Jste pamětníkem událostí v 89. roce. Jaký je váš názor na současné demonstrace? Mohou sjednotit odpor proti Zemanovi s Babišem a zvrátit veřejné mínění?
Na náměstích v roce 1989 jsme volali po svobodných volbách. Dnes, když máme možnost svobodně volit, tak svého práva využijí maximálně dvě třetiny voličů. Následně se divíme, jak je to možné, že zde vládnou estébáci, extremisté a komunisti za podpory pana prezidenta.
Choďte k volbám. Možná, že to změníme...
Jeden student mi ve čtvrtek řekl, že zvažoval účast na stávce Vyjdi ven, protože mu nepřipadá, že bychom žili v až tak nesvobodné zemi, a Zeman byl koneckonců zvolen demokraticky...
Nemám zásadní obavu o svobodu slova. Jen mě štve, že jsou lidé tolik lhostejní.
Volby nezpochybňuji. Co jsme chtěli, to máme.
Co ve vás před pár dny zanechal inaugurační projev Miloše Zemana, v němž zaútočil na veřejnoprávní Českou televizi i soukromá média?
Na inauguraci jsem se nedíval. To, co jsem si následně přečetl, mi stačilo... Vyjádření pana prezidenta jsou čím dále více agresivní a plná zloby.
V průběhu projevu se zvedli někteří politici a odešli v momentě, když prezident kritizoval Českou televizi kvůli vyváženosti vysílání...
Pro ty, kteří odešli, mám plné pochopení.
Reakcí byla i událost Český lev, kde začali umělci podepisovat výzvu na podporu České televize. Byla to adekvátní reakce? Má Jan Svěrák pravdu, že jsme svědky největšího útoku na nezávislost televize od roku 2000?
Jsem zásadně proti zatahování politiky do sportovních a kulturních akcí. Nejsem ani zastáncem „přespávání“ ve veřejnoprávních mediích. Česká televize a Český rozhlas mají kontrolní orgány volené Parlamentem a jakékoli zasahování zprava, zleva nebo z Hradu je pro mě nepřijatelné.
V Devadesátce na ČT24 divák položil řediteli otázku, proč veřejnoprávní televize odmítá uvádět honoráře svých moderátorů a zaměstnanců, když BBC musí. Ta poprvé zveřejnila platy loni a byla to součást dohody s politiky, kteří výměnou slíbili moratorium na zásahy do legislativy, která se BBC týká. Měla by ČT zveřejnit honoráře moderátorů?
Provoz veřejnoprávních médií je zejména hrazen z koncesionářských poplatků. Z tohoto důvodu jsem přesvědčen, že mám jako poplatník na tyto informace právo. Na druhou stranu si nejsem jistý, zda je veřejnost na tato čísla připravena.
Tomáš Ratiborský (*1953) žije nyní na Podbořansku, ale většinu života strávil v Mostě, kde se také od roku 1989 pohyboval v politice (byl u zrodu Občanského fóra) a v ODS působil hned od jejího vzniku. Byl účastníkem mnoha událostí, které měly vliv na polistopadové dění. Za OF kandidoval v prvních svobodných volbách do ČNR (1990–1992), kde se podílel na založení Meziparlamentního klubu demokratické pravice a Občanské demokratické strany.
Pracoval nejdříve pro Okresní veterinární zařízení v Mostě jako veterinární technik, následně pro Státní statek v Mostě jako zootechnik. V roce 1991 začal podnikat, spoluzakládal soukromé Rádio Most (působil zde do roku 2007). V letech 1992 až 1997 se aktivně podílel na chodu ODS – byl předsedou Místního sdružení v Mostě, místopředsedou ODS Severočeského kraje a od roku 1995 členem Výkonné rady. Po parlamentních volbách v roce 1996 byl volebním manažerem pro historicky první senátní volby, v lednu 1997 jmenován hlavním manažerem ODS. V letech 2008–2014 byl členem (i předsedou) Rady Českého rozhlasu.
Psali jsme:
autor: Lucie Bartoš
