Co vás napadá, když se zamýšlíte nad úspěchy a neúspěchy ČSSD v období od posledního sjezdu? V čem strana uspěla, v čem neuspěla? Kteří její na sjezdu zvolení funkcionáři se osvědčili a kteří za poslední dva roky selhali?

ČSSD je konsolidovanou stranou téměř na úrovni strany severokorejského typu. To je jistě výhodné pro vedení, které se pak nemusí tolik zabývat vnitřními spory z neuspokojených ambicí. V České republice ovšem není nijak zakotvena „vedoucí úloha strany“. Spory plynoucí z různých představ o programových cílech už upadly v zapomnění. Je jistě úspěchem, že ČSSD vyhrála volby, ale ty vyhrála i pod vedením Jiřího Paroubka a i navzdory vedení Vladimíra Špidly. To by však nenastalo, pokud by předtím Miloš Zeman nevytáhl stranu z 6,5 na 32 procent. Dnes stranu ovládají zejména ti, kteří ho poslali do důchodu a zabránili jeho vítězství v prezidentských volbách před deseti lety. Je-li kritériem úspěchu setrvání ve funkcích, jsou ti, kteří v nich setrvali, úspěšní. Riziko planoucí z ambicí a schopností například Davida Ratha se podařilo eliminovat.

Jak hodnotit postavení ČSSD ve vládě a výsledky plnění jejího programu v rámci vlády? Je vládní agenda dost levicová? Kteří členové vlády dělají čest ČSSD a kteří na svou práci nestačí? Je premiér dost důrazný vůči koaličním partnerům? Jaká témata a jakou agendu by měla strana ve vládě víc „tlačit“ a co se musí změnit ve fungování vládního kabinetu?