_635695217773108099.JPG&id=73500)
Co může být největší překvapení sněmovních voleb?Anketa
Česká republika se ukazuje jako velmi promořená země novým koronavirem, ať už jde o jakoukoliv mutaci. Německo už uzavřelo své hranice, Polsko omezení zvažuje a obávat se začínají i ostatní státy. Co to pro nás jako pro zemi znamená?
Nejsem schopen posoudit, co to znamená bezprostředně. Nyní je důležité situaci zvládnout a vidím tady spíše vnitropoliticky novou situaci – dohodu mezi opozicí a koalicí. Takže vše, co se bude dít od 27. února, už je odpovědnost všech. Už nemůže opozice říkat, že za něco může vláda. Jedná se o nový jev, který budeme sledovat.
Když jste na to narazil, co říkáte na tanečky kolem nouzového stavu v České republice, který nyní nebyl prodloužen poslanci, za což se politici kritizují navzájem? Nakonec zůstalo rozhodnutí na hejtmanech…
Předně chci říci, že čistě vzato se ústavně nestalo nic, co by se mělo žalovat u Ústavního soudu. Vůbec nerozumím, proč by se mělo žalovat u Ústavního soudu, že vláda znovu vyhlásila nouzový stav. Ústavní zákon žádné další podmínky nemá, podle mě nebylo ústavně nic porušeno. To je první teze. Druhá teze: Opozice zrušila nouzový stav a všeobecně se vědělo, že nějaký musí být. Hejtmani do toho vstoupili a premiér Babiš ukázal, že je schopen se dohodnout s hejtmany a teď je možná dohoda i s opozicí. To je nový jev, který vede ke konci dělení odpovědnosti. Už bude jen jedna odpovědnost jedné reprezentace.
Potom existuje další důležitý rozměr, že se schválí nový odškodňovací zákon a tam vidím druhý, nový a velmi zajímavý jev. Dokud by stávající právní úprava zůstala, tak vláda dává pouze podporu. Ta podpora je nenároková, vláda ji udělí, a tudíž i ví, kolik a komu dá. Ve chvíli, kdy ale bude v zákoně, bude stát žalovat kde kdo – i ti oprávnění, ale i ti bez oprávnění a bude to trvat dlouho. Nikdo nedopočítá, kolik to bude nakonec stát. Ale i k tomu se rozhodla celá reprezentace.
Nakolik tedy považujete požadavky hejtmanů o vpuštění dětí do škol a znovu fungování obchodů a služeb za vhodné v době, kdy se čísla nakažených stále zvyšují a nemocnice jsou na pokraji kapacit?
Především jde o to, aby se udržel bohužel stále ještě stoupající počet onemocnění v růstu lineárním, aby se zachovala kapacita zdravotnického systému. Kdyby se totiž uvolnilo úplně všechno, což je riziko, které máme před sebou, a počty by narostly exponencionálně, narazíme na to, že kapacita zdravotnického systému nebude stačit. Tomu by se mělo předejít a doufám, že se tomu předejde. Proto jsem opatrný v rozvolňování.
Zpátky k zahraničí. Německo uzavřelo hranice a žádá dokonce i potvrzení od pracujících, že jejich zaměstnání je důležité nebo nějak přínosné. Jaké světlo to vrhá na Českou republiku?
V tomto ohledu nevidím, že by na Českou republiku vrhalo nějak extra špatné světlo, protože byly doby, kdy na tom byla nejhůře Itálie, kdy Španělsko. To jde ve vlnách a myslím, že za to nemohou žádné vlády. Vlády nechci vinit, vlády dělají všude na světě i v Evropě vše, aby škody a důsledky minimalizovaly. Zkrátka se tak děje, musíme situaci zvládnout a říkám zaplať pánbůh, že jde o dohodu všech. Takže já to nevidím jako něco, co by mělo být černou kaňkou na vizitce České republiky.
Domníváte se, že nic z toho, co se u nás děje, nemají na svědomí kroky vlády?
Určitě ano, protože vláda dělá řadu kroků a v budoucnu by neměly být učiněny, nebo měly být učiněny někdy jindy. Ale byl bych dalek v tomto ohledu obviňovat kohokoliv, i opozici. Samozřejmě že se také sledují cíle politické, a to už do politiky patří. Vidím to v globálu a vytrhávat jednotlivá rozhodnutí podle mne nemá smysl.
Psali jsme:
Když to srovnáte s tím, jaký přístup a opatření zavádí Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko – tedy země blízko České republiky, jaký rozdíl mezi námi a těmito státy vidíte?
