Budoucnost našeho státu nevypadá dobře, je rozkradený a rozprodaný. Bohatství se koncentruje u jednoho procenta lidí, v minulosti to končilo krvavými revolucemi. Jaroslav Bašta hovoří

20.10.2018 4:43 | Zprávy

STO LET REPUBLIKY „Když se podíváme na strukturu našeho hospodářství, dojdeme asi ke stejnému závěru jako některé agentury, které vloni zařadily Českou republiku mezi rozvojové země s odůvodněním, že naše vláda nemůže ovlivňovat ekonomiku, neb její rozhodující část je v cizích rukou. Z tohoto pohledu jsme kolonií… Kdybych to měl shrnout do jednoho slova, tak nás ohrožuje lhostejnost. Lhostejnost k naší minulosti i budoucnosti, k bližním, k rodině, přírodě, vlasti i k nám samotným. Připočtu-li k tomu ty hrozby a rizika, která jste vyjmenoval v otázce, budoucnost našeho státu nevypadá dobře,“ říká exministr Jaroslav Bašta.

Budoucnost našeho státu nevypadá dobře, je rozkradený a rozprodaný. Bohatství se koncentruje u jednoho procenta lidí, v minulosti to končilo krvavými revolucemi. Jaroslav Bašta hovoří
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Bašta

Slavíme sto let republiky. Starší lidé někdy říkají, že není co slavit, protože ta republika už neexistuje a, citujeme hlas lidu, je rozkradená a rozprodaná. Je co slavit?

Samozřejmě je co slavit. Sice to už není Československo, které před těmi sto lety vzniklo, ale stále jde o vrchol zhruba dvěstěletého snažení českého národa již od dob národního obrození o obnovu státní samostatnosti. Pravda, republika je poněkud rozkradená a rozprodaná, nicméně česká historie ukázala, že to nemusí tak být navěky.

Pokud na to navážeme, Miloš Zeman říká, že „naše země je naše“. Je opravdu naše země v reálu naše? Není toto jen postulát, že naše země by měla být opět naše, ale ve skutečnosti není?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Lukáš Petřík

Mgr. Jiří Růžička byl položen dotaz

Podle vás by se ukrajinské děti měli dostávat do škol i na úkor těch českých?

Nemyslíte, že je problém třeba řešit úplně jinak, a to tak, že když se přijímají uprchlíci, měli by se pro ně navyšovat i kapacity třeba pro děti ve školách nebo bydlení apod.? Bohužel ani jedno se neděje a vy se pak divíte, že přibývá lidí, co je proti přijímání Ukrajinců? Podle mě to není proto, ž...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Fiala, Babiš, Okamura. Kdo je kdo? Psycholožka odhadla politiky

19:32 Fiala, Babiš, Okamura. Kdo je kdo? Psycholožka odhadla politiky

„Archetypicky evokuje spíše ‚mudrce na katedře‘ než ‚mudrce v akci‘,“ řekla nám o premiérovi Petru F…