Letošní rok se v české společnosti znovu silně mluví o národní pomstě na německém vrahu Reinhardu Heydrichovi. Do kin šel nový kontroverze budící zahraniční film – na druhou stranu je třeba přiznat, že sami Češi se na toto téma od roku 1964 nezmohli – a vy sám jste na toto téma vydal novou knihu, nazvanou Anthropoid. Co na tento západní pohled na nejkrvavější část moderních českých dějin říkáte?

Před více než rokem jsem měl možnost číst jeho scénář a upřímně řečeno, už při čtení těch nesmyslů se mi ježily vlasy na hlavě. Chápu, že hraný film musí zjednodušovat, pracovat s fabulacemi, ale tvůrci zřejmě vycházeli pouze z faktů, která byla známá v sedmdesátých letech. Navíc k nim navršili jen další mýty i nehoráznosti. Každý, kdo film viděl a o problematiku se hlouběji zajímá, tak ví, o čem zde mluvím. Je to velká škoda, protože podle mého názoru tvůrci pouze „vyzobli“ atraktivnost jednak samotného atentátu, a potom boj v kostele. Dál nic, žádné popravy, žádný Mauthausen! Zbytečně si jen vymýšleli.

Přitom Osud – nebo „Universum“ – ve skutečnosti napsal daleko úžasnější drama, které nebylo třeba vylepšovat. Pravda, kdyby mně bylo dvanáct let, tak by se mi ten film, kde se střílí pomalu víc než v Sedmi statečných, asi líbil. Považuji ale za dobré, že pan režisér vykreslil naše parašutisty v podstatě kladně, působivá je i scéna sebevraždy paní Moravcové, kterou skvěle zahrála Alena Mihulová. Rovněž jsou ve filmu dobré kostýmy a hudba. Pozitivní na tom také je, že se zvýšily návštěvy školních výprav k chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde děti téměř každý den zapalují svíčky.