„Rok 2021 bych shrnul jako rok odkrývání karet. Mezi mocnostmi a také v rámci společnosti. Je to takový rok odkrývání karet a všeobecného pochopení toho, že další cesta tak, jak jsme fungovali dosud, není možná. A to jak na mezinárodním poli, tak na poli národním,“ řekl jste mi v bilanci minulého roku. Jak se vám ta slova po letošku poslouchají? 

Poslouchají se mi dobře, prokázalo se odkrývání karet i polarizace společnosti. Tady došlo skutečně k jevu, který bych nazval daleko větší a tvrdší rozdělení, k čemuž přispěla válka na Ukrajině. A je zajímavé, že se objevil zajímavý fenomén - významné generační rozdělení na lidi, kteří prošli školským systémem po roce 1993, a na lidi, kteří mají zkušenosti z období před revolucí v roce 1989. 

V čem je ten rozdíl? 

Především ve způsobu myšlení. Domnívám se, že mladší generaci chybí historická zkušenost z období komunistického režimu. A druhá věc, chybí jim kritické myšlení, schopnost reálně rozpoznat rizika, která přináší současný vývoj ve světě i v naší společnosti a rizika pro Českou republiku a jejich vlastní budoucnost. 

• BILANCE ROKU: Z deště pod okap

Jaká rizika pro Českou republiku máte na mysli?