Fotogalerie: - Zeman na návštěvě Číny
Fotogalerie: - Čínská vizitka
Jak přistupujete k tomu, když vaši domovinu na Západě kritizují za porušování lidských práv?
K tématu lidských práv se dobře hodí čínské rčení "jestli boty sedí, ví jen ten, kdo je má na noze“. Čína dlouhodobě v souladu se svou vnitrostátní situací prosazuje a ochraňuje lidská práva. Za dobu, co usilovně rozvíjíme ekonomiku a vytrvale podporujeme rozvoj demokracie a právního státu, se životní úroveň obyvatelstva výrazně zvýšila a Číňané teď žijí svobodný a důstojný život. V současnosti Čína všestranně rozvíjí právní stát a právům občanů se zajisté dostane ještě účinnější ochrany. Na světě neexistuje univerzální model rozvoje lidských práv, avšak na základě rovnosti a vzájemného respektu jsme ochotni posilovat dialog a výměnu s ostatními zeměmi světa a sdílet užitečné zkušenosti a postupy.
Když byl prezident Miloš Zeman v Číně, prohlásil, že se přijel naučit, jak stabilizovat společnost, nikoliv poučovat o lidských právech. Nevzbudilo takové jednání prezidenta z evropské země v Číně překvapení?
Státní návštěva prezidenta Zemana v Číně, která se uskutečnila loni v říjnu, dosáhla velkých úspěchů v ohledu zlepšení vzájemného porozumění a podpory praktické spolupráce. Tuto návštěvu hodnotíme pozitivně. Upřímně doufáme, že celá česká společnost bude aktivně podporovat kontakty a spolupráci mezi oběma zeměmi a jejich obyvateli.
V Číně stále platí trest smrti. Jak nahlížíte na euroatlantický důraz na humanitu?
Čína je právní stát, který klade důraz na lidská práva a stále usiluje o postupné snižování počtu trestů smrti. V roce 2014 bylo nejnovější úpravou trestního zákona zrušeno devět odstavců týkajících se trestu smrti. Podle našich současných právních předpisů se trest smrti vykonává pouze u pachatelů nejzávažnějších trestných činů. Chtěla bych zdůraznit, že jednotlivé státy mají odlišné vnitrostátní podmínky a různé právní řády, ale společným přáním všech národů je udržení sociální stability a podpora harmonického rozvoje společnosti.
Jaké země jsou obecně pro Čínu lepšími partnery? Hraje v tomto roli levice či pravice u vlády, ekonomické výsledky, vnitřní stabilita nebo něco jiného?
V průběhu více než třiceti let politiky reforem a otevírání se světu přesáhly zahraniční vztahy a zahraniční ekonomická aktivita Číny již dávno svou původní formu. Na základě rovnocennosti, vzájemné úcty a vzájemné prospěšnosti jsme ochotni stát se partnery s kteroukoliv zemí světa, jež zastává stejné principy. S radostí jsme zaznamenali, že čínsko-české vztahy v loňském roce nastoupily na cestu normálního vývoje a Česká republika se stala důležitým partnerem Číny v oblasti střední a východní Evropy.
Která je v Česku nejvýznamnější postava, co se ekonomicko-hospodářských styků s Čínou týče? Byl to Miroslav Štěpán, je to Jaroslav Tvrdík anebo nejbohatší Čech Petr Kellner?
Věřím, že nejdůležitějším faktorem podporujícím rozvoj čínsko-českých ekonomických a obchodních vztahů je vzájemná poptávka, snaha dosáhnout zisku a oboustranné výhodnosti, jinými slovy tržní síla. Lidský faktor je při podpoře vzájemného obchodu také velmi důležitý. V čínštině existuje rčení "když mnoho lidí přikládá, plamen šlehá vysoko“. Doufám, že stále více významných českých osobností bude podporovat ekonomickou a obchodní spolupráci mezi oběma zeměmi a aktivně se do ní zapojí.
Proč jsou Číňané žijící v Česku a jejich děti, které jsou již tuzemskými občany, tak ostýchaví, co se týče vstupu do politiky? Nemohl by je v tom inspirovat třeba úspěch Tomia Okamury, jenž je poloviční Japonec?
Většina Číňanů žijících v České republice se zde usadila v devadesátých letech minulého století a ještě nejsou občany České republiky. Podporujeme, aby se zdejší Číňané dále integrovali do české společnosti a harmonickým soužitím s místními občany přispěli k rozvoji nejen České republiky, ale i vzájemných vztahů.
Kteří lidé nedostanou vízum do Číny? Nedávno se v médiích přetřásal případ bývalého premiéra Mirka Topolánka, kterému nebylo ani na diplomatický pas uděleno. Noviny to vysvětlovaly tak, že šlo o pomstu, že jako premiér chodil po Pekingu v době olympijských her s tibetským odznáčkem na klopě. Kdysi nedostal vízum Pavel Bém, nicméně je nedostanou třeba ani lidé, co udržují dobré styky s Ujgury...
