Pane inženýre, mluvíme spolu ve chvíli, kdy jste na cestě ze summitu „Pás a stezka“ v Číně. Co nového se tam domluvilo, jaké to bylo?
Vítáte konsolidační balíček, který vláda protlačila Sněmovnou?Anketa
Jsou to peníze, které šly zatím hlavně do investic ve třetím světě. Počínaje jihovýchodní Asií – teď tak maně vzpomínám na železnici, která spojuje Čínu s Laosem. Laos je vnitrozemská země, takže je trošku taková zapadlá. Přes jižní Asií, třeba Pákistán, kde z těch peněz byla postavena dálnice z čínských hranic až po přístav u Indického oceánu, který také Čína vybudovala. No a pak můžeme skočit až do východní Afriky, železnice v Keni, v Nigérii, v celé řadě afrických zemí.
V Evropě se jedná třeba o rychlostní železnici mezi Budapeští a Bělehradem, nebo velký most, který zná řada z nás, kteří v bývalé Jugoslávii nebo v dnešním Chorvatsku byli. Most na poloostrov Pelješac, který byl postaven v rekordním čase jednoho roku.
Co všechno jste vy osobně při této návštěvě Číny podnikl? Psalo se například o vaší přednášce na vysoké škole...
Vedle toho, že jsem na summitu vystupoval také v jedné z těch sekcí, kde byli bývalí premiéři a prezidenti z několika zemí, tak mimo summit jsem také přednášel na jedné z vysokých škol. Je to jedna z prvních soukromých vysokých škol, kde donátorem je velká soukromá firma. Ta univerzita má 42 tisíc studentů. Já jsem hovořil k problematice evropské a české ekonomiky, o vývoji české a evropské ekonomiky. Sál, do kterého se vešlo zhruba 400 lidí, byl plný. Takže ten zájem byl veliký.
A je škoda, že ten velký zájem o ČR není doprovázen nějakým interesem české vlády o Čínu. To je opravdu velká škoda, že vyklízíme pozice na tak obrovském trhu, kterým Čína nesporně je.
Jak si to vysvětlujete, tento postoj české vlády, českých představitelů…?
Tak, je to hloupost a ideologická předpojatost.
Fotogalerie: - Krameriova cena 2023
Vraťme se ke zmíněnému summitu. Toho se zúčastnil i ruský prezident Vladimir Putin. O čem mluvil? Padlo něco i o Ukrajině?
O Ukrajině vůbec nemluvil. Mluvil o projektech, které s Čínou dělají. Těch projektů je celá řada. Myslím, že rovnou na summitu bylo podepsáno memorandum, nebo dokonce dohoda, o dodávkách 70 milionů tun ruské pšenice do Číny. V příštích dvanácti letech. Předpokládám, že nezůstane jen u toho, ale že to množství bude ještě větší, s ohledem na produkci pšenice v Rusku. Ale jde spíš o to, posílit dopravní kanály, na čemž Rusové a Číňani také budou v těch příštích letech pracovat. Takže zatím je to omezené spíš na těch 8 milionů tun ročně, jak jsem pochopil, tou jednou cestou. A když se to posílí, tak se to samozřejmě může dostat i na čísla podstatně vyšší.
A jak na ruského prezidenta reagovali ostatní účastníci summitu?
Na tom plenárním zasedání, kde měl ruský prezident Putin projev hned jako druhý, byly asi 4 tisíce dalších účastníků. Jestli někdo očekával, že se bude odcházet nebo že budou nějaké jiné podobné projevy, tak naprosto nic takového nebylo. Všichni účastníci vyslechli se zájmem projev ruského prezidenta.
Kritika se snesla na maďarského premiéra Orbána, který se právě s Putinem sešel i kvůli dodávkám plynu. Co k tomu říci?
Myslím, že premiér Orbán hlídá, řekl bych, maďarský národní zájem. Snaží se o to, aby plyn, který bude přicházet do Maďarska, byl co nejlevnější. Aby tedy ty maďarské firmy, a hlavně maďarské obyvatelstvo, aby platili co nejméně. Je známá věc, že ten americký plyn LNG, pokud bude dodáván do Evropy, tak stojí násobně větší peníze. Takže, myslím si, že se jedná ze strany Maďarska o docela pochopitelnou věc.
Psali jsme:
Co byste v tomto směru vzkázal naší vládě?
