Vy jste požádala ministerstvo o údaj o počtu zemřelých v letech 2010 až 2020, kvůli srovnání s letošním počtem s ohledem na pandemii a dostala jste velmi překvapující odpověď. Můžete to našim čtenářům popsat?
Odpověď byla opravdu neuvěřitelná. Nevím, jak si vysvětlit, že nejsou běžně dostupné statistiky o počtech úmrtí a že na to potřebují zaměstnanci 10 dnů. Navíc ještě za částku 28 900,- Kč. Co si o tom myslíte? O čem to podle vás svědčí?
Jak to říct – podle mne je to neskutečný exces, laicky řečeno úlet. Přiznám se, že mne vůbec nenapadlo, že by za takovou banalitu, která vyžaduje jen nahlédnutí do evidence státu, mohli chtít nějaké peníze. Chtěla jsem si otestovat jen lhůty, zda je stát dodržuje, když je tak chce po samosprávě, a pak jsem opravdu chtěla daná čísla s oficiálním razítkem. A pak je třeba v blogu okomentovat. Obsah dopisu to ale hodil úplně do jiných sfér. Četla jsem to třikrát, a všichni jsme nad tím v kanceláři stáli v němém úžasu. O čem to svědčí – těžko říct. Buď je to metoda, jak lidi odradit od jakékoli snahy o jakékoli informace, a zkouší se, co jim projde, nebo prostě daný úředník neměl svůj den a těžce přestřelil – nevěda, že žadatelkou je poměrně zkušená advokátka (úsměv). Ale to mne přece nemusí zajímat. Jak jsem uvedla v blogu, kdyby se mne chtěl elegantně zbavit, mohl mne odkázat na Český statistický úřad, ať požádám tam. Za banalitu to označuji proto, že abych si ověřila, jak strašně náročné to je, sama jsem si ty informace ze statistiky vytáhla. Třicet pět minut čistého času mi to trvalo.
Jak budete dál postupovat?
Co panu ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi napíšete?
Ať prověří, zda to není běžná praxe, tedy ať zkontroluje, jak jeho úřad odpovídá žádosti o informace, a ať nechá prověřit odborné kvality daného úředníka. Kdybych já byla ministrem, a toto dostala do ruky, tak ho za dopis tohoto znění vyhodím.
Na sociální síti jste psala: „Tak pan Flegr přiznal, že počet mrtvých nadsazuje, aby nás záměrně vystrašil, že se málo bojíme. No comment.“ Přece jen, přidáte pár slov k tomu pro čtenáře PL?
Víte, já vím, co dělají podobné výroky třeba s mou maminkou. Myslím si, že lidé by se neměli děsit, ale právě naopak – měly by se jim dát hodnověrné informace, kvalifikovaně je varovat, co mají a co by neměli dělat, upozornit na nebezpečí, a nevykládat, navíc s úsměvem!, že tady na ulicích budou tisíce mrtvol. Styl pana Flegra je zkrátka nepřijatelný, a poté, co se sám přiznal, že jeho cílem bylo lidi úmyslně strašit, a proto čísla nadsazoval, jednoznačně odsuzuji. Vůbec nezlehčuji situaci, která tu je, ale možná by pan Flegr měl vyhledat odbornou pomoc, protože má evidentně nějaký problém sám se sebou. Podobné zprávy pouštět do světa rozesmátý s cílem děsit lidi, to snad může být nějaká diagnóza. Nebo absence jakékoli empatie.
Co se týká koronaviru, pokračuje rozvolňování opatření, blíží se Vánoce. Ministr Blatný přiznává, že dostává čím dál více podnětů od lidí k tomu, aby se co nejvíce služeb otevřelo. Jaká opatření byste vy přivítala?
Já především vnímám nelogičnost až absurdnost některých opatření, a pak chaos, který v nich vládne. Víte, chápu, že jde o nepřečtenou oblast, takže nelze odhadnout, co pomůže, co uškodí, a chápu, že se zavede něco, a pak třeba i zruší a jde se na to jinak. Ale co mi schází u řady opatření a zákazů, je mozek. Už jsem o tom někde psala – kadeřnice nemohou pracovat v provozovnách, kde mají veškerý hygienický komfort, ale navštívit klientku a pracovat u ní doma ve zcela provizorních podmínkách, mezi řadou rodinných příslušníků, bez onoho hygienického komfortu, to je prý ok. Zavřeny jsou malé obchůdky, kde je většinou jeden dva tři zákazníci, velké markety jedou. Zavře se v neděli, aby v sobotu bylo přecpáno. Omezí se počet lidí uvnitř podle košíků, takže každý musí mít jeden – tedy například i manželé si musí vzít dva, zatímco venku čeká v listopadovém mrazu x lidí.