Čína jako suverénní stát uplatňuje svou vlastní konzulární a vízovou politiku.
Jak obecně Čína přijímá kritiku ohledně Tibetu, dalajlámy sídlícího v indické Dharamsale a práv národů na sebeurčení?
Tibet je odedávna součástí čínského území a dnes je autonomní oblastí Číny. Takzvaná "tibetská exilová vláda“ je separatistické politické uskupení usilující o dosažení "nezávislosti Tibetu“ a neuznává ji žádná země světa. V Tibetu uplatňujeme systém regionální autonomie pro národnostní menšiny. Ekonomika, sociální situace i kultura v Tibetu se neustále rozvíjejí, životní úroveň místních pastevců se nadále zvyšuje a my si přejeme, aby vnější svět respektoval čínskou svrchovanost, územní celistvost a na vývoj Tibetu nahlížel objektivně.
Do Číny se hrnou učitelé angličtiny. Jak moc je tam tento jazyk oblíbený, jak je pro běžného Číňana těžký?
S tím, jak roste četnost kontaktů Číny s okolním světem, existuje v čínské společnosti také vysoký zájem o studium angličtiny. Angličtina je pro čínské žáky prvním cizím jazykem a děti se ji začínají učit v první třídě základní školy, nebo dokonce již v mateřské škole. Angličtina má vysokou popularitu především ve velkých městech jako je Peking, Šanghaj, Kuang-čou nebo Šen-čen.
V provincii Sin-ťiang žije na devět milionů Ujgurů, kteří vyznávají islám. Mají separatistické tendence. Do jaké míry je v Číně rozšířen strach z radikálního islámu, který představují teroristé třeba z al-Káidy?
Zde musím opravit vaši chybnou formulaci. Čína je vícenárodnostní stát, v němž spolu žije v harmonii šestapadesát národností včetně Ujgurů. Odmítáme spojování terorismu s určitou národností nebo náboženstvím. V současné době je situace v oblasti Sin-ťiangu stabilní a obyvatelstvo se nezapojuje do teroristických aktivit.
S jakými pocity sledujete vývoj přistěhovalectví v Evropě, teroristické útoky, situaci na Středním východě či na jihu Asie, tedy v zemích jako Pákistán či Afghánistán?
Terorismus je společným nepřítelem celého lidstva. Čína trvale odmítá všechny formy terorismu a rázně odsuzuje případy násilí a teroru. Zároveň vyzýváme všechny národy světa a všechna náboženství k vzájemné úctě a toleranci, rovnému zacházení a mírovému soužití. Pákistán a Afghánistán jsou přátelští sousedé Číny a čínská vláda podporuje obě země v boji proti teroristickým silám extrémního islámu a také je ochotna aktivně se zapojit do procesu obnovy Afghánistánu.
Do jaké míry v Číně vzkvétá nacionalismus?
Mezi našimi občany jsme vždy propagovali a podporovali racionální projevy vlastenectví.
Proč má Čína stále neurovnané hranice téměř se všemi sousedními zeměmi?
Tato formulace není přesná. Čína již prostřednictvím přátelských rozhovorů a vyjednávání vymezila pozemní hranice s převážnou většinou sousedních zemí. U ještě přetrvávajících jednotlivých sporů na pozemní hranici a některých sporů o mořské ostrovy a útesy důsledně prosazujeme náležité řešení příslušných problémů prostřednictvím dialogu a konzultací.
Kdy se podle vás stane Tchaj-wan úplnou součástí kontinentální Číny?
Na světě je jen jedna Čína, a "Pevnina" i Tchaj-wan patří do jedné Číny. Dosáhnout mírového sjednocení "Pevniny" a Tchaj-wanu je společným přáním lidí na obou stranách Tchajwanské úžiny. Přejeme si, aby všechny země světa včetně České republiky nadále dodržovaly princip jedné Číny a podporovaly mírové sjednocení Číny.
Čína s Ruskem udržuje strategické partnerství. Jakým směrem se do budoucna podle vás posune?
Čína a Rusko si jsou navzájem největšími sousedy a zároveň představují důležité země s nově se rozvíjejícími trhy. Čínsko-ruské vztahy, postavené na základě rovnosti a vzájemné důvěry, vzájemné podpory a společné prosperity, jsou novým typem vztahů mezi státy. Obě strany budou nadále rozšiřovat a prohlubovat spolupráci, podporovat další rozvoj našich zemí a současně chránit regionální a světový mír, stabilitu a dále přispívat k podpoře společného rozvoje a prosperity.
