit jako nějaký přestupek, ale nejsem právník.
Jedná se o fašismus, jak zaznělo v médiích?
Já vůbec nehodlám interpretovat nebo dezinterpretovat názor někoho jiného. Pro mne je ale podstatné, že fašismus je politický systém, jehož zářným příkladem byla například během druhé světové války fašistická Itálie. Ostatně její vůdce Benito Mussolini byl jeho nejznámějším protagonistou. Užívá a volně se často zaměňuje i s pojmem nacismus, což je ale opět něco jiného. Vytahování těchto škatulek a v podstatě jasných politických termínů a nálepkování různých lidí podle toho, jak kdo mi je či není sympatický, to je takový zlozvyk dnešní doby. Já bych na něj nerad přistupoval.
Termínem fašismus se ale „šermuje“ čím dál častěji a přitom je paradoxní, že často zaznívá z různých stran a na různé adresy…
Dochází k vyprázdnění pojmů. Respektive k vyprázdnění pojmů nacista a neonacista došlo již před nějakou dobou. Jak jsem uvedl, jedná se o přesné politologické kategorie a tím, že se posledních x let v Čechách každému říká nácek, tak se ten pojem v podstatě úplně vyprázdnil. Jelikož teď už se říká nácek i nacionalistům, což je už úplně zvláštní. Na to konto můžeme absurditu tohoto pojmologického guláše demonstrovat i tím, že čeští nacionalisté byli německými nacisty ve své době perzekvováni. Zkrátka nám tu dochází k jakémusi terminologickému, pojmovému babylonu. Osobně nevím, jestli ti jednotlivci a subjekty, které jej vytvářejí, to dělají schválně, nebo jsou pouze nekompetentní.
A když bychom chtěli ten pojem fašismus zobecnit?
Když bychom to chtěli zobecnit, tak se jedná o kolektivistické a korporativistické hnutí. Jenže každý takový systém v podstatě zvýhodňuje jednu část populace, a tou je elita, která drží moc. A je přitom jedno, jestli je to komunistická elita, fašistická nebo nacistická.
Je hrozba fašizace tohoto druhu v Česku aktuální, když se díváme na současnou politickou situaci?
Já si to nemyslím. Největší hrozbou, kterou tu vnímám, je oligarchizace ruského typu v osobě premiéra Andreje Babiše, který je de facto klasickým oligarchou ruského střihu. Ve svých rukách soustřeďuje moc v rámci ohromného korporátu, který propojuje čím dál těsněji se státem. Ano, tady v rámci toho propojení korporátu a státu, v tom by mohl člověk hledat nějaké rysy fašismu. Ale já bych tady do těch termínů, které jsou v současné době nadužívané, raději vůbec nechodil.
Vraťme se k tomu hnutí. Říkají si Slušní lidé. Co na ně říkáte? Vypadají divně „namakaně“, a mít „slušnost“ přímo v názvu, působí taky provokativně…
Má to několik aspektů. Já doteď nevím, jestli ten název Slušní lidé je marketingový zázrak, nebo spíše marketingový průšvih. Druhá věc je, že když se podíváme do nedávné minulosti, tak o nich bylo slyšet poprvé v politice a začali se vyhraňovat za situace, kdy komunální politiku v Brně ovládl konglomerát SZ a ANO a Žít Brno. Takže v rámci komunálu se začali vyhrazovat vůči těmhle vládnoucím subjektům, začali tvořit jakoby politickou komunální opozici. Zmatečná podle mě zatím byly jejich exkurze do sféry mezinárodní politiky. Na jedné straně se v řadě věcí upínají k Putinovi, k ruskému vidění světa nebo k Alexandrovcům (Slušní lidé v Brně například vítali Noční vlky, pozn. red.). Na druhé straně se ale snaží profilovat vlastenecky. Takže je zjevné, že v jejich logice jsou rozpory a myslím, že ještě nejsou úplně vyhranění. A co se týče toho, jak vypadají, jsou to většinou lidé, kteří cvičí, nebo bojovníci různých bojových sportů. Jsou mezi nimi zaměstnanci bezpečnostních agentur nebo vyhazovači z heren či barů.
V médiích se v minulém týdnu objevila informace, že by toto hnutí mohlo mít nějakou souvislost s radikálními fotbalovými fanoušky takzvaného Johny Kentus Gangu. Kdyby tam ta spojitost byla, co by to znamenalo?
