Češi budou brát obchody útokem. A toto je poslední hřebík do rakve Kalouskovy a Nečasovy kariéry, tvrdí ekonom

28.11.2014 4:40

ROZHOVOR Hlavní ekonom ekonomického portálu Roklen24.cz Lukáš Kovanda si myslí, že krok ČNB, který má omezit přístup k hypotékám, není správný. Kurzová intervence ČNB podle něj českou ekonomiku neoživila. Současný stav ekonomiky vidí jako poměrně příznivý, ale vláda na tom nenese zásluhu. Lidé budou nyní více utrácet.

Češi budou brát obchody útokem. A toto je poslední hřebík do rakve Kalouskovy a Nečasovy kariéry, tvrdí ekonom
Foto: Archiv LK
Popisek: Ekonom Lukáš Kovanda

Česká národní banka se podle zprávy, která před pár dny proběhla tiskem, chystá razantně omezit, ne-li znemožnit přístup k hypotéce v těch případech, kdy klient není schopen hradit ze svého alespoň patnáct procent hodnoty pořizované nemovitosti. Co na tento krok říkáte?

Jde o opatření preventivního rázu a má pomoci zabránit případnému úvěrovému boomu a bublině v nemovitostní oblasti. Jde o jeden ze zásahů, který je ve světě široce zvažován, a někde již uváděn do praxe, coby pojistka proti opakování vývoje, který předcházel nedávné finanční krizi se všemi jejími důsledky. Při současném stavu tuzemské ekonomiky jde však podle mého názoru o krok zbytečně restriktivní, který principiálně jde proti tomu, co představitelé ČNB hlásají v souvislosti s aktuálním makroekonomickým stavem české ekonomiky a také v souvislosti s intervenčním režimem, který centrální banka zahájila loni v listopadu.

Jak to myslíte?

Nemovitostní trh v České republice zatím vykazuje jen velmi mírné znaky oživení a v blízké době nelze předpokládat jakoukoli jeho zásadní expanzi. Zatím lze podle mého názoru nechat posouzení bonity a možnosti splácet v případě každého individuálního zájemce o úvěr na bydlení na možnostech příslušné komerční banky. Komerční banky mohou prostřednictvím své úrokové politiky předejít rizikovému vývoji. Nevnímám současné riziko jako potenciálně systémové, a proto nepovažuji za kýžené, aby ČNB činila zmíněné plošné opatření, které za stávajících ekonomických podmínek vidím jako přehnaně a svým způsobem i kontraproduktivně opatrnické.

Jak po více než roce hodnotíte samotnou intervenci ČNB za oslabení koruny?

Intervenci nelze vnímat jako spouštěč současného oživení tuzemské ekonomiky. Například trendový růst maloobchodních tržeb po stagnaci ve valné části prvního pololetí roku 2013 započal na přelomu jara a léta loňského roku, přičemž během léta a následně pak na přelomu léta a podzimu akceleroval. To vše se tedy událo ještě před intervencí ČNB.

ČNB ale říká, že intervence měla zásadní vliv na oživení spotřeby domácností.

Maloobchodní tržby i po intervenci trendově dále rostly, ovšem nelze říci, že by jejich nárůst akceleroval v porovnání s obdobím před intervencí. Intervence tedy mohla růst maloobchodních tržeb nejvýše druhotně podpořit.

Čím tedy byl růst spotřebního apetitu domácností primárně dán?

Klesající nedůvěrou spotřebitelů v ekonomiku. Tento pokles nedůvěry byl patrný již poměrně dlouhou dobu před intervencí, od první poloviny loňského roku. Odrážel ve významné míře pozvolna se zlepšující situaci na trhu práce.

Když ne spotřebě, pomohla intervence investiční činnosti?

Nebyla spouštěčem ani v případě investic. Významný obrat v dynamice úvěrové činnosti totiž nestal zhruba od srpna loňského roku, kdy bylo možné poprvé po delší době registrovat poměrně mohutné úvěrování firem. Podstatné je, že této úvěrové expanzi dominovaly úvěry dlouhodobé, o nichž lze předpokládat, že mají investiční ráz. Kořeny oživení investiční činnosti lze tedy hledat už v létě loňského roku, tedy opět ještě předtím, než ČNB intervenovala.

