Pane inženýre, když jsme si domlouvali rozhovor, jehož první část nedávno v Parlamentnichlistech.cz vyšla, zmínil jste, že v druhé části byste rád mluvil o byrokracii, která, jak říkáte, trápí zemědělce. Přibližte nám prosím, jaké problémy řešíte?
Byrokracie unavuje všechny, kteří v zemědělství pracují. V jarním období, kdy zemědělský podnikatel podává jednotnou žádost o dotace, se kdekdo cítí bezradný. Hlavně v menších podnicích, kde se na dotace nemůže specializovat určitý pracovník. Samozřejmě i poradce nepracuje zdarma.
Máte nějaké příklady z Vašeho okolí?
Začal bych trochu odjinud. Nedaleko nás na Klatovsku je vesnička Běhařov, kde po dlouhá léta fungovala psychiatrická léčebna. Místní chlapi se vždy v hospodě chlubili tím, že jsou jediná pořádná vesnice, kde jsou blázni odděleni od ostatních. Časem jsem si na to mnohokrát vzpomněl, při jednání s mnohými úředníky. Nemůžu říct, že všichni úředníci jsou špatní. Ti dobří se však pomalu vytrácejí.
A můžete uvést tedy konkrétní příklad té „byrokracie“?
To mohu a hned několik: SZIF zveřejnil podmínky pro získání dotací na nákup vybraných strojů. Farmář dlouho postrádal do svého vybavení přepravník na svoz balíků sena. Požádal proto o dotační příspěvek. V bodovém vyhodnocení uspěl. V té chvíli však odněkud vyběhl úřední šiml a vesele zařehtal.
Co to znamená?
Při kontrole bylo zjištěno, že v dotačních podmínkách je uveden přepravník pouze na svoz balíků slámy.
Fotogalerie: - Jánošíkova Terchová
V tom snad není žádný velký rozdíl?
Ano, je to hloupost, ale farmáři byla dotace zamítnuta pro nesplnění podmínek. Nepomohla ani obhajoba, že farmář dováží nakupovanou slámu na stlaní. Stanovisko úředníka je však jednoznačné. Když nemá farmář ornou půdu, nemůže vozit slámu!
A co kontrolní činnost jednotlivých úřadů?
Pokud budu vyprávět jeden z příběhů hospodáře, musím uvést, že pět až sedm kontrol do roka není žádnou zvláštností. Jednoho dne byla nahlášena kontrola Plemenářské inspekce na kontrolu evidence zvířat. Kromě běžného inspektora přijel však další, takzvaná superkontrola. Hospodář měl vše dobře připraveno tak, aby kontrola nemusela zbytečně pobíhat po pastvině a celé stádo bylo postupně prohnáno přes manipulační uličku.
U stotřiceti zvířat tvořící stádo, byly shledány dvě závady. První závadou bylo to, že malé tele ztratilo jednu ušní známku. Druhá výtka byla vznesena jako hrubá závada.
O co se jednalo?
Jedna kráva opakovaně ztratila visačku z levého ucha, které bylo natolik poškozeno, že do něj nebylo možno zavěsit známku. Hospodář, který chtěl za každou cenu splnit směrnici, že každé zvíře musí být označeno dvěma známkama, zavěsil druhou také do pravého ucha. Tak byla splněna alespoň část normy, že zvíře musí mít dvě známky.
Jaký byl závěr kontroly?
Vysokoškolsky vzdělaný inspektor nedokázal posoudit, že levé ucho není způsobilé pro zavěšení visačky. Vyžádal si proto písemné odborné vyjádření veterináře. Do doby, než bude provedeno zavěšení jedné visačky teleti a dodáno vyjádření verináře, jsou pozastaveny veškeré prodeje a přesuny zvířat. Druhý den se na zavolání dostavil veterinář a nevěřícně kroutil hlavou. Nepožadoval nic za úkon a jen si napsal cesťák. Náhradní visačka na tele přišla od objednání asi za čtrnáct dní.
To je snad ojedinělý případ…?
Takových případů bych mohl uvést celou řadu. Pro dokreslení uvedu ještě jeden případ, který se stal na pomezí Domažlicka a Klatovska. Přijíždí kontrola SZIF, který je zastoupen mladou paní inženýrkou. Tak jako bývá zvykem, se podle návodu v počítači kontrolují nejdříve písemnosti. Po nějaké době paní inženýrka předkládá družicový snímek. Na snímku ukazuje tmavou skvrnu na louce. Vytýká hospodáři, že je zjevné, že na tomto místě neroste tráva. Podle všeho by měla být výměra této plochy odečtena z dotací (LPIS). Po delší diskuzi se hospodář brání, že louka je celistvá. Následně bylo zjištěno, že snímek byl pořízen v poledne ve žních, kdy si hospodář odběhl na oběd. Z požárního hlediska nemohl nechat stát rozehřátý kombajn na vedlejším poli ve slámě. Z uvedeného důvodu jej musel postavit na louku.
