Jak byste zhodnotil poslední události na česko-rakouské politické scéně? Horký prezidentský kandidát Norbert Hofer navštívil našeho prezidenta Zemana. Neshodli se sice ve svém postoji k Benešovým dekretům a budování jaderných elektráren v Česku, na straně druhé si notovali v návrhu rozšíření Visegrádské čtyřky o Rakousko a vytvoření takové menší „středoevropské unie“ ve stávající Evropské unii. Co k této události říci?
Podle mého názoru a také posledních informací není vůlí Visegrádské čtyřky přijmout dalšího člena a tak rozšířit toto uskupení. Pro vytvoření, jak jste uvedl, nějaké středoevropské unie není v současné době vhodný čas. Jinak se ale dá konstatovat, že nyní máme velmi dobré a korektní vztahy s Rakouskem.
Někteří političtí komentátoři považují naše členství ve V4 za pomyslný kámen, který nás v zahraniční politice táhne ke dnu. Upozorňují na autoritářské způsoby politických lídrů zejména v Maďarsku a Polsku, které jsou terčem kritiky některých západoevropských vlád. Naopak řada českých politiků uskupení V4 chválí jako spolek, se kterým lze lépe prosazovat svoje hospodářské i ekonomické zájmy, zvláště pak v Evropské unii. Který z těchto názorů je vám bližší?
Měla by se Visegrádská čtyřka v případě vítězství Norberta Hofera propojit s Rakouskem a vytvořit těsnější unii?Anketa
Já jsem byl při založení Visegrádské čtyřky a myslím si, že se osvědčila. V průběhu let jsem se setkával s různými názory na její působení. Například v době, kdy vládl na Slovensku Vladimír Mečiar. Je sice pravdou, že i nyní máme odlišné politické ideály než třeba lídři polské strany Právo a spravedlnost nebo maďarského Fides, nicméně máme stále mnoho společných zájmů a ty jsou převládající, takže bych určitě doporučil v naší spolupráci pokračovat. Ta základní myšlenka i vlastní fungování Visegrádské čtyřky jsou vůbec unikátní, nemáme jediného zaměstnance, umístění sekretariátu je pohyblivé podle toho, která země ve V4 předsedá, a jedná se o velmi volnou, ale užitečnou spolupráci.
Co říkáte na velký projekt Německa a Francie k vytvoření společné evropské armády? Někteří čeští europoslanci i další politikové to považují za zbytečný krok, protože jednotky rychlé reakce, tzv. Battle Groups, už EU vytvořené má, pouze je vůbec nevyužívá a v jiných aspektech by prý suplovala NATO. Potřebujeme tedy společnou evropskou armádu, jež by zřejmě byla dalším krokem k federalizaci EU, či nikoli?
Vybudování společné evropské armády bude velmi náročný proces, který zabere opravdu dlouhou dobu, ale mohl by být užitečný. My sice už máme ty jmenované Battle Groups, nicméně stále chybí centrální velení vojenských jednotek a na tom se bude muset zapracovat. Samozřejmě základním obranným společenstvím je pro Evropu, a tedy i pro nás NATO. Někdy se však vyskytnou specifické problémy jen v Evropské unii, které nejsou zcela totožné se zájmy USA, takže by bylo dobré mít k jejich vyřešení svoje vojenské síly. O vytvoření evropské armády se uvažovalo už i v minulosti a řekl bych, že v EU se na tom začíná už pomalu pracovat. Trochu to souvisí s procesem větší integrace v EU, ale v rámci Lisabonské smlouvy je proto vytvořený prostor.
Bude to velmi namáhavý a obtížný proces, kdy se bude nesnadno schvalovat každý krok stejně jako v minulosti u Lisabonské smlouvy. Protože však současná bezpečnostní situace ve světě není dobrá, tak je to správná a nutná cesta, kterou podporuji. Takové zásadní kroky dělá Evropská unie až tehdy, když se dostane pod velký tlak okolností.
Kancléřka Merkelová je v české veřejnosti jednou z nejneoblíbenějších osobností z evropské politické scény a mnoho lidí si přeje její neúspěch v příštích německých volbách. Nicméně zkušený europoslanec Pavel Telička upozorňuje, že populistické strany, které se nyní v Německu dostávají do popředí, jako například AfD, mají vůči Česku daleko kontroverznější přístup. Odmítají například Benešovy dekrety i volný pohyb lidí po Evropě z členských států EU, když si tak chtějí ochránit svůj pracovní trh. Myslíte si také, že vítězství těchto populistických stran v Německu, ale i v Rakousku by nám nic pozitivního nepřineslo?
Už před nedávnem jsem konstatoval, když se Václav Klaus přihlásil k podpoře AfD, že by nám v Česku určitě neprospělo, kdyby v Německu vládli nacionalisté. Samozřejmě kancléřka Merkelová si hájí především svoje národní zájmy, ale na druhé straně studovala v Praze a její přístup k České republice, i když to někdy tak nevypadá, je mnohem vstřícnější, než by byl za vlády AfD. Také její sociálně demokratický ministr zahraničí Steinmeier je přítel Česka, to jsem poznal za našeho někdejšího předsednictví v EU, když jsem s ním spolupracoval. Pro nás je opravdu nejvýhodnější, když v Německu bude vládnout CDU nebo CSU (křesťanští a sociální demokraté). Nacionalisté jsou vždy ohrožením pro každou demokracii, a to jak pro okolní státy, tak i pro samotné Německo.
Rakouský kardinál Christoph Schönborn prohlásil k příležitosti 333. výročí porážky Osmanské říše, která tehdy dobývala Vídeň, že současný islám by znovu rád rozvrátil Evropu a vymýtil z ní křesťanství. Také český primas Duka nemá daleko ke kritice nelegální migrace z muslimských států. Jsou obavy těchto církevních celebrit opodstatněné?
Myslím si, že to tvrzení je mírně přehnané, mám odlišný názor od pana kardinála. Je určitě pravda, že ve světě teď působí řada radikálních skupin islamistů, ale nemůže říct, že se to týká naprosto celého islámu. Chápu, že by se nám všem líbilo, kdyby se na Středním východě stalo většinovým náboženstvím křesťanství i se svou humanistickou filosofií, ale bohužel tomu tak není.
V Rakousku, které všichni považujeme za demokratickou a ekonomicky i kulturně velmi vyspělou zemi, se stal další kuriózní problém. Protože na volebních obálkách nebylo v pořádku lepidlo, odloží se prezidentské volby zřejmě až na prosinec. Jak tento úsměvný zádrhel hodnotit? A komu to spíše prospěje z prezidentských kandidátů, Norbertu Hoferovi ze strany Svobodných nebo Alexandru Van der Bellenovi z hnutí Zelených?
Ano, o tom vím. Do rakouských prezidentských voleb nám tedy zbývají tři měsíce a opravdu je velmi těžké odhadovat, komu z těch dvou kandidátů by to mohlo více prospět. To si netroufám hodnotit, do té doby se totiž může ještě stát řada dalších událostí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