Chápu, že jsou teď zaťati v nějakých pozicích, které není tak úplně jednoduché opustit. Ale myslím, že konec války na Ukrajině se blíží – a pak by bylo dobré normalizovat ty dodávky. Takové ty argumenty o tom, že Rusko není spolehlivý partner... No, tak tady se ukazuje, že Maďarům dodávají plyn, a myslím, že Rakušanům také. Takže ten plyn proudí do západní Evropy, a koneckonců proudí tam hlavně přes překupníky. Takže stejně v řadě zemí se spaluje ruský plyn, akorát že se prodává přes překupníky, takže stojí víc peněz.
Domnívám se, že jakmile dojde k mírovým jednáním, udělá se nějaké řešení na Ukrajině, které bude znamenat nejen zastavení palby, ale i mírové urovnání, tak by bylo dobré vrátit se k tomu, co je pro republiku nejužitečnější. To znamená, hledat ty nejlevnější suroviny, které republika může mít. A bohužel, ať se to komu líbí, nebo ne, tak ty nejlevnější suroviny jsou hlavně z Ruska. A to se týká energetických surovin nebo třeba i průmyslových kovů.
Myslíte si ale, že by Rusko s námi vůbec chtělo případně obnovit spolupráci v tomto směru, když si vezmeme, že nás má na seznamu „nikoli přátelských zemí“?
Tak, já si myslím, že voda plyne a že ty věci se dají všechny nějakým způsobem řešit. A také není psáno, že tu zůstane tato naše současná vláda, která má v tuto chvíli podporu asi pětiny obyvatelstva. Takže tato vláda národní ostudy a neschopnosti by se skutečně měla už pomalu uklidit někam do ústraní.
V posledních dnech byla znovu snaha vyvolat v Poslanecké sněmovně hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Opozice se netajila tím, že je jí samozřejmě jasné, jak to vzhledem k rozložení sil nejspíš dopadne, ale zaznělo, že tímto způsobem opozice chce upozornit lidi na chyby vlády. Má to smysl?
Určitě. Myslím, že je pořád potřeba upozorňovat na chyby vlády. Když opozice nebude nic dělat, tak vláda řekne – ale vždyť vy jste nic neříkali. Takže je bohužel nutné jim ty chyby připomínat. A ty chyby jsou velké.
Podívejme se i na Slovensko. Jak byste komentoval povolební jednání?
Myslím si, že jednání o vládě probíhají uspokojivě. Ten malý šprajcík, který udělala prezidentka Čaputová, tak to jenom dokresluje, že ona si myslí, že si to může dovolit. Ale tím se může také stát, že pak ta vládní strana dojde k názoru, že nebude podporovat kandidáty opozičních stran do vysokých ústavních funkcí, myslím v parlamentu, v Národní radě SR.
V souvislosti s událostmi v Izraeli se i v západních státech konají propalestinské demonstrace. Je tady navíc obava z možných teroristických útoků. Pohotovost mají v Německu, ve Francii… Jak by se k tomu měly státy Evropy postavit?
Tak, to je těžké řešení. Samozřejmě je potřeba odsoudit jakékoliv teroristické útoky, zejména proti civilnímu obyvatelstvu. Ale na druhé straně je potřeba také říci, že Palestinci jsou ve své zemi, myslím tím Gazu. A je celá řada rezolucí Organizace spojených národů, které vlastně ukládají utvoření dvou států. Tedy vedle Státu Izrael také Palestinského státu. A ty rezoluce zatím nejsou naplněny.
Takže, až izraelská vláda ukončí tuto operaci, ke které dochází... je tedy otázka, jestli bude dokončena. Protože si musí také uvědomit, že to budí ohromné rozhořčení v arabském, ale také v celém muslimském světě. Zkrátka, až tedy dokončí tuto operaci, je jedno jestli to bude za pár dnů nebo týdnů, tak se musí vrátit k jednacímu stolu, třeba s Organizací pro osvobození Palestiny, a jednat o vytvoření fungující Palestinské samosprávy a také vlády. Jak na západním břehu Jordánu, ve východním Jeruzalému, tedy na okupovaných územích, tak také v Pásmu Gazy.
A co říci na to, že v Německu se objevily případy, kdy někdo namaloval Davidovu hvězdu na místa, kdy bydlí židé?
Tak to je obyčejný rasismus, a není to nic hezkého!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
Hůe
_profil_top.jpg)