Sama jsem nedávno pouštěla tři babičky před sebe, protože mi jich v té zimě bylo líto, a sama jsem mrzla venku, protože jsem nemohla odjet – potřebovala jsem koupit alespoň chleba. Asi nám schází ještě ta chřipka. Tedy – nejsem proti opatřením – jsem proti stupidním opatřením, které ničemu nepomáhají. Tlačme spíš na neustálou hygienu, dezinfikování rukou po každém kontaktu s vnějším světem a každou klikou, na efektivitu a minimalizaci pohybu mezi jinými lidmi… Covid je jasné nebezpečí, ale nezavedeme přece kvůli tomu stanné právo. A Vánoce samy o sobě přece nejsou argument – pokud mají opatření logiku, a jsou nutná, ať jsou tu stále – zdůrazňuji – mají-li logiku. Což nemají. Jsem tedy pro zrušení toho, u čeho scházel ten mozek. To by stačilo, protože je toho většina. Četla jsem v minulých dnech informaci, že vláda chce, inspirována nějakým zahraničím, rozdávat zdarma menstruační potřeby. Ať raději rozdává zdarma dezinfekční spreje na ruce – pomůže to víc než stále všechno zavírat.
Psali jsme:
Dochází ze strany vlády k diskriminaci drobných obchodníků tím, že vláda nechala otevřené jen velké supermarkety, ale ti malí, kteří častokrát prodávají stejné zboží, museli být zavření?
Udělala vláda chybu, když omezila prodejní plochu na 15 m²/osobu? Co způsobené fronty venku? Nejsou ony v současném mrazivém počasí také trochu „o zdraví“?
Tak stát patrně touží ještě po chřipkové epidemii. Toto opatření je skutečně postavené na hlavu. To už měla větší logiku ona vyhrazená doba pro důchodce.
Profesor epidemiolog Jiří Beran minulý týden řekl, že zavírání bylo zbytečné, stačilo se postarat jen o dvě rizikové skupiny, zjednodušeně řečeno o seniory. Doktor Jaroslav Svoboda v Reflexu uvedl, že řešit tímto způsobem (zavíráním všeho) pandemii je asi tak zbytečné, jako řešit dopravní nehodovost tím, že všude nařídím řídit třicítkou. Co říkáte na tyto pohledy na věc?
Když se přou lékaři, epidemiologové a lidi děsí parazitolog, jak se v tom má vyznat advokátka? Já se snažím vnést do toho pro sebe sama elementární logiku – pokud se tam dá nějaká najít. Tato logika mi říká, že nelze tento režim držet donekonečna, zavřít všechny lidi doma, zakázat mnohým práci, zavřít jejich malé firmičky, omezit běžný život, a čekat, až se stane zázrak, a ten vir sám zmizí. To čekání na košík ve frontě v mrazivém počasí je tragikomický obraz doby. Že jsme ohroženi, to vůbec nebagatelizuji, ale v rámci obrany před tímto ohrožením nám jaksi schází ten mozek.
Objevují se průzkumy hovořící o tom, že lidé většinově odmítají případnou vakcínu na covid. Narůstá i nechuť vůči všem opatřením. Může za to svým přístupem vláda? Co je podle vás hlavní příčina nedůvěry?
Příčinou nedůvěry je vše, o čem jsem mluvila. Lidé začínají vnímat opatření, která nemají často onu vnější logiku, hlavně jako prvoplán k tomu, aby někdo měl byznys s vakcínou. A je teď úplně jedno, zda to je či není pravda. S lidmi se nesmí přece zacházet jako s nesvéprávnými poddanými. Vláda svým přístupem promarnila bohužel šanci, aby se občané stali jejími spojenci v boji s tímto opravdu zákeřným virem. Dělala politiku, namísto aby na ni zapomněla – a to se dotýká i opozice. Měli stát před mikrofony všichni, jednotně, jako jeden muž, a přijít s efektivními, moudrými, logickými, i když třeba přísnými, opatřeními. Jenže oni mysleli hlavně na volby, co jsou příští rok, ne na nás. Zkrátka politicky bojovali za sebe sama, nikoli za naše zdraví. A tím to prokaučovali.
Psali jsme:
autor: Daniela Černá