Psali jsme:
Takže se to vysvětlilo….
Vůbec ne. Stanovisko kontroly bylo, že louka není žádné parkoviště. Kontrola dále pokračovala. Na dalším předloženém snímku upozorňuje paní inženýrka, že na pastvině je nějaká cesta, která není odečtena z dotační plochy. Hospodář vysvětluje, že je to pěšina, kterou si dobytek vyšlapal cestou k napajedlu. Požadavek kontroly je, že je nutno napajedlo přemístit. Hospodář trpělivě vysvětluje, že napajedlo musí být umístěno tam kde je voda. Paní inženýrka požaduje kontrolu na místě. Když přicházejí na místo, rozčílí se paní kontrolorka, že si z ní hospodář dělá blázny. Vytýká hospodáři, že ji vede k nějakému klozetu, dostává se jí vysvětlení, že se jedná o míčovou napaječku. Pro vysvětlenou, míčová napaječka je umělohmotná nádrž s kulatým otvorem, který uzavírá plovoucí míč. Při této příležitosti bych se zeptal čtenářů, pokud by paní inženýrka byla obyvatelkou Běhařova, do jaké skupiny by ji přiřadili.
Vy jste také před rozhovorem mluvil o tom, že jste si spočítal, kolik úředníků se zhruba věnuje agendě kolem zemědělství. Jaké číslo Vám vyšlo?
Máme přebujelou administrativu. Dělal jsem si jakousi soukromou statistiku. Mohu jen dodat, že uvedená čísla pocházejí z dobře informovaných zdrojů. Pokud sečteme úředníky Ministerstva zemědělství, SZIFU, PGRLF, Plemenářské inspekce, ÚKZUZ a část úředníků Odboru životního prostředí, atd….překročíme číslo 10 000 úředníků. Tito úředníci dohlížejí na 30 000 zemědělských podnikatelů (v tom jsou i malí, kteří hospodaří na pěti, deseti hektarech). Domnívám se, že jsme zaujali prvenství v EU, možná i ve světě. Na tři podnikatele připadá jeden úředník.
Jak byste tuto situaci řešil?
Nejdříve se musí snížit razantně počet úředníků a následně zjednodušit předpisy. Úředníci, kteří pohlížejí z okna své kanceláře na Hrad nebo Vltavu, o zemědělcích nic neví. Je nutno posílit pravomoci úředníkům na okresní úrovni, kteří se zemědělci přicházejí do styku. V některých případech je možno snížit počet úředníků až o 50 procent a nemusí vláda vymýšlet hloupé úsporné balíčky. To platí i o ostatních rezortech. Když to funguje s nižším počtem úředníků v ostatních státech, proč ne u nás.
Na dokreslení, jak to chodí v našich úřadech, uvedu ještě jeden příklad. Nemohu však uvést pracoviště ani pracovníka, se kterým jsem přišel do styku. Odplata by jej neminula. Při návštěvě jednoho okresního pracoviště potkávám známého úředníka, který je zjevně rozčilen. Říká mě, pokud jdeš na kafe pojď dál. Pokud chceš něco vyřídit, raději odejdi. My vás totiž vůbec nepotřebujem a stačíme si sami. A vysvětluje:
1) okresní pracoviště zajišťuje a dozoruje stavbu za několik milionů korun,
2) při kolaudaci je zjištěná drobná odchylka od projektu cca 20 - 30 tisíc Kč,
3) dodavateli stavby je možno zaplatit pouze, když dojde ke změně projektu,
4) územní pracoviště nemá podpisové právo,
5) záležitost je předána krajskému pracovišti, které sice má podpisové právo, ale nemůže v dané věci rozhodnout,
6) krajské pracoviště předává vše na ústředí,
7) žádost přijímá úřednice, která zjišťuje, jestli se Horní Dolní nachází na Šumavě nebo Moravě,
8) žádost předává právnímu oddělení, které po několika dnech vydává souhlasné stanovisko,
9) celá záležitost přechází na odborné oddělení, které po několika dnech vydá kladné stanovisko,
10) kladné stanovisko je předáno okresnímu pracovišti,
11) okresní pracoviště předává tuto záležitost krajskému úřadu, za který vedoucí uzavře celou žáležitost svým podpisem,
12) žádost je konečně vyřízena. Hurááá!!!
Je to skutečně neuvěřitelné. Co byste svým kolegům zemědělcům doporučil?
Zemědělcům bych doporučil, aby přestali pěstovat oves a nechali pomalu chcípnout úředního šimla. Panu premiérovi Fialovi, aby se zamyslel nad tím, jestli nejsme z hlupáků ti nejhloupější.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
