Prezident Miloš Zeman proslavil termín „lepšolidé“. Vysvětluje ho tak, že jsou to lidé, „kteří se považují za něco lepšího než my ostatní, kteří nám neustále radí, co máme dělat, kteří své názory považují za nadřazené názorům ostatních“. Jak to vlastně prezident myslel? Kdo je „lepšočlověk“ podle Vás? Znáte nějaké?
Ve svém okolí i na sociálních sítích znám dost lidí, kteří mají pocit, že jsou jediná správná elita a mají patent na rozum. Mimo jiné třeba tlačí na to, že musíme být vždy jen politicky korektní a třeba ani nemáme mluvit o problémech při zvládání migrace. Podobně jsou na tom bohužel i mnozí kolegové v Evropském parlamentu. Chybí jim pokora a respekt k pohledu druhého, setkávají se jen se straníky nebo příznivci a něco jako zajet na besedu do vesnické hospody je zcela „pod jejich úroveň“ a pohrdají názorem lidí, kteří jej jen mají jiný než oni. Proto je i bruselská politika tak odtržená od reality. Bohužel tím pak jsou házeni do jednoho pytle i ti, co mezi lidi jezdí a maximálně se snaží z té bubliny vylézt a diskutovat. Já sám to dělám celý mandát a neustále to všem svým kolegům doporučuji.
Zvažujete, že budete volit Jaromíra Soukupa?Anketa
Režisér Jan Hřebejk vyzývá, abychom šli do ulic. Jeho slova se objevila i v kalendáři Revue Forum na rok 2019. Také další umělci upozorňují na strach ve společnosti. Je na čase, aby odpůrci vlády hlasitěji promluvili? Jak se díváte na tyto výzvy a k čemu byste vyzval Vy?
Předně k vzájemné diskuzi a ochotě zjišťovat, kde je pravda. Současná doba by se totiž dala charakterizovat hlavně tím, že lidi hned chtějí někoho onálepkovat černou nebo bílou, proto můžete být pro jednoho „nahnědlý xenofob či ruský šváb“ a zároveň pro druhého vítač, sluníčko apod. Tyhle rychlé soudy, třeba jen na základě příslušnosti ke straně nehledě na reálnou práci a názory, jsou dost problém, přitom výjimka vždy potvrzuje pravidlo a jde věcně kritizovat vládu a zároveň za něco pochválit. Jde i tvrdě kritizovat nelegální migraci a současně říct, že skutečným válečným uprchlíkům bychom pomáhat měli. Lidé by se prostě měli občas nadechnout, někdy i napočítat aspoň do tří, ať tu nemáme extrémní reakce, protože ty vyvolávají extrémní protireakce.
Filozof a signatář Charty 77 Daniel Kroupa se domnívá, že protestní energie už je ve společnosti dost a proto je správná doba na nové Občanské fórum. Plán představil pro Seznam Zprávy. Je potřeba taková politická síla? Jsme v situaci, kdy bychom měli mít obdobnou platformu, jako bylo Občanské fórum?
Myslím, že jsme spíš už v situaci, kdy jsme zjistili, že něco jako prvoplánové protesty nefungují a je nutné hlavně přijít s rozumnou vizí a pozitivní alternativou, která dokáže nadchnout oba tábory. Proto jdu do voleb s mottem #ChcemeLepsiEU, chci lepší Evropskou unii a udělám maximum, abych pro to nadchnul co nejvíc lidí. Za těch pět let mandátu jsem viděl, že když člověk systematicky pracuje, dá se hodně věcí změnit a prosadit. Pohnuli jsme se v řešení dvojí kvality potravin, zrušil se roaming, do Evropy proudí o víc než 90 % míň lidí než v roce 2015 a ekonomicky se nám daří po všech stránkách a máme nejnižší nezaměstnanost v EU. Chce to hodně energie a někdy to je jak boj s větrnými mlýny, ale když člověk věří ve vítězství, vítězství uvěří v něho.
Fotogalerie: - Vyklízení Kliniky
Kroupa je přesvědčen o tom, že nás Rusové a Číňané ohrožují a přes Českou republiku si chtějí udělat nástupní můstek do Evropské unie. Sledujete takové signály? Bráníme se dostatečně, nebo není potřeba?
Určitě bych nezlehčoval zjištění tajných služeb, protože tím, jak jsem členem bezpečnostního výboru, jejich práci znám a mám porovnání s tím, jak pracují v jiných státech. Naši prostě patří k jedněm z nejlepších. Přesto jsem daleko tomu, abych za každým rohem a mobilem viděl čínského agenta a každou nepohodlnou informaci označil za ruskou propagandu. Ano, je důležité být obezřetný a zbytečně neriskovat, ale s katastrofickými scénáři nesouhlasím.
Letos budeme slavit 30 let od revoluce. Co z těch 30 let bychom si měli připomínat jako to dobré, a co jako to horší?
Dobré bylo určitě přejití k tržnímu hospodářství, svoboda podnikání a celkové rozvolnění poměrů, kdy se za nepohodlný názor přestali zavírat a zabíjet lidi, což se v éře komunismu dělo. Dobré je, že se nám ekonomicky daří, můžeme prakticky bez omezení cestovat a pracovat kdekoliv chceme. Horší je, že někteří pořád ještě nechápou, co přesně demokracie znamená a pohybuje se to od anarchie až po touhu mít zde socialismus zpátky. Hodně lidí také získané svobody využilo k různým podvodům. Buďme ale objektivní, podobný vývoj byl všude, žádný učený z nebe nespadl. A je proto nutné, aby do politiky šlo co nejvíce lidí, kteří to budou chtít změnit.
Když se ohlédneme zpět, který z prezidentů a premiérů nám prospěl, a který uškodil?
Z prezidentů, kteří Československo, respektive ČR pozitivně proslavili v zahraničí, bych rád zmínil dva: T. G. Masaryka a Václava Havla. V obou případech šlo o velmi silné a politicky nepřehlédnutelné osobnosti, které se zasloužily o svobodný a demokratický vývoj v naší společnosti.
Naopak mezi ty, kteří uškodili nejvíce, určitě patří např. Klement Gottwald. Byl prvním z plejády těch, kteří znevážili důstojnost prezidentského úřadu a za jeho úřadování došlo k těm nejhorším zvěrstvům komunistického režimu (znárodňování, násilná kolektivizace, politické procesy atd. ). Gottwald byl vůbec člověkem, který se zapsal černým písmem do naší historie. Patří bezesporu i k vítězům druhé z obou smutných kategorií, tj. k předsedům vlády, kteří zemi nejvíce uškodili. Byl to totiž on, kdo ještě jako premiér dovedl naši zemi do spárů totality.
Z premiérů si naopak velice vážím Jana Šrámka. Dokázal zvládnout velmi obtížný úkol stát v čele exilové vlády v době, kdy bylo naší zemi nejhůře. Po válce navíc projevil jako ministr prozíravost v tom, že jako jediný varoval před rezignací demokratických ministrů ve vládě zmíněného Klementa Gottwalda. Je obrovská škoda, že stejně předvídaví nebyli i další členové vlády.
Fotogalerie: - Mečiar a Klaus o rozdělení Československa
Poslanec Jan Farský věští konec hnutí ANO. V souvislosti s Andrejem Babišem mluví o jeho pádu, „shnilých základech“ a temné minulosti. Jenže i poté, co Babiš skončí, po něm podle Farského zůstane morální rozklad společnosti a škody za desítky miliard. Padne Babiš?
Jestli v politice existuje nějaká jistota, tak to je ta, že každý někdy skončí. Takže ano, Babiš skončí, i já a pan Farský. A je spíš na nás, jestli to bude s čistým štítem a tak, že na nás lidé budou ještě rádi vzpomínat nebo to bude jinak. Víc bych nespekuloval, nevidím v tom nic konstruktivního.
Neustále kolují spekulace o „privatizačním puči“. Petr Pithart dokonce mluví o tom, že šlo o „vyjednané předání moci“. Jaké otázky z historie od roku 1989 a 1990 bychom si měli letos položit, protože v nich není jasno?
Privatizace probíhala opravdu zvláštně a v tomto souhlasím s Petrem Pithartem, spousta lidí byla podvedena, obecně jsem ale člověk, co žije přítomností a soustředí se na pozitivní změny v budoucnosti, takže osobně bych šel dál.
Je to 50 let, co se upálil Jan Palach na protest proti režimu v Československu. Jeho oběť je stále předmětem diskusí. Byla hrdinská nebo zbytečná?
Někteří tento jeho čin považují za zbytečný, za sebevraždu, kterou zarmoutil své přátele a blízké. Já si to nemyslím. Mladý člověk těžce nesl porobení své vlasti a trápilo ho, že lidé se mu poddali, a on se rozhodl probudit národ z letargie tím, že přinese oběť nejvyšší – vlastní život. Na první pohled se může zdát, že jeho počin byl zbytečný, protože nástupu tuhé normalizace nezabránil. Nicméně vzbudil velký ohlas doma i ve světě, psali o něm i velcí umělci, jako byl například básník Jaroslav Seifert. A komunistická moc z něj měla strach. To dokazuje fakt, že se snažila zlehčit jeho smrt ve stylu, byl to čin mladého nerozvážlivce, který byl podveden nepřáteli socialismu… Pro mě je proto Palach hrdina, který se postavil proti pasivitě a zbabělosti. Svým skutkem vlastně i dnes nabádá k tomu, že nemáme být odevzdaní a sobečtí, a pokud je to nutné, máme se postavit proti zlu a měnit svět k lepšímu.
Podle Miroslava Kalouska se čeští občané po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 nechali rychle zastrašit. Šlo tehdy o selhání Čechů a Slováků?
Ne, to si nemyslím, protože v momentě, kdy hlásáte, že vaše politika vychází z nejpokrokovějšího učení v historii lidstva a blaho člověka je nadevše a pak na lidi, kteří chtějí žít po svém, pošlete tanky, tak se zostudíte před celým světem. Když se pak člověk zamyslí nad toto událostí, tak dojde k závěru, že srpnová okupace se stala jednou z příčin pozdějšího pádu socialismu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
