Americký prezident Trump před týdnem oznámil, že USA odstoupí od tzv. Pařížské klimatické dohody. Prý by byla pro Spojené státy příliš drahá a stála by je tisíce pracovních míst. Proč tedy podle vás předchozí administrativa na dohodu přistoupila?
Barack Obama byl pod vlivem klimatické lobby. Jako člen nadace Joyce Foundation pomáhal zakládat první klimatickou burzu v Chicagu, kde se obchoduje s klimatickými „odpustky“. K dalším zakladatelům burzy patřila banka Goldman Sachs, která pak financovala Obamovu volební kampaň.
Jaké důsledky může vypovězení dohody mít? USA jsou druhý největší „znečišťovatel“ ovzduší na světě. Na dohodu přistoupila dokonce i Čína. Není to od Donalda Trumpa populistické gesto, aby utlumil jiné své problémy?
Jak prezident Trump vysvětlil ve svém projevu, vypovězení Pařížské dohody na klima prakticky žádný vliv nemá. I kdyby ji celý svět důsledně plnil celých sto roků, hranice 2°C oteplení stejně bude překročena o jeden stupeň tak jako tak.
Světová média připomínají, že Spojené státy mohou od dohody odstoupit až v listopadu 2020, kdy se ovšem budou konat opět prezidentské volby. Trump tedy reálně nemusí vůbec nic dokázat. Skutečně nejde o odvedení pozornosti jinam?
Pařížská dohoda je nezávazná a za její nedodržování nejsou žádné sankce. USA ji tedy nemusejí dodržovat ani nyní. Její vypovězení je však důležité, aby se zakročilo proti hospodářské kriminalitě. Jedná se o lidi, kteří předstírají, že dovedou poroučet větru dešti a z důvěřivých občanů lákají peníze. Vzpomeňme, o kolik desítek miliard nás obrali čeští solárníci a pěstitelé biopaliv.
Někteří analytici uvádějí, že ignorováním klimatické dohody mohou USA zahájit obchodní válku a hrozí, že budou na jejich výrobky v jiných státech uvalena dovozní cla. Američany by to tak přišlo velmi draho. Co o tom soudíte?
Pokud dejme tomu Německo – jehož vůdci jsou klimatickým náboženstvím zfanatizovaní – uvalí na USA nějaké sankce, pak to bude Německo, kdo „vyvolal“ konflikt. Nebylo by to poprvé, co Německo vyvolalo nějakou válku kvůli nějaké autoritářské ideologii.
Uhelné firmy v Americe Trumpovi za oznámení kroku pochopitelně tleskaly, zatímco řada významných byznysmenů Trumpa kritizovala. Miliardář Elon Musk dokonce na protest opustil prezidentský poradní tým... Jak si to vysvětlujete? To velcí američtí hráči nevidí ony zmiňované nevýhody této dohody?
Pokud vím, naftařské firmy jako Exxon či Shell naopak nad Trumpovým krokem zuří. Protože inkasují klimatické dotace, třeba na výrobu biopaliv. Klimatická lobby je velmi mocná a hlásí se k ní šéfové nadnárodních společností jako General Motors, Microsoft a další. Je to boj kapitálu proti obyčejným lidem. Nebo opravdu někdo věří, že korporacím jde o nezištné blaho planety?
Velké rozladění neskrývali ani evropští lídři jako Angela Merkelová, Emmanuel Macron nebo Jean-Claude Juncker. EU dlouhodobě proti změnám klimatu bojuje, nebo aspoň vytváří dojem, že bojuje. Co za tím je?
Kdo zná Parkinsonovy zákony byrokracie, chápe, co za tím je. Zbyteční lidé, kteří by jinak byli propuštěni, bojují proti klimatu, protože jim to umožňuje předstírat nějakou činnost. Pro byrokratický aparát je klimatická změna jedinečná záminka, jak zvyšovat svoje rozpočty a pravomoci. Vytvářejí nové úřady a formuláře, monitorují rozdělování dotací, sledují emise uhlíku, sepisují výkazy – prostě spousta lidí přesouvá papíry z jedné strany stolu na druhou. Navíc to pomáhá odvádět pozornost od skutečných problémů. Zatímco evropští politici – odtržení od reality - řeční o záchraně vesmíru, Evropská unie se jim zatím rozpadne pod rukama.
Historie boje proti globálnímu oteplování je už dnes celkem dlouhá. Vy se tématu věnujete celé roky, můžete shrnout změny, které na tomto poli za posledních pár let nastaly? Jaké částky na tento „boj“ jsou vynakládány a s jakými výsledky?
Koncem roku 2009 aféra Climategate odhalila, že vědci použili statistické triky, aby vytvořili dojem, že je tepleji než ve středověku. Zfalšované vyšetřování pak aféru zametlo pod koberec, jak to známe z různých parlamentních „vyšetřovacích“ komisí. Veřejnost si tehdy začala klást otázku, proč to ti lidé dělají. Odpovědí je náhled do účetních knih. Ve světovém klimatickém byznysu se ročně pohybuje okolo 50 miliard eur. Klima ale nelze řídit vyhláškou. I když nějaký rok naše emise klesnou, koncentrace CO2 v atmosféře stejně může vzrůst. Ta totiž závisí spíše na teplotě oceánu, která ovlivní, jak moc oceán tyto plyny pohlcuje či uvolňuje.
Závěrem se ještě zastavme u pařížské dohody. Co si pod tím názvem mají čtenáři představit? O co konkrétně tam jde?
Klimatická jednání v Paříži 2015 zkrachovala, státy nebyly ochotny podepsat závazky, které by poškodily jejich ekonomiku. Trump totiž není sám, kdo ví, jaká je to ekonomická sebevražda. Tak se přijalo jen bezzubé prohlášení, že si každý stát má sám stanovit „nějaké“ cíle, odkdy bude snižovat emise skleníkových plynů a jak moc. Zemím jako Indie a Čína ta dohoda umožňuje zdvojnásobit svůj počet uhelných elektráren. A emise začnou snižovat až někdy za deset či dvacet roků.
Do jaké míry se dohoda týká také České republiky?
Je to takový rituál, asi jako když poddaný padne na kolena před císařem. Tato dohoda symbolizuje podřízenost ČR mezinárodním mocenským elitám. Jejich zájmům totiž vyhovuje. Postavit se na odpor, to vyžaduje odvahu. Pokud by naše malá země tuto dohodu vypověděla, dostane se pod obrovský tlak. Vzpomeňte si, jak našemu prezidentovi vyhrožovali, když nechtěl podepsat Lisabonskou smlouvu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