Johny Kentus Gang je mezi fotbalovými chuligány na jihu Moravy taková legenda. Před patnácti lety to byla dost akční skupina lidí, kteří pobíhali v noci po Brně a mlátili své ideologické oponenty z levice, či napadali kavárny, hospody či i koncerty. To bylo před patnácti lety. V dnešní době to vidím tak, že JKG zdaleka nefunguje, nebo rozhodně ne v tomto rozměru a v těchto aktivitách a navíc je to již jiná generace lidí. Druhou věcí ale je to, jak kdo chce kádrovat, jestli někdo od Slušných lidí je člen nebo není člen JKG. V tomto případě se jedná o chuligánskou skupinu a to není organizace, která by vydávala členské průkazy. Ríkat o Slušných lidech, že jsou to lidé z Johny Kentus Gangu, také může znamenat jenom to, že někteří z nich chodí na tréninky nebo do stejné hospody jako lidé, kteří se k té chuligánské skupině hlásí.
Na koho byste podali trestní oznámení?Anketa
A to souvisí i s neonacismem. Jestli v Brně jsou nějací neonacisté a tito pánové ze Slušných lidí vypadají stejně, chodí do stejných posiloven, kamarádí se s nimi, stýkají se s nimi. Jsou to neonacisté, nebo nejsou? To, že vypadají tak, jak vypadají, tedy pro leckoho výhružně, neznamená, že by se měli vzdávat svého práva na protest, které mají.
Co se v éře Johny Kentus Gangu v Brně vlastně dělo?
Johny Kentus Gang byla ve své podstatě jedna z prvních - ne-li první - chuligánských skupin v ČR, kteří své nasilné akce směřovali i čistě mimo fotbal, do politiky. Samozřejmě největšími nepřáteli těchto chuligánských skupin jsou fanoušci jiných fotbalových klubů. Jenže Johny Kentus Gang se věnovali nejen fotbalu, ale dělali i to, že v Brně fyzicky atakovali lidi, o kterých se domnívali, že představují jejich ideologické oponenty. Útočili na levici, liberály, intelektuály a tak podobně. Útoky se týkaly i podniků těchto lidí nebo jejich koncertů. O sérii jejich útoků na podniky jako byla Skleněná louka nebo jejich napadení punkového koncertu v restauraci U Holubů jsem ostatně tehdy psal do novin a na problém s tímto pouličním politickým násilím jsem upozorňoval.
Tehdy, třeba jejich útok na ten koncert, to vypadalo opravdu velmi monstrózně a nebezpečně, protože to byla například plná tramvaj namakaných typů, někteří s baseballovými pálkami. Poté, co se příslušníci krajní levice proti těmto útokům začali organizovaně bránit, tak v Brně proběhlo několik regulérních nočních bitev. Rvalo se tam třeba 40-50 kluků na obou stranách a policie jenom asistovala, protože na zásah neměla včas dostatečné síly. Tohle byl Johhny Kentus Gang před patnácti lety.
Existuje v Česku ještě neonacistická scéna?
Scéna je podle mne silné slovo. Určitě jsou ale v České republice lidé, kteří vnímají svět prostřednictvím nacistických idejí. Rozhodně jich ale není zdaleka tolik, jako jich bylo třeba před deseti, patnácti lety nebo dvaceti lety. Zlatou érou neonacismu v Česku byly roky 1994 až 1999. To, co bylo tehdy, že probíhaly koncerty o pěti set hlavách, kde se běžně hajlovalo každý víkend, to se se současností naprosto nedá srovnat.
|
Dušan Stuchlík (45) Český novinář a politický aktivista. Je nejmladším držitelem osvědčení účastníka odboje a odporu proti komunismu. V roce 1989 byl coby nezletilý souzen za distribuci petice Několik vět. V médiích se začal angažovat v první polovině devadesátých let. Pracoval jako redaktor brněnské Mladé fronty Dnes, poté v brněnském studiu České televize na pořadu Souvislosti. Později s ČT spolupracoval v pořadech Fakta a později Reportéři ČT a Černé ovce. Na přelomu tisíciletí pracoval jako reportér a zpravodaj Lidových novin. Je zakladatelem kynologického magazínu Psí kusy, jehož šéfredaktorem je dodnes. Věnuje se bezpečnostní problematice, extremismu a problematice ochrany přírody a zvířat. |
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
_profil_top.jpg)