S jakými pocity sledujete vývoj na Ukrajině?
Čína vždy respektovala ukrajinskou národní suverenitu, nezávislost a územní celistvost a podporovala, aby se Ukrajina při svém rozvoji ubírala směrem odpovídajícím její vnitrostátní situaci. Čínská strana je ochotna nadále v souladu se zásadou vzájemné prospěšnosti a oboustranného zisku rozvíjet s ukrajinskou stranou praktickou spolupráci ve všech oblastech ke prospěchu obou národů. Čínská strana v otázce ukrajinské krize zastává objektivní a nestranný postoj, drží se směru politického řešení a i nadále bude v této věci hrát aktivní a konstruktivní roli.
Jaká měna by v budoucnosti dle vás z globálního hlediska mohla nahradit americký dolar?
Mezinárodní postavení měny se určuje podle ekonomické síly a struktury řízení příslušné země. Po rozpadu brettonwoodského měnového systému si americký dolar dlouhodobě zachoval dominantní postavení. Z krátkodobého pohledu tu ještě není měna, která by dokázala zaujmout pozici dolaru. V dlouhodobé perspektivě to závisí na makroekonomickém vývoji jednotlivých států. My máme velkou důvěru v čínskou ekonomiku a internacionalizaci čínského yuanu (RMB).
Čína velmi investuje do infrastruktury. Nyní byla postavena nová euroasijská železnice – na způsob Hedvábné stezky – ze Španělska až do čínského města Yiwu o dost delší, než je Transsibiřská magistrála. Co tento projekt pro vás znamená?
Yiwu je známé distribuční centrum zboží v provincii Če-ťiang a Mezinárodní veletrh komodit Yiwu do města každoročně přiláká velké množství zahraničních obchodníků. Železnice "Yiwu – Sin-ťiang– Evropa“ propojuje hospodářsky nejrozvinutější jihovýchodní část Číny s Evropou, což pomáhá posílit čínsko-evropské obchodní vazby, rychleji transportovat čínské výrobky na evropský trh a z Evropy dovážet místní zboží tak, aby výměna byla prospěšná a přinášela zisk pro obě strany. Čína v posledních letech zprovoznila také další vlaková spojení mezi Čínou a Evropou, například: "Čeng šou – Sin-ťiang – Evropa“, "Čcheng-tu – Sin-ťiang – Evropa“, "Čchung-čching – Sin-ťiang – Evropa“ nebo "Wu-chan – Sin-ťiang – Evropa“, která vedou přímo do Německa, Polska nebo České republiky a mají cenové i časové výhody proti letecké i lodní přepravě.
Můžete prozradit některé další stavby, na které je země hrdá?
V posledních letech se Čína intenzivně prosazuje ve světě v projektech týkajících se vysokorychlostních železnic, elektrické energie, elektronické komunikace nebo strojírenství. Čínské podniky se celosvětově podílejí na stále více velkých konstrukčních projektech, jako například dva projekty vysokorychlostní železnice mezi Ankarou a Istanbulem, která byla zprovozněna v červenci 2014, a Turecko se tak stalo osmou zemí s vysokorychlostní železnicí na světě a šestou zemí v Evropě. Byla úspěšné podepsána smlouva na projekt pobřežní železnice v Nigérii v hodnotě dvanácti miliard amerických dolarů, což představuje zatím nejvyšší částku za smluvní projekt. Také byla podepsána zakázka na projekt výstavby vodní elektrárny Kirchner v Argentině ve výši 5,3 miliardy USD, který je v poslední době největším projektem vodní elektrárny. Navíc se úspěšně dokončilo financování projektu železnice mezi Etiopií a Džibutskem a další.
Proč Čína tak mocně investuje mimo Euroasii, tedy třeba v Africe ohledně producentů zemědělských produktů, anebo v Americe, tedy průplav v Nikaragui?
To je dáno především tržními silami. Podniky určují směr investic podle investičních nákladů a výnosů. Kromě toho Čína s rozvojovými zeměmi v Africe dlouhodobě udržuje přátelské vztahy a africké země potřebují pomoc s výstavbou infrastruktury. Zřejmě proto je poměrně více čínských projektů v Africe. V budoucnosti se více investic postupně rozšíří i do oblasti Euroasie, včetně jihovýchodní Asie, střední a východní Evropy a tak dále.
Jak se čínští představitelé dívají na tolik diskutovaný vodní koridor DOL, tedy Dunaj – Odra – Labe, který by z Česka udělal strategickou křižovatku lodní dopravy? Nechtěla by do něj Čína také investovat?
Jsme obeznámeni s historickým původem projektu vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe a sledujeme jej s pozorností, kterou mu věnují čeští představitelé. Podle našich informací je tento projekt stále ve stadiu příprav, nebyla na něj vypsána veřejná soutěž, ani neexistuje konkrétní časový rozvrh jednání o investicích a financování.
