Kdo ze jmenovaných chybí ve vysoké politice nejvíc?Anketa
V neděli jste se zúčastnil demonstrace proti vládním pandemickým opatřením na Staroměstském náměstí. Proč jste se rozhodl tam jít? A byla vaše očekávání průběhem demonstrace naplněna?
Já osobně jsem šel protestovat proti práci vlády za posledních osm měsíců. Zásadně nesouhlasím jak s marketingovým pojetím vlády – tedy přijímaná opatření musí odpovídat náladám veřejnosti v tom konkrétním okamžiku, bez ohledu na cokoli. Tak, a to zejména, aby následky krize nesly jen části obyvatelstva (často ti, kteří tu republiku desítky let živí) a nikoli společnost jako celek.
Na demonstraci opakovaně zněla výzva „otevřeme Česko“. Co to podle vás znamená? Otevřít navzdory zákazu všechny uzavřené provozy, vyjednávat s vládou nebo něco jiného? Co by měli lidé dělat?
Napsal jsem o tom rozsáhlý článek v pondělí. Ocituji: „Děti musí být ve škole, aby z někoho z nich vyrostl nový Heyrovský nebo Holý a vylepšil tu vakcínu. Hospodští musí vařit, aby lidi, co pracují, nemuseli polykat oběd v mrazu na ulici. Hudebníci musí hrát – aby třeba složili chorál, který pozvedne náladu obyvatelstva. Republika musí žít, nesmíme se bát.
Máme dělat tisíc jedna opatření pro ochranu seniorů (třeba změnit financování tak, aby se lidem vyplatilo mít babičku doma a ne odloženou „v domově“). Máme aktivně nahnat lidi pracovat do nemocnic – k čemu je jinak „nouzový – výjimečný stav“? Můžeme trasovat a testovat.“
Nevěřím tomu, že jakoukoli krizi nebo nepřítele jde porazit ležením na gauči a čekáním.
Jak vnímáte argumenty, že v situaci, kdy opět rostly počty nakažených, byla tato akce „nezodpovědná“? A doporučení, ať se účastníci jdou podívat na nějakou covidovou jednotku?
Čtvrtina mrtvých jsou lidé z domovů důchodců. Vláda utratila 500 miliard korun na kompenzace a krytí různých výdajů. Pokud z toho tedy vezeme jednu čtvrtinu – na jednoho dědečka/babičku v domově máme asi milion a čtvrt. Na testy, na personál, na čištění vzduchu – na vše možné. Nechráníme ohrožené – vyhazujeme peníze z okna a likvidujeme lidi ekonomicky po statisících.
Nejsou žádná data, jak poloviční lockdown zabraňuje šíření viru. Ve stavu uzavření země jsme skoro půl roku – virus různě nastupuje a ustupuje. Mezitím naše děti nebyly „rok“ ve škole. Dělníci ve Škodovce mohou pracovat, kuchař v restauraci nemůže – nevěřím, že tímto způsobem bojujeme s nebezpečím.
Premiér Andrej Babiš se o účastnících demonstrace vyjádřil, že „to není reprezentativní vzorek, byli tam podivní lidé, zkrachovalí politici“. Co si o těchto slovech myslíte, zejména v kontextu premiérovy novoroční výzvy, že by si lidé měli více naslouchat?
Babiš, Zeman a Pekarová (a spol.) unisono nadávají zoufalým lidem, které vláda obětovala. Čas rozhodne, kdo je zkrachovalý politik. Ani na jednoho z těchto tří bych si já osobně nevsadil.
Účastníci demonstrace si stěžovali, že je nikdo neposlouchá a není ochoten se s nimi bavit. Je asi zřejmé, že to mířilo spíše na vládu než na opozici. Ale co v tomto směru dělají poslanci Trikolóry?
Hájíme neustále to samé – již rok. Poslanci Trikolóry nepodpořili žádný z nouzových stavů. Bojujeme za školáky, hospodské i vlekaře. Ale jsme tam jen tři – až nás bude více, správa země bude vypadat jinak.
Na demonstraci hovořili dva lidé, jejichž názory ministerstvo zdravotnictví oficiálně označilo jako „dezinformační“. Prezident Václav Klaus a profesor Jiří Beran, jeden z mezinárodně nejuznávanějších českých imunologů. Nebyla v tomto směru překročena červená čára, kdy je klacek „dezinformací“ používán nejen na politickou debatu, ale dokonce už na vědecké názory, u kterých přitom polemika vždy byla základem?
Slovo dezinformace je jen nástroj k cenzuře a k zakazování názorů, které vládnímu mainstreamu nevoní. Reálný obsah nemá. Svobodný svět je o utkávání názorů a myšlenek – ne o komisích darebáků, kteří budou určovat, kdo smí, a kdo nesmí mluvit.
Nejen v Česku se „dějí věci“ ohledně svobody slova. V USA sledujeme velkou čistku na sociálních sítích, kdy byly smazány desetitisíce účtů pravicových konzervativců, následně zablokována síť Parler, kam se začali přesouvat, a ve finále se v oficiálních médiích šíří výzvy zaměstnavatelům, aby nezaměstnávali lidi, kteří pracovali pro administrativu prezidenta Trumpa, protože „musí zaplatit“. Máme důvod se obávat o svobodu slova?
Jistě. Proto znovu navrhneme projednat náš legislativní návrh pro postavení cenzury mimo zákon.
Co jste vůbec říkal na události v americkém parlamentu v minulém týdnu?
1) USA podobný styl demokracie exportovaly do velké části světa (Ukrajina, Arábie, třetí svět) – teď to tedy měli jeden den doma.
2) Dopady celé kauzy začínají připomínat zapálení Říšského sněmu. Tedy následky budou pro demokracii 100× ničivější než samotná škoda.
3) Násilí je nutné odmítnout bez výjimek. Tady ohrožování kongresmanů – to je velmi za hranou a každý soudný člověk to odsoudil. Nic podobného jsme ale neviděli u vraždění a rabování při akcích Black Lives Matter.
Psali jsme:
Igor Lukeš, historik z Bostonu, se v ČT v pořadu 168 hodin vyjádřil, že tito lidé byli v USA „pod kobercem“ a věděli, že do slušné společnosti nesmí. A Trumpovi vyčítá, že těmto lidem dal pocit, že do slušné společnosti patří a že tím zapříčinil události, které skončily útokem na parlament. Co říci na tento pohled na společnost, podle kterého by někteří lidé měli zůstávat „pod kobercem“?
Asi poslední věc, kterou mám v úmyslu, je vyjadřovat se k TV pořadu 168 hodin.
Někteří právníci poté začali hovořit o potřebě „znárodnit“ Facebook a další sítě, nebo je alespoň podřídit nějaké formě veřejné kontroly. Jak by mělo být fungování těchto informačních gigantů upraveno, podle vašich představ?
V parlamentu leží náš návrh zákona proti cenzuře. Zadruhé, podpoříme snahu zdaňovat ten u nás vytvořený zisk nadnárodních gigantů.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jakub Vosáhlo
