Česká vláda hledá úspory v nynější energetické krizi a za horentní inflace, kde se dá. V médiích se dokonce objevilo i několik informací o tom, že údajně uvažuje i o zrušení slibované valorizace důchodů po novém roce či omezení současné formy penzijního spoření. Domníváte se, že tyto zprávy mohou být skutečně pravdivé?
Úvahy o změnách valorizace důchodů jsem skutečně zaznamenal od některých vrcholných představitelů vládní koalice. Pro korektnost musím poznamenat, že se netýkaly zrušení valorizace penzí, ale její úpravy. Co se týká penzijního spoření, tak i zde se zřejmě chystají změny, které pravděpodobně budou souviset s deklarovanou reformou důchodového systému. Obecně těžko se mi tyto věci hodnotí, neboť bohužel nemáme coby opoziční poslanci mnoho informací týkajících se případných změn. Ministr práce a sociálních věcí Jurečka chodí na schůze výboru pro sociální politiku do Poslanecké sněmovny jen sporadicky a opoziční poslance staví velmi často, a to i v zásadních záležitostech týkajících se resortních plánů, před hotovou věc až v poslední chvíli. Na důchodovou reformu se ptám na schůzích výboru pravidelně, ale zatím jsem nedostal žádné konkrétní informace k jejím chystaným parametrům. Za nešťastné považuji, že nikoho ze současné opozice ministr Jurečka nepozval do týmu, který penzijní reformu připravuje. Přitom na začátku volebního období jsme byli ubezpečováni, že důchodová reforma musí být připomínkována hnutím ANO či potažmo i celou opozicí, neboť se jedná o nadčasový systémový krok, který nesmí být v dalších volebních obdobích zpochybněn.
Za hnutí ANO mohu deklarovat, že s případným omezením valorizace bychom zásadně nesouhlasili. Senioři totiž patří dlouhodobě k sociálně nejohroženějším skupinám obyvatel
a omezení valorizace jejich starobních důchodů by mohlo vést až k jejich sociální exkluzi. Mimochodem, mnoho z nich již sociálním vyloučením v současnosti trpí.
I v souvislosti s minulou otázkou, když vláda hledá nové finanční zdroje, jak chápat její rozhodnutí o tom, že od příštího roku automaticky zvedne důchody ženám, které měly děti. Za jedno dítě má částka dosahovat 500 korun. Toto opatření se týká i mužů jen v případě, že se sami, bez partnerky, starali o své ratolesti. Na některých internetových diskusích to „silnější“ část populace charakterizovala jako diskriminaci. Korespondenti mnohdy argumentovali tím, že kromě kojení se také velmi dobře starali o své děti, chodili s nimi k lékaři, učili se s nimi, brali si paragrafy, a zvláště pokud se jednalo o děti – chlapce, věnovali jim často více volného času než jejich matky. No a starší ročníky mužů zase uváděly, že musely sloužit dva roky na vojně, a tím také přicházely o kariérní postup i peníze. Co si o tomto ustanovení myslíte vy sám?
Rozumím sice některým uvedeným výhradám, ale primárně si myslím, že takto je to nastaveno správně. Ženy totiž prokazatelně v drtivé většině případů ztratily mateřskými a rodičovskými dovolenými část své profesní kariéry a s tímto související možnost vyšších výdělků ve srovnání s muži, což se projevuje v disproporci v dosažených důchodech mezi pohlavími. V individuálních případech tento systém umožňuje, aby příjemci zvýšení důchodů byli i muži.
Mně se zdá, že rozhodnutí ohledně zvyšování důchodů ženám (tzv. výchovné) je namířeno v první řadě na rodiny věřících, které mívají často více dětí. Nic proti tomu, ale nemělo by v současné krizové době smysl toto rozhodnutí více specifikovat, například na ženy, které byly nuceny setrvat na mateřské řadu let, než dávat tyto finanční prostředky plošně? Jinak se potom opravdu nabízí otázka, zda to není vůči mužům diskriminující opatření. Vždyť právě oni se dožívají mnohem nižšího věku než ženy...
Tento názor nesdílím a naopak to vnímám jako určité narovnání dlouhodobé diskriminace žen v této oblasti.
Zvláště ekonomičtí poradci vlády nyní hovoří o zvýšení věkové hranice pro vstup do důchodu. Jsou tyto úvahy podle vás správné? Jsou lidé ve věku 65 let opravdu zdravotně schopní plnit všechny pracovní úkoly, když musejí i často pracovat s nejnovějšími technologiemi?