Vracím se k našemu rozhovoru před časem, že Němci jsou například z principu mnohem disciplinovanější, takže mají i větší smysl pro dodržování pravidel, než máme my. Rakousko zřejmě také, ale na Slovensku vidíme, že je situace komplikovaná a jde rovněž o otázku disciplíny. Problém je v tom, že jedna věc je autoritativní rozhodnutí veřejné moci, co se má dělat, a druhá věc je skutečná vůle občanů naplňovat podstatu a smysl opatření. Já zkrátka nesouhlasím s tím, že vláda dělá něco pro to, aby obtěžovala občany. Dělala to, aby chránila zemi proti pandemii. Jestli šťastně, nebo nešťastně, ukáže budoucnost.
Faktem zůstává, že Česká republika je na tom, co se nákazy týká, opět nejhůře.
Česká republika je na tom nejhůře, musíme a doufejme, že i shoda s koalicí povede k tomu, že na tom nejhůře nebudeme. Ale uvidíme, nevím, jestli je správná cesta úplné rozvolnění, ale to nám ukáže budoucnost. Politická reprezentace se rozhodla jít touto cestou. Doufejme, že se rozhodla správně a že to povede správným směrem.
Když se podíváte po Evropské unii nebo i jinde ve světě, kde je vidět dobrý příklad, jak k pandemii přistupovat?
Zajímavý je velmi dobrý příklad ve Velké Británii, kde velmi zdatně očkují. Mají proočkováno jedenáct procent populace a dokonce jsem četl v The Financial Times, že možná už v květnu dojde na generaci 50 plus. To znamená, že to dělají velmi efektivně a vybočují z řady oproti ostatním evropským státům. Do toho vstupuje další velmi zajímavá otázka, jaký je ten Sputnik V? Protože podle The Financial Times je vakcína Sputnik V, která přichází z Ruska, velmi dobrá. To nám osvědčí příslušné autority Evropské unie, jestli splní kritéria, nebo ne.
Je třeba dodat, že vakcína Sputnik V je doporučena a schválena Světovou zdravotnickou organizací jako vhodná vakcína. U ní muselo Rusko jistě předkládat podložená data podle přísných kritérií.
Proto říkám, že i britský tisk ukazuje, že Sputnik je mimořádně dobrá vakcína, stane se také politickým nástrojem. Teď se ukáže s kým a za jakých okolností bude Rusko ochotno spolupracovat, protože Rusové podle mě nebudou chtít spolupracovat s celkem a všemi státy Evropské unie a zájmem o vakcínu bude obrovský.
Rusko ale o kontrolu přes Evropskou lékovou agenturu dosud nepožádalo. Pokud tedy nepožádají, znamená to, že Sputnik V nemáme používat?
Na ruské straně bych o to požádal, aby se dostali na trh, kde je obrovská poptávka a je to fantastická zakázka snů. Je zájem ruský, aby vakcína byla potvrzena i od všech evropských autorit, protože to otevírá vstup na trh, o kterém se Rusku dlouho nesnilo.
Nakolik se do toho podle vás jako bývalého ministra zahraničí plete politika?
Absolutně se plete, samozřejmě, úplně. Určitě, protože ruský přístup není přístup úplně svobodného trhu, tam se rozhodne autoritativně, kam se bude prodávat vakcína. S tím musíme počítat a je úkolem české diplomacie, abychom nebyli na úplném chvostu. Máme tuto stopu velmi pečlivě sledovat a starat se o ni, protože pokud se ukáže, že Sputnik V je v pořádku, splňuje evropská kritéria, bude o tuto vakcínu obrovský zájem. Já si přeji, aby Česká republika nebyla vyřazena.
Psali jsme:
V Číně samotné světoví zástupci vyšetřují, jak mohlo k úniku viru dojít a jak to tehdy na začátku s virem vlastně bylo. Dozvíme se někdy pravdu? A může to vůbec nějak negativně ovlivnit jakékoliv světové vztahy s Čínou? Zatím se mi to tak nejeví…
Protože jsme nebyli radikální. A když se podíváme na vztahy mezi Austrálií a Čínou – možná víte, že australská vláda požádala, aby se ověřilo, že virus nebyl uměle vytvořen, což samozřejmě vedlo k dramatickému ochlazení vztahů s Čínou. Čína okamžitě zavedla embargo na Austrálii, takže ta bude reagovat velmi razantně. Bude-li se prošetřovat a bude-li podezření, bude to mít velký vliv na vztah Číny k ostatním zemím.
Jinak řečeno dopady nejsou vidět nyní, ale můžeme je očekávat?
Kdo sleduje vztah mezi Austrálií a Čínou, vidí to zblízka, protože okamžitě bylo zavedeno embargo na řadu produktů z Austrálie do Číny. A Čína reagovala okamžitě na prohlášení ministryně zahraničních věcí, že se má situace prošetřit.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
