Zítra před polednem se teprve s konečnou platností dozvíme, zda v konsolidačním balíčku, kterým chce vláda ušetřit v rozpočtu 70 miliard korun, bude i zavedení spotřební daně na tichá vína. Překvapilo vás, že se o tom uvažovalo?
Máme být kromě západních spojenců vděční za osvobození od nacismu i Rudé armádě?Anketa
Petice je podle vás šimrání. Dokážete si představit razantnější akci?
Dokážu a také naše vinaře přesvědčuji, že by stálo za to dojít na ministerstvo financí a tam třeba zabránit tomu, ať ti lidé nejdou do práce, protože to, co předvádí ministr Stanjura se svými kolegy a takzvanými experty, škodí této republice. Vždyť mají veškeré informace, ale ignorují je, protože je pro ně samozřejmě nejsnazší hrábnout neuváženě do takovéto položky a připsat si imaginární tři a půl miliardy korun, což je dle nich očekávaný výnos. To bude asi něco podobného, jako když si naplánovali 80 miliard z windfall tax, dnes jsou s výnosem na pěti a mluví už jen o třiceti. A můžeme se vsadit, že z ní nedostanou ani deset. To je hrozné. Říkal jsem, že nepustit tyhle lidi do práce, znamená rozkvět republiky. To hovořím s nadsázkou. Je to špinavá neutronová bomba shozená nad vinařské oblasti Čech a Moravy. Jeden můj přítel, takový vinařský básník, říká, že to je neuvěřitelné, co může z této vlády vypadnout.
Vinař Jaroslav Javornický
Premiér Petr Fiala v lednu tvrdil na kongresu vinařů, že vláda spotřební daň na tiché víno nezavede. A i teď den před zveřejněním probleskují hlasy, že k tomu dojít nemusí. Proč tedy o tom mluvíte jako o hotové věci?
Fiala to sliboval na celostátním vinařském kongresu ve Valticích 23. ledna, kdy tam přijel oslavovat premiér, ministr zemědělství Nekula, ministr zdravotnictví Válek, přítel vinařů, aspoň se takhle rád prezentuje. Ale ta jejich V-15, ta koaliční sestava, už to projednávala. To znamená, že na kongresu se nechali oslavovat a tvářili se jako velcí pomocníci vinařství a pak dopustí a zorganizují takovou věc. To je neuvěřitelné. Občas někdo řekne, že je to ulhaná vláda nebo ulhaný premiér, tak co lidé chtějí. Mohla to být nadsázka, ale tohle už není nadsázka, to je pravda.
Psali jsme:
Jaké jsou hlavní argumenty proti zavedení spotřební daně na tiché víno?
Především to bude mít dopad na zaměstnanost, na vinice, na pustošení krajiny, protože samozřejmě to naštve spoustu vinařů a skončí. Podívejte, vinařství se nenachází úplně v nejlepším stavu. Ne co do kvality, ale co do schopnosti spotřeby, protože celá jedna ohromná oblast – gastronomie – byla zasažena a vyřazena ze hry několik let. Turistika se teprve nyní dává trochu dohromady, ale gastronomie se pořádně dohromady ještě nedala. Takže vinařství ještě není v úplně dobré kondici a tohle je, jako kdyby mu někdo chtěl zasadit poslední ránu.
I kdyby to byla polovina výše sazby, o které se mluví, tak za dva roky si dopočtou, že se jim to při téhle výši nevyplatilo a že ji musí zvednout a budou si do těch daní chodit jak do samoobsluhy. Už jen připustit, že my obklopeni státy, které – až na Polsko, co víno nedělá nebo jen v malé produkci – tuto daň nemají. Spousta vinařů středních a menších mi dnes říká, že do toho za těchto podmínek dál nepůjdou. Údajně je připravena nějaká hranice, že do její výše by od té spotřební daně bylo pár menších producentů osvobozeno. Teď je otázka, kudy ta linie povede. Ale v principu je to jako postavit dvě stejná vína proti sobě. Máte víno, které bude zatíženo touto daní na trhu, a pak máte víno, které spotřební daní zatíženo nebude.
Když zavedení spotřební daně na tiché víno vynese sotva nižší jednotky miliard, dá se vysvětlit, proč vládě tenhle krok za to stojí? Proč ždímá z lidí a firem, místo aby se soustředila na šetření?
