Bývalý předseda slovenského parlamentu Richard Sulík, jehož strana Sloboda a solidarita, hlasovala proti navýšení EFSF, varuje české zákonodárce před tím, aby hlasovali pro novelu Lisabonu, která umožní budoucí vznik ESM. Podle něho by Češi podepsali bianco šek na zhruba 250 miliard korun pro zadlužené státy eurozóny v okamžiku přijetí eura. Stejné obavy sdílí i děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Miroslav Ševčík. Vy jste pro přijetí návrhu na změnu Lisabonu?

Ten problém je poněkud složitější. Lisabonská smlouva v současnosti neumožňuje sanaci krachujících států mimo živelných pohrom a katastrof. Současné kroky v rámci takzvaných dočasných mechanismů finanční stability se dějí pouze v rámci eurozóny a jsou podle mého názoru na hranici legitimity. Oproti tomu zmíněný stálý mechanismus známý pod zkratkou ESM má platit od roku 2013 a cesta k němu vede právě přes změnu čl. 136 Lisabonské smlouvy. Touto změnou nedojde k přesunu národních kompetencí, protože fungování ESM bude mít mezivládní charakter. Obě komory parlamentu daly již letos na jaře ke změně čl. 136 předběžný souhlas ve formě vázaného mandátu. Nyní jsme ve fázi následné ratifikace ve všech členských státech EU, u nás bude nutná ústavní většina obou komor parlamentu.

Čtěte také:

• Vysolíme stamiliardy Řekům jako Slováci, děsí se ekonom Ševčík
• Šéf slovenského parlamentu: Češi, vaši poslanci vyhodí 250 miliard

A jak by se nyní mělo podle vás postupovat?

Již na jaře jsem ale vyzýval k velké opatrnosti a ani nyní nedoporučuji ratifikaci uspěchat, naopak spíše přerušit a sledovat budoucí vývoj. V celé eurozóně mohou nastat nenadálé a velmi překotné události. Rozhoduje se o osudu eura a budoucím směřováni EU. Záchranná opatření také ztrácejí podporu veřejnosti ve většině států. Pokud má ale EU nějaké záchranné mechanismy přijmout, tak raději stálé, s jasnými pravidly a sankcemi a tvrdou parlamentní kontrolou.