Pomohly tedy intervence vůbec někomu?

Českým exportérům. Ovšem i v oblasti zahraničního obchodu byl nástup příznivého trendu patrný ještě před zahájením intervence. Například vývoz hlavních obchodních položek české ekonomiky – aut, počítačů a elektronických přístrojů – nastoupil rostoucí trend už na jaře roku 2013, přičemž kladné meziroční přírůstky zaznamenával už v létě loňského roku, tedy v době ještě před intervencí. Hlavním důvodem pozitivního výsledku zahraničního obchodu byla oživující ekonomická aktivita v eurozóně a u našich klíčových obchodních partnerů, nikoli slabší koruna. Intervence tudíž nejvýše jen přispěla k aktuálním dobrým výsledkům zahraničního obchodu.

Jak hodnotíte současný stav české ekonomiky, nejen zahraniční obchod?

Jako poměrně příznivý. V mnoha ohledech. Například poslední čísla týkající se spotřebitelské důvěry Čechů jsou vysoce příznivá. To jistě těší obchodníky, kteří se po spíše hubených letech mohou nyní – měsíc před vánočními svátky – těšit na silnou adventní poptávku spotřebitelů. Ježíšek bude letos v českých domácnostech podle všeho poměrně bohatý. Uvažme, že spotřebitelé důvěřují nyní ekonomice nejvíce za posledních téměř osm let. Naposledy byla lepší čísla za spotřebitelskou důvěru zaznamenána na počátku roku 2007, tedy ještě před propuknutím hypoteční a finanční krize v USA. Po delší době také začíná růst důvěra podnikatelů v českém stavebnictví. I když v jeho případě je třeba na potvrzení ozdravování počkat do příštího roku. Kladně se projevují zvýšené vládní výdaje na stavební projekty, které jsou za první tři letošní čtvrtletí o téměř čtvrtinu výše než loni.

Současná vláda tedy odvádí dobrou práci?

Je třeba si uvědomit, že oživení české ekonomiky začalo nejen před zahájením intervence ČNB, ale i před nástupem současné vlády. Na něm zatím nenese takřka žádnou zásluhu. Vyšší výdaje na stavební projekty sice pomáhají stavebnictví, což je kýžené, ale ty peníze budou chybět jinde. Ministerstvo financí počítá pro příští rok s deficitem sto miliard korun, což je při očekávaném růstu ekonomiky přehnaně vysoký schodek. Lze čekat další povzbuzení spotřeby, protože ministerstvo vyčlenilo pro příští rok na platy státních zaměstnanců o šest procent více prostředků než letos. Jenže to je opět – vzhledem k velkému deficitu – projídání budoucnosti.

Vláda tedy zatím spíše jen utrácí, aniž by činila politicky citlivější kroky?

Přesně tak. Zdá se, že lidé budou po delší době brát obchody útokem. Vláda jim přitom dodává optimismu například právě zvýšením platů ve státní sféře. Když ekonomika padala, šetřilo se, nyní, když roste, bude se rozhazovat. Přesně opačně, než by tomu mělo být. Zvýšený spotřební apetit Čechů se projeví nejen v tržbách obchodníků, ale i ve volebních preferencích stran současné vládní koalice. Pochopitelně kladně. Nečasova a Kalouskova úsporná opatření, jakkoli i jim vděčíme za současný poměrně příznivý stav české ekonomiky, jsou zapomenuta. Dost možná je současné ekonomické oživení oním posledním hřebíkem do politické rakve obou pánů.

Lukáš Kovanda působí jako hlavní ekonom ekonomického portálu Roklen24.cz, je členem správní rady think-tanku Prague Twenty a přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE. Od roku 2007 uveřejnil knižně i časopisecky více než stovku rozhovorů s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátů Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz a další), a s dalšími globálně známými osobnostmi typu Roberta Kiyosakiho či Bjørna Lomborga. Napsal několik knih o ekonomii.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pamatujete intervence? ČNB nyní podle Markéty Šichtařové chystá ještě větší hloupost

16:31 Pamatujete intervence? ČNB nyní podle Markéty Šichtařové chystá ještě větší hloupost

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Záměr České národní banky zařadit čínskou měnu jüan mezi rezervní měny …