Daňový problém, na který doplácí ti nejchudší. Škrty? A co zdravotnictví a školství? Docentka Švihlíková má pár otázek pro pravici

5. 7. 2019 7:42

ROZHOVOR Důležitější než vyrovnaný rozpočet je, zda výdaje přispívají ke kohezi společnosti a k modernizaci ekonomiky, nebo slouží k parazitování určitých skupin na státu. Při diskusích nad státním rozpočtem chybí širší makroekonomická úvaha nad daňovou soustavou. Ta je u nás orientovaná na degresivní daně, které dopadají nejvíce na ty nejchudší, daňový mix je vrcholně nespravedlivý. Podle ekonomky Ilony Švihlíkové je klíčové, jestli chceme udržet kvalitní zdravotnictví, školství, nebo budeme snižovat výdaje, a pokud ano, koho to postihne. Od pravice, která tak ráda mluví o tom, jak bude daně snižovat, by ráda slyšela, co seškrtá na straně výdajů.

Daňový problém, na který doplácí ti nejchudší. Škrty? A co zdravotnictví a školství? Docentka Švihlíková má pár otázek pro pravici
Foto: Daniela Černá
Popisek: Ekonomka Ilona Švihlíková

Vláda schválila návrh rámce státního rozpočtu na příští rok a střednědobý výhled hospodaření státu pro roky 2021 a 2022. Příští rok i v dalších letech počítá Ministerstvo financí se schodkem 40 miliard korun. Co těmto číslům, