V úvodu nového vydání rubriky Týden v médiích Petr Žantovský uvedl, že v průběhu uplynulých dní k němu doputovala další z mnoha tiskových zpráv Pirátské strany. „Netuším sice, jak přesně jsem se ocitl v jejich adresáři, ale vlastně jsem za to rád, protože je užitečné mít detailní informace o jejich vidění světa v reálném čase a moci je posuzovat v širším časovém průběhu,“ připustil mediální expert.
Hlavním tématem aktuálního sdělení Pirátů je skutečnost, že zhruba za měsíc pravděpodobně skončí dočasný režim takzvaného Chat Control 1.0. „Sami Piráti tento mechanismus trefně charakterizují jako nástroj na plošné skenování digitální komunikace, soukromých dat, e-mailů či fotografií a otevřeně jej nazývají útokem na svobodu slova. V tomto bodě s nimi musím souhlasit, což se sice nestává vždy, ale tentokrát mají pravdu,“ podotkl Žantovský.
Dále uvádí, že pirátská europoslankyně Markéta Gregorová se v tiskové zprávě pyšní tím, jak zásadní podíl mají Piráti na tom, že nedošlo k dohodě mezi Radou a Evropským parlamentem, čímž se hlasování o prodloužení tohoto režimu nestihlo.
Mgr. Markéta Gregorová
„V těsném závěsu už se připravuje takzvaný Chat Control 2.0, který má zavést trvalé šmírování soukromého obsahu. Piráti proti němu sice navrhují úpravu, aby se skenovalo pouze na základě rozhodnutí soudu při podezření z trestné činnosti, ale taková argumentace má vážné trhliny. Už samotný fakt, že připustíme zásah do soukromí tohoto typu, je podle mého soudu špatný, protože – jak známo – dáte prst a zlo vám vezme celou ruku,“ konstatuje komentátor.
Zatímco se Piráti u Chat Control tváří jako neohrožení obránci svobody, jejich reálné kroky v Evropském parlamentu vyprávějí jiný příběh. V uplynulých dvou letech totiž došlo ke schválení dvou dokumentů, které otevírají cenzurní brány mnohem šířeji: Zákona o digitálních službách (DSA) a Evropského aktu o svobodě médií (EMFA).
Fotogalerie: - Piráti a STAN v Pardubicích
DSA přenáší odpovědnost na provozovatele sítí, kteří mají pod hrozbou drakonických pokut až do výše šesti procent ročního obratu vyhledávat, vypínat a oznamovat uživatele, což Žantovský označuje za „udavačskou povinnost“. Ironicky podotýká, že je to „taková hezká česká, tentokrát tedy evropská“, záležitost. Evropa si tím podle experta zajišťuje prostředky, které pak může „utratit za další summity a rezoluce“.
Akt o svobodě médií (EMFA) jde v této restrikci ještě o krok dál, protože rozhodování o tom, co je „škodlivý úkaz“, svěřuje do rukou neziskových společností financovaných z bruselských zdrojů. Tím se vytváří prostor pro takzvanou samoregulaci.
„V praxi to znamená, že editoři a novináři budou pod takovým tlakem, že se nežádoucí informace na veřejnosti prostě neobjeví, neboť by se jinak vystavili riziku sankcí,“ podotkl Žantovský.
Expert ironicky poznamenává, že se „Bruselolezci“ z České televize, Českého rozhlasu či Syndikátu novinářů na nedávné schůzce shodli, že je tato metoda správná.
Oba tyto akty, DSA i EMFA, představují podle Petra Žantovského „naprosto jednoznačné a nehorázné otevření cenzurních bariér“. I kdyby náhodou neprošel projekt Chat Control, o kterém Piráti tak hlasitě mluví, už teď jsou v platnosti nástroje, kterými lze „mlátit po hlavách nežádoucí myšlenky a jejich nositele“.
„Je naprostým paradoxem, že pro tyto cenzurní nástroje hlasovali v Evropském parlamentu právě Piráti, kteří se dnes snaží stylizovat do role ochránců soukromí. Zatímco někteří opoziční europoslanci hlasovali proti, Piráti kráčeli v řadě s těmi, kteří svobodu slova fakticky omezují. Tyto zákony již začaly být harmonizovány s českým právním řádem. Než tedy začnou Piráti znovu mluvit o obraně svobody, měli by se nejdříve pořádně podívat do zrcadla a přiznat si, že to byli oni, kdo pomáhal stavět základy pro novodobou cenzuru,“ upozorňuje analytik.
Liberálové chrání „zlaté neziskovky“
Žantovský se věnuje i dalšímu rozměru pirátské politiky, tentokrát v souvislosti s odporem proti zákonům omezujícím zahraniční vliv. Odkazuje na americký federální zákon FARA (Foreign Agents Registration Act), který vznikl již v roce 1938 jako reakce na vzestup nacismu.
„Ten zákon říká, že kdokoli zastupuje v Americe cizí mocnost, ať už v politice, PR nebo lobbingu, musí se registrovat, odkrýt své financování a musí být jasné, čí zájmy hájí,“ vysvětluje analytik. Princip označuje za logický, neboť má chránit národní integritu před skrytými zájmy cizích mocností. Přesto se u nás zvedá vlna odporu, kdykoli se objeví snaha o zavedení podobné transparentnosti.
Mediální expert poukazuje na to, že zatímco americký vzor je pokládán za demokratický, podobné iniciativy v evropském kontextu – ať už v Gruzii, na Slovensku nebo návrhy v Česku – jsou okamžitě onálepkovány jako „ruské“ nebo „represivní“. Tento dvojí metr je podle něj absurdní.
„Jestliže nám někdo říká, že transparentnost financování ohrožuje svobodu slova, pak financování z neznámých zdrojů je tedy zřejmě zárukou svobody slova, jinak si to neumím vysvětlit,“ podotkl expert.
Fotogalerie: - Plná Letná?
Kritizuje v této souvislosti postoj Pirátů a dalších liberálních sil, které se bojí, že by taková legislativa dopadla na jejich spřízněné neziskové organizace. Podle mediálního analytika jde o snahu chránit „zlaté neziskovky“, u nichž se nemá zkoumat, odkud a za jakým účelem do nich tečou peníze. Zároveň připomíná, že v našem právním řádu již existují represivní nástroje, jako je paragraf č. 318a, který umožňuje postihovat neoprávněnou činnost ve prospěch cizí moci.
„Jestliže si někdo na vás zasedne a řekne, že konáte nebo šíříte nějaké názory ve prospěch cizí moci, je zde legislativní klacek na to, aby vás postihl,“ varuje odborník.
Celý spor o Chat Control, DSA či zákon o zahraničních agentech tak Petr Žantovský uzavírá jako ukázku hlubokého pokrytectví. Piráti se podle něj stavějí do role zachránců soukromí tam, kde se jim to hodí, zatímco v jiných případech sami pomáhali budovat infrastrukturu pro novodobou cenzuru.
O pořad typu OVM není mezi diváky zájem, byl to vyčpělý formát z devadesátek
Závěrem se mediální odborník Petr Žantovský krátce zastavil u aktuální a stále rezonující kauzy odchodu Václava Moravce z České televize. V uplynulém týdnu jej zaujaly především dvě zprávy. Tou první byla snaha interpretovat pokles sledovanosti první debaty po Moravcově odchodu jako důkaz jeho naprosté nepostradatelnosti. Podle experta je však pravda mnohem prostší.
Je vám líto, že Václav Moravec končí v České televizi?Anketa
„Sledovanost, která byla někde na úrovni třetiny toho předchozího dílu, prostě ukázala, že o tento typ pořadu už není zájem,“ vysvětluje analytik s tím, že jde o vyčpělý formát z devadesátých let, který se s Moravcem stal až příliš egocentrickým.
Zatímco předchozí moderátoři jako Miroslav Dittrich, Ota Černý či Zuzana Bubílková dělali debaty pro diváky, u Moravce podle Žantovského nastala nezdravá identifikace formátu s jeho osobou. „Žádný z těch předchozích pořadů tam nebyl jako otázky Miroslava Richtera nebo Richarda Samka, to byla prostě debata,“ připomíná mediální expert a dodává, že v prostředí veřejnoprávní televize jde o „zlozvyk nebo nepatřičný jev“, který patří spíše na komerční obrazovky.
Moravec si v pořadu vytvořil vlastní „selanku“, do které si zval jen ty, které chtěl, a vytvářel tak spíše stranickou a propagandistickou žurnalistiku.
Velký zájem o poslední Moravcův díl přičítá analytik především zvědavosti diváků na to, jak dopadne dlouho očekávaný střet s Tomiem Okamurou, kterého Moravec do studia nepustil dlouhých devět let.
Tomio Okamura
„Moravec to složil s vysokou dramatičností a upozornil na to, že se tam už nebude garantovat svoboda a novinářská nezávislost,“ komentuje odborník moderátorovo loučení, které vnímá spíše jako budování osobní značky pro budoucí projekty, možná po vzoru Nory Fridrichové.
Tečku za celou kauzou pak podle Žantovského udělal generální ředitel ČT Hynek Chudárek, který potvrdil, že pro Moravce platí konkurenční doložka. „Vedení České televize mu teď trochu přeložilo stéblo přes cestu,“ uzavírá mediální expert s tím, že Moravec se sice snažil doložce vyhnout, aby mohl ihned spustit vlastní mediální projekt, ale prozatím narazil.
Příběh Václava Moravce tak sice na Kavčích horách končí, ale jeho snaha zpeněžit svou „značku“ bude nepochybně pokračovat i v jiných formátech.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Přáli byste si Petra Žantovského v televizním studiu PL?
