_635695218427100095.JPG&id=73503)
Soudní dvůr Evropské unie se začal zabývat žalobou Evropské komise na Maďarsko, Česko a Polsko, protože se odmítly podílet na přerozdělování uprchlíků podle kvót. Čekal jste, že se země nakonec kvůli odmítnutí dostanou k soudu?
Docela jsem s tím počítal, logicky, protože Komise má na takové věci dohlížet. Prostě byla přijata problematická norma, která z mého osobního pohledu byla špatná a nefunguje, nicméně ta norma platila. Takže v podstatě Evropská komise dělá, co dělat má. A sice, že pokud onu normu některá ze zemí nedodržovala, tak chce, aby se rozhodlo. Nevidím za tím žádné jinotaje, dalo se to očekávat, ale znovu opakuji, ta norma o přerozdělování byla špatná. Ukázalo se, že nefunguje, že fungovat ani nikdy nemohla z mnoha důvodů. Nicméně špatná norma pokud platí, tak se dá vymáhat. V takové situaci jsme. Každopádně soud potrvá dlouhé měsíce a já věřím, že nakonec rozhodne v náš prospěch, ale to je samozřejmě jen moje přání. Soud je soud a ten je suverén, vezme v potaz všechny okolnosti – i ty, které jsem popsal.
V každém případě se jednalo o normu pro normu, která nebyla naplňována. Když se podíváte, kolik uprchlíků bylo přerozděleno během tří let, dostaneme se na relativně malá procenta. Bylo vidět, že to nefunguje a i ty země, které se o to velmi zasazovaly, nebyly schopny uprchlíky absorbovat, nebo spíše přemísťovat.
Podle vás jsme se tedy měli zachovat takto? Česko poukazuje, že náprava situace možná není, protože onen program skončil, Polsko a Maďarsko upozorňují, že co se týká bezpečnosti, mají národní státy – ačkoliv jsou členy Evropské unie – právo veta a jedná se o jejich rozhodnutí. V případě, že jsou ohroženy, respektovat nařízení nemusí. Měli jsme se zachovat jinak, nebo jsou tyto argumenty platné?
Půjdete k volbám do Evropského parlamentu? (anketa od 16.5.2019)Anketa
Objevují se také názory, že se jedná o jakousi politickou hru, exemplární případ spíše než celou podstatu věci. Co vy na to?
Myslím, že Evropská komise skutečně plní svoji povinnost. Nejrůznější spory jsou na denním pořádku. Nejde o nic ojedinělého. To, že věc řešíme tak dlouho a je medializovaná, je kvůli exponovanosti tématu. Jde o politicky citlivé téma a máme před evropskými volbami, takže si těžko dokážu představit, že by Evropská komise tohle nepodstoupila.
Vy sám jste nedávno pro Českou televizi řekl, že Čína může být partnerem, ale naším spojencem jsou Spojené státy americké. Jak se díváte na návštěvy Číny prezidenta Miloše Zemana, který se podle kritiků vůči Číňanům chová poníženě. Nebo nám jeho činnost může skutečně něco přinést?
Já bych byl moc rád, kdyby přinesla. Se spojenci a partnery jsem to myslel tak, že se spojenci sdílíte i společné hodnoty, ne pouhé zájmy. Celkově euroatlantický prostor sdílí společné hodnoty mnohem více než euroatlantický prostor, včetně České republiky, s Čínou. Já Čínu neberu jako nepřítele, nebo někoho, s kým se nemáme bavit. Je to země s velkým potencionálem a je dobře, že se snažíme onoho potencionálu využít. Nyní je otázka, zda vložené úsilí a získané benefity jsou v rovnováze. Zda skutečně nejsme někdy za užitečné idioty. Osobně si myslím, že daleko silnějším partnerem vůči Číně budeme, pokud sjednotíme svůj prostor v Evropské unii.
Ing. Miloš Zeman
Kolem Číny se také mluví o budování 5G sítí. Stojí obchod s Čínou za případná bezpečnostní rizika?
To jsou dvě věci, které nemusí být nezbytně nutně propojené. Co se týká kritické infrastruktury, jako jsou například tyto sítě nebo energetika, byl bych velmi opatrný. Myslím si, že bychom se měli chovat obezřetně a tato strategická odvětví nenechávat na pospas velmoci vedle. V Číně by tohle v životě nedovolili. Otázka je, zda Evropa takové technologie má, v tomto Evropa zaspala. Vedou jiné státy, evropské v tomto příliš aktivní nejsou, a právě pak musí do velké míry spoléhat na Čínu, což může nést celou řadu rizik, které bych já osobně nerad podstupoval, takže jsme na výboru přijali usnesení – to by měla Evropská unie řešit, ne „rozměr hranolek a tvar banánů“, i když víme, že jde o nesmysl, říkám to nadneseně – ale měla by říkat velké věci. Dotační programy, kdy Evropa rozjela poměrně ambiciózní program v oblasti vývoje a výzkumu a v oblasti obranného průmyslu, což je důležité a klíčové. Evropská unie by právě měla podporovat vědu, výzkum, technologie a tak dále…
Psali jsme:
Mě by zajímalo, co podle vás jsme pro Číňany? Jsme pouze nějakou perspektivní zemí, můžeme vůbec někdy být rovnocenným partnerem?