Zoufalí lidé dělají zoufalé činy. A nestačí přitom ani myslet. Myslím si, že vláda se sama dostala do toho klinče a teď se řídí heslem „Ber, kde ber“, jenom aby jí to na papíře nějak vycházelo. Věří přitom, že z té reality, která bude jiná, než co mají na papíře, se zase vylžou, proč je to jinak, než mají na papíře. Jenom ty daňové sklady, které budou muset vinaři zřizovat. Půjde také o ohromné posílení státního aparátu na straně celníků, zaměstnanců Celní správy, protože exponenciálně vzroste počet kontrolovaných míst. Doteď měl stát co dělat, aby si jen tak tak uhlídal šumivé víno, které je pod spotřební daní, myslím, že je i dost úniků v tvrdém alkoholu, v lihovinách. Nedokázali uhlídat, a to nemluvím o této vládě, ale o tom systému, nedokázali spolehlivě ochránit spotřebitele, aby se na černém trhu neobjevovalo velikánské množství lihovin, které jsou závadné. Teď budou opět muset rozšířit celní kontrolu s ohromnými náklady. Nevím, jestli ti lidé vůbec umí takhle počítat, snad mají alespoň nějaké ekonomické povědomí. Tak tam se velmi utratí a spousta produkce vína se znovu přesune do šedé zóny.
Vinaři to u nás nikdy neměli jednoduché. Než se nad nimi začala v poslední době snášet hrozba zavedení spotřební daně, jakým problémům museli čelit?
Ve všech vinařských organizacích jsme bojovali proti černým dovozům rozkvašených moštů, které končily tady na Moravě a lecjaké fabriky z něj vyráběly nebo ho přebarvovaly a papírově z něj dělaly moravské víno. To byly další zločiny proti moravskému vínu, když se dovezou rozkvašené mošty z Maďarska nebo Moldavska a fabriky u nás se to pak snaží prodávat jako pálavu. Tak kolem toho byl před sedmi-osmi lety velký poprask a trvalo dost dlouho, než se to vyřešilo. Soustavným tlakem Obchodní inspekce, Státní zemědělské a potravinářské inspekce a dalších se nakonec přece jen podařilo tuhle šedou oblast omezit. A oni znovu tuhle Pandořinu skříňku otvírají, protože když v tom budou takové peníze, tak to se zase daleko víc vyplatí dělat špatné, nepoctivé věci.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Co bude dál s vinaři a s vinohrady, pokud jim stát zasadí ránu zavedením spotřební daně?
Když se ukáže, že to je nerentabilní podnikání, tak u těch větších, co mají většinou velké rozlohy vinohradů, zaměstnávají i hodně lidí a produkcí zasahují do většího hospodářského nebo obchodního sektoru, se dá předpokládat, že sníží produkci. Nikdo nebude dělat něco, co se nevyplatí nebo se jen omezeně uplatní na trhu. Ale když se dva roky na vinohradu nepracuje, tak dát ho potom dohromady trvá třeba pět let. Vinná réva je trochu jako plevel. Roste velmi bujně, právě proto se musí řezat v zimě, zelené práce na jaře, pořád je kolem co dělat. A ve chvíli, kdy na to nebudou prostředky, tak si vinaři řeknou: „Dobře, dělali jsme tři čtvrtě milionu lahví vína, ale teď víme, že prodáme s bídou půlku, tak budeme využívat jen část vinic“. Notabene u těch větších producentů, ale to bych nechtěl mluvit za ně, je pořád levnější dovézt víno legálně ze zahraničí. Protože co je vůbec nejdražší na tom je dělat víno ze svých vinic. To není ve sklepě, ve sklepě máte technologii, máte tam sudy, je tam pár lidí, kteří kolem toho chodí. Ale nejvíc práce, financí a všeho zabere dostat vinnou révu z vinohradu a udržet vinohrad celý rok.
prof. MUDr. Vlastimil Válek , CSc., MBA, EBIR
Jak zareagují milovníci vína, omezí se v konzumaci, nebo to navýšení ceny skousnou?
Ti, kdo mají víno rádi, ho pít nepřestanou. Ale budou ho pít méně. Teď si vezměte, že se tím podstatně zdraží cena vína v gastronomii. Protože ta si samozřejmě dává svou nemalou přirážku, a to už do ní doputuje zdražené. Kdo si pak dá víno v restauraci, když najednou místo dvě stě padesáti, tří stovek bude najednou stát tři sta padesát. Milovníci zůstanou milovníky vína, jen budou hledat způsob, jak se k němu dostat levněji. Tímto jsou vinaři přímo tlačeni do toho, aby se státem loajální nebyli a hledali si taky svoje cesty. Vůbec bych se jim nedivil. Dopady budou jak na vinaře, tak i na spotřebitele. Vedle šedé ekonomiky to dopadne na lidi, co začínali pít víno. Když se to ze srovnává s konzumací čistých lihovin, přece jen je to o něco kulturnější nápoj než slivovice nebo vodka. Ale teď čekám, že spousta lidí zase přejde k nějakým levnějším alkoholům tohoto typu. Není to do dobře. Nic chytrého na tom nevidím. Některé dopady budou okamžité, jiné dlouhodobé, strukturální. Jsou to hrobaři.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