V jakých odvětvích by měla být spolupráce našich dvou zemí nejhlubší? Co potřebuje Čína nyní nejvíce z Česka, co Česko importuje nejvíce z Číny?
Spolupráce mezi Čínou a Českem je intenzivní hlavně v oblastech investic do výroby, zdravotnictví nebo cestovního ruchu. Podle českých statistik tvoří největší část českého dovozu do Číny elektrická zařízení a z Číny se do Česka dováží především datová zařízení a náhradní díly včetně počítačů a jejich komponentů. Čínská strana je ochotná na základě poptávky čínského trhu rozšířit dovoz produktů z Česka.
Jak je to dnes s podnikáním v Číně? Kdysi jsem dělal rozhovor se sinologem Rudolfem Fürstem, a ten prohlásil, že v Číně nejsou rovné podmínky pro podnikání. Cizinec si v Číně musí povinně najít čínského partnera, otevřít účet u čínské banky a tak dále. Platí to stále?
Pokud vím, přesahuje roční suma zahraničních investic v Číně výši 100 miliard USD, což Čínu staví na první místo mezi rozvojovými zeměmi. Devadesát procent z pěti set nejsilnějších firem světa již v Číně obchoduje prostřednictvím svých poboček. Provoz firem se zahraničním kapitálem v Číně je stabilní a jejich zisk a daňová situace se nachází nad národním průměrem. Najít si čínského partnera je při vstupu na čínský trh zajisté užitečné, ale není to nutností. V Číně je také již mnoho poboček zahraničních bank a není nutné otevřít si účet u čínské banky.
V Evropě se začíná od jaderné energie ustupovat. Jak to vidí energetici v Číně?
Země jako Francie nebo Rusko začaly rozvíjet jadernou energii poměrně brzy a tam má v jejich energetickém mixu stále ještě tradiční převahu. Francie, Anglie nebo Česká republika ale v současnosti rozvíjejí jadernou energetiku. Pokud vím, jsou čínské podniky nadále ochotny ke spolupráci s příslušnými evropskými zeměmi v oblasti jaderné energetiky.
Jakým způsobem se velvyslanectví snaží prosadit svou účast na dobudování Temelína?
Sledujeme vývoj situace týkající se výstavby Jaderné elektrárny Temelín. Pokud by čínské firmy potřebovaly při účasti na projektu pomoc, je velvyslanectví ochotno jim ji poskytnout.
Když jste se přestěhovala do Česka, na které věci jste si těžko zvykala a co vás zde naopak potěšilo?
V České republice pracuji rok, během nějž jsem navštívila téměř polovinu krajů, měla jsem příležitost poznat některé okouzlující české tradice, seznámila jsem se s mnoha lidmi nejrůznějších profesí a můj celkový dojem je velmi dobrý. Jsem velice ráda, že za společného úsilí na obou stranách došlo ke zlepšení a rozvoji vztahů mezi oběma zeměmi a nyní je tu spousta věcí, které můžeme dělat. Jediný nepříjemný pocit mám z toho, že nerozumím místnímu jazyku. V budoucnu se proto chci více věnovat právě studiu češtiny.
Nemrzí vás, že v čínských městech nahrazují staré uličky chu-tchungy s tradiční architekturou moderní paneláky?
Každá země naráží během procesu modernizace na rozpor mezi rozvojem a ochranou, Čína zde také není výjimkou. Původní pekingské chu-tchungy jsou staré přízemní domky, špatně vybavené a s nedostačujícími hygienickými podmínkami. Chybí v nich topení a v zimě je lze vytápět pouze uhlím, což je nepohodlné a zároveň to zatěžuje životní prostředí. Mnoho původních obyvatel chu-tchungů si proto přeje přestěhovat se do výškových budov s topením a pohodlnějším vybavením. Ovšem pekingská městská správa v městském rozvojovém plánu zachovala část chu-tchungů a stále více dbá na ochranu historie a tradic Pekingu.
Byla jste velvyslankyní ve Finsku, na Filipínách a nyní v Česku. Kde jste se cítila lépe?
Tyto země mají na jednu stranu dost společného, ale existuje mezi nimi i mnoho odlišností. Mně se líbily všechny tři. Na dobu strávenou ve Finsku a na Filipínách hodně vzpomínám a věřím, že až opustím Česko, bude mi také chybět. Podle tradičního čínského kalendáře je tento rok ve znamení Kozy v kombinaci, která je v rámci šedesátiletého cyklu čínského kalendáře jedinečná. Ráda bych proto českým přátelům popřála do roku Kozy hodně štěstí a mnoho splněných přání.
Psali jsme:
autor: Jan Rychetský