Jsem zásadně proti, aby se zvyšoval věk pro vznik nároku na starobní důchod nad hranici 65 let, a takto smýšlí i celý poslanecký klub hnutí ANO 2011. Lidé nad 65 let mají možnost nadále pracovat, pokud jim to zdravotní stav dovoluje, už nyní, avšak zavádět to jako povinnost nepovažuji za žádoucí. Existují obrovské rozdíly mezi nároky jednotlivých profesí na osobní způsobilost jedince a současně je velmi individuální, zdali je konkrétní jedinec schopen tyto nároky plnit. Hranici 65 let pro odchod do starobního důchodu považujeme za maximální. Ostatně i premiér Fila se nedávno explicitně vyjádřil, že v tomto volebním období Poslanecké sněmovny se hranice věku odchodu do důchodu nebude zvyšovat.
Psali jsme:
Zaměstnanci Ministerstva financí mají prý teď pracovat i na podobě nového důchodového pilíře – určité formy penzijního spoření, které bylo zrušeno v minulých letech po odchodu Nečasovy pravicové vlády. Co si o tomto projektu myslíte? Jakou by mělo mít formu, aby nedopadlo jako kampeličky v 90. letech minulého století, které jejich vychytralí vlastníci vytunelovali.
Za prvé, na budoucí úpravě důchodového systému musí být co nejširší politická shoda – viz mé vyjádření výše. Za druhé, musí existovat zákonná státní garance za finance, které by byly do individuálního pilíře vloženy – podobně jako jsou dnes například pojištěné peněžní vklady občanů u komerčních bank. V tomto případě ale do neomezené výše.
Ministr Marian Jurečka navrhuje řadu opatření, jak pomoci těm ekonomicky nejslabším v současné těžké době, která je navíc ještě zatížená horentní inflací. Zdají se vám tato opatření dostatečná? Nebo byste navrhoval ještě některá jiná, jež by zmíněné části populace více pomohla?
Opatření, která zavádí MPSV, jsou v principu správná, ale výhrady mám v některých případech k rychlosti jejich zavedení a někdy také k jejich parametrům. Kupříkladu příspěvek pro rodiny ve výši pěti tisíc korun se měl podle mého názoru týkat všech nezaopatřených dětí, a nikoli jen těch, kterým ještě nebylo 18 let. Vládní koalice nezohlednila ani můj kompromisní pozměňující návrh, který by tento příspěvek přiznával rodičům nezaopatřených dětí do 21 let věku v případě, že se jedná o aktivní studenty středních škol či středních odborných učilišť. Mé další výhrady směřuji i k nedávnému zvýšení příspěvku na mobilitu, která je vzhledem k současným cenám pohonných hmot nedostačující. Ani zde nebyl vládní koalicí přijat náš pozměňující návrh. Přitom by se jednalo o fiskálně relativně zanedbatelnou částku.
Ing. Marian Jurečka
Nadšený nejsem ani z průběhu čerpání příspěvku na bydlení. Jakkoliv se v principu jedná o dobře konstruovaný nástroj sociální politiky, hlásí se o něj stále jen asi třetina oprávněné populace, a to přestože se jej vláda snaží všemožně propagovat včetně spolupráce s veřejnoprávními médii. Zjevně i přes zjednodušené způsoby žádosti o jeho výplatu není stále tzv. nízkoprahový a jsem přesvědčen, že mnoho oprávněných o něj nechce žádat i z důvodu možné stigmatizace. Doporučoval bych v tomto případě zapojení sociálních pracovníků měst a obcí, kteří by mohli pomoci vyhledávat rodiny či jedince s potenciálním nárokem a následně je provázet při podání žádosti.
I podle vyjádření vedoucí potravinové banky v Ostravě Sabiny Keprdové lidé letos odevzdávají pro potřebné méně potravin než v předchozích letech, protože sami musejí více šetřit. Myslíte si, že existuje nějaký způsob, jak zamezit vysokému růstu cen u potravin, a to zvláště u těch základních?
Jsem přesvědčen, že růst cen potravin lze přibrzdit snížením DPH, k čemuž se však vláda dosud nemá. Přitom v mnoha zemích se dnes jedná o standardní nástroj, jak ceny především základních potravin snížit na únosnější míru.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
sathene