Já myslím, že samostatně asi těžko. V Číně je přes miliardu lidí. My máme deset milionů lidí, maličký trh. Když se podíváte, jsme odbytiště nekvalitních čínských výrobků, zatím nám spolupráce nic moc nepřinesla. Ale stále se podepisují nějaká memoranda. Pro Čínu jsme zajímaví tím, že chováním prezidenta Zemana pro ně můžeme být branou do Evropy. Může sehrát pozitivní, ale možná také negativní roli. V tom jsme pro ně asi zajímaví, ale že by čínská ekonomika stála na obchodní výměně s Českou republikou, to určitě ne. Nicméně jsou pragmatičtí lidé, kteří se snaží využít, že jsme součástí většího celku a nejsme tolik opatrní jako celá řada jiných států. Navíc jsme k nim velmi vstřícní. A nakonec bonus navíc, když se dnes projdete po supermarketu a zjistíte, co všechno je z Číny… Ale na tom určitě čínská ekonomika nestojí.
Ten hlavní problém, co se týká obchodní výměny, je sociální a ekonomický dumping. Výrobky jsou levnější proto, že sociální ochrana, která něco firmy stojí, je v Číně podstatně menší a samozřejmě ekologické normy jsou také podstatně slabší než tady a samozřejmě to výrobky zlevňuje. Tady má být Evropa drsnější a říkat: žádné takové. Pokud si výrobky mají konkurovat, musejí být vyrobeny za stejných podmínek. Ne, že jeden znečišťuje prostředí. To Česká republika sama nevyřeší, tady je namístě strategie Evropské unie vůči Číňanům. Celou řadu těchto pravomocí mají společné instituce Evropské unie.
Prezident Miloš Zeman chce udělit 28. října Jaromíru Jágrovi státní vyznamenání. Jednou už ho vyznamenal Václav Klaus. Zaslouží si Jágr další vyznamenání? Reprezentuje Českou republiku natolik příkladně?
Já myslím, že Jaromír Jágr je fenomén a prezidenti ho chtějí vyznamenat. Dalo by se říci, že každý prezident chce mít svého vyznamenaného Jágra, jak je vidět. Jaromír Jágr je fenomén, můžeme mu fandit, nebo nemusíme, ale je fenomén. V oblasti sportu dokázal velmi mnoho, patří ke světové špičce a patřil k ní do vysokého věku, takže posunul hranice vrcholového sportu někam jinam. V tomto ohledu, v oblasti sportu, byť máme řadu vynikajících sportovců, tak Jágr patří mezi top sportovního výkvětu. Sám s tím problém nemám, když může vyznamenání dostat Zdeněk Troška, tak proč by ho nedostal Jágr?
Jde tedy ze strany prezidentů i o jakousi populistickou prestiž?
Já si to osobně myslím. Ale nevím, jestli prezident s tímto kalkuluje.
V rámci popularity?
Určitě je benefitem, že vyznamená velice oblíbenou postavu v České republice, která na rozdíl od jiných žádné vášně budit nebude. I největší antisportovci uznají, že Jaromír Jágr je takový fenomén, že si vyznamenání zaslouží. Možná ten faktor zde je, ale že bych z toho prvoplánově podezříval prezidenta, nevím. Těžko mu může někdo vyčítat vyznamenání Jaromíra Jágra. To, že odlesk jeho slávy spočine i na Zemanovi, může být příjemný benefit. Kdo zpochybní vyznamenání Jaromíra Jágra?
Česko zažívá demonstrace proti Marii Benešové i premiéru Andreji Babišovi. Počet účastníků viditelně stoupá. Jak vnímáte demonstrace samotné, ale i reakce Andreje Babiše? Je obava o justici v České republice tak velká, že je třeba ji řešit?
Marie Benešová nebyla asi favoritkou Andreje Babiše, byla mu doporučena. Moje hodnocení situace je takové, že to bylo něco za něco. Je paradoxní, že ona byla nedávno ministryní ČSSD – už za Zemanovy vlády. Takže mně přijde zvláštní, že hnutí ANO je přece parta největších odborníků, kteří všechno dělají dobře, ale na některé ministerské posty nemohou najít lidi – včetně tohoto. Já mám dojem, že i Pelikán odešel z hnutí ANO. Koneckonců on byl dříve sociální demokrat. Mně ta personální politika přijde poněkud zvláštní, protože jsou tam určité náznaky, že by v rámci justice mohlo docházet k nějaké, řekněme, zásadnější změně, nakonec je to vidět. Počkejme si, jak to skutečně bude, ale na mě to dělá dojem, že premiér to zase tak dobrovolně nedělá.
Proč myslíte?
Z reakcí, co jsem viděl, byla nějaká širší dohoda, že nominace je, řekněme, jedním tahem na šachovnici větší hry. Pravda je, že nevím, jestli se v hnutí ANO najde někdo, kdo je schopen zastávat takovou pozici. Já jsem s Janem Kněžínkem nespolupracoval, protože se věnuji jiným věcem, ale napříč politickým spektrem si ho pochvalovali, dalo se s ním mluvit a byl člověkem, který tyto věci zná. Já si opravdu myslím, že je škoda, že odchází. Ale jsem opoziční poslanec a jde o záležitost koalice.
Psali jsme:
_635695218695824229.JPG&id=73504)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
