Jak se z Čecha Jana Maška vůbec stal Američan John Masek?
Utekl jsem z Československa v roce 1967 se závodním autem z Velké ceny Brna do Německa. Můj spolujezdec byl z Holandska, dal mi svůj pas, tak jsem jel na něm a hned za hranicí jsem se přihlásil. Nikdo mi nevěřil, že jsem utekl. V sedmašedesátém se ještě neemigrovalo. Po dvou letech jsem vycestoval do USA. Na Aljašce jsem bydlel skoro třicet let, oženil jsem se tam a vzal si Indiánku. Moje manželka dokonce závodila se svým psím spřežením za Československo na světovém šampionátu v San Moritz. Byla náš jediný závodník (smích- pozn. red.) Ale to jen taková kuriozita.
Co jste dělal po emigraci- podnikal jste? A čím se živíte dnes?
Měl jsem postupně několik restaurací, stavební firmu, a na Aljašce jsem měl firmu servis pro rybáře na lososy a pstruhy. V Panamě jsem s jednou firmou z Aljašky dělal plány na přístavy. Pak jsem vybudoval společnost Ardan Internacional. Company. A začal jsem v panamském kanále těžit dřevo ze zatopeného pralesa. Firmu jsem zhruba před rokem prodal a nyní dělám konzultanta pro firmy, které chtějí dělat byznys v latinské Americe.
Za jakých okolností jste se v Panamě setkal s Duncanem Sellarsem, známou osobou v kauze údajné korupce kolem Tatry?
Nikdy jsem ho fyzicky neviděl. Nicméně jsem s ním mluvil po telefonu. Bylo to v situaci, kdy jsem měl rozjednaný velký obchod a to jako kontraktor vládní organizace provozující panamský kanál. Šlo o přípravu jeho rozšíření. V rámci něj jsem oslovil nejprve společnost Tatra v České republice, a zahájil s nimi jednání o dodávkách jejích trucků do oblasti Latinské Ameriky. Celou dobu jsem jednal pouze s Kopřivnicí. Když byl kontrakt zhruba po roce před uzavřením, odvolali z podpisu smlouvy tehdejšího ředitele pro vývoj s tím, že místo něj přiletí ředitel Tatra USA Duncan Sellars. V telefonickém rozhovoru nedlouho poté mi Sellars řekl, že Latinská Amerika je jeho teritorium, a že od teďka mám jednat pouze s ním. Chtěl přiletět do Panamy a požadoval, abych mu zajistil schůzky se svými kontakty. Já mu řekl, že mám v tom projektu velké peníze a rok stráveného času. On mi řekl: „Jaké peníze? Úplatky? Já to znám, jak to tam chodí. Dělám tam byznys už léta a mám tam kontakty. Bez úplatků bych tam nikdy neudělal žádný kontrakt“. Já mu řekl, že jednáme čestně, a že v žádném případě nebudeme uplácet. Mým společníkem v tomto obchodě byl totiž Ricardo Garcia de Paredes, což je vnuk dvou panamských prezidentů a společník advokátní kanceláře, která vede v Panamě kárné žaloby. Nedovedu si představit, že bych ho vystavil jakémukoliv podezření z uplácení. No a pak jsem si začal zjišťovat, kdo ten Sellars je. Přes známé ve Washingtonu jsem si zjistil, co ten pán dělal i po tom, co mi vyprávěl, co dělal v Latinské Americe a dostal jsem strach. Navíc mě před ním varovali. Z kontraktu proto nakonec sešlo.
Co se tam stalo? Viděl jste ho ještě pak někdy? Co tomu Sellarsovu pokusu říci si o úplatek říkáte dnes, ve světle nynějších událostí?
Po dlouhé době, protože čtu české noviny, jsem objevil, že nějaký Barták chtěl uplácet ty samé Američany, se kterými jsem měl negativní zkušenost. Řekl jsem si, že to je přece úplně obráceně. Poslal jsem tedy e-mail na tiskový odbor ministra financí a chtěl na něj kontakt. Došlo mi, že jde o úplně stejný problém a chtěl jsem mu pomoct. Navíc jezdím pravidelně do Česka, mám tady rodinu. Maminka byla v tu dobu hodně nemocná. Při nejbližší návštěvě České republiky jsem se s ním setkal. Vše jsem taky oznámil FBI a české policii.
Proč jste se rozhodl o všem promluvit?
Jel jsem přes Prahu do Litvy, tady jsem zastavil u rodiny, protože se sem už do Vánoc nedostanu. Přivezl jsem nějaké dárky a tak. Shodou okolností se má návštěva kryla s tiskovou konferencí pana Bartáka, a když jsem byl požádán jeho mediálním poradcem, tak jsem se rozhodl tam vystoupit. Připadá mi totiž, že v České republice nevíte, co jsou Američané zač.
SLEDUJEME: Kauza Tatra
Související:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Blahuš
