Vy jste na začátku března kritizoval česká média, že jejich způsob informování o situaci na Ukrajině je směsí „lokajství, připosranosti, stádovitosti, předposranosti, hlouposti, pohodlnosti, vlezdoprdelismu". Od té doby byl obsazen Krym a začal neklid na východě Ukrajiny. Jak na toto hodnocení českých médií navázat?

Moc se toho nezměnilo, agresivita zdejších eurobolševiků (to je můj vlastní terminus technicus pro současné eurounijní mocipány a jejich zdejší fámuly) ještě vzrostla. Ale s pravdou je to jako s mokrým jílem. Čím víc se ho budete snažit sevřít v dlaních, tím víc vám bude mezi prsty prokluzovat. Nevadí mi, když má někdo jiný názor, ale nesnáším pokrytectví, nesnáším používání dvojího metru.

Václav Klaus vyvolal rozruch vyjádřením, že „rozeštvání Ukrajiny, rozehrání této ukrajinské karty v žádném případě nezpůsobil Putin. To způsobili naši soudruzi v západní Evropě a ve Spojených státech". Poslanec hnutí ANO Jiří Zlatuška řekl, že Klaus líže Putinovi řiť a je „bezpáteřní ubožák". Proč dle Vás nastal tak hluboký a emocionální rozkol v české politice na téma Ukrajina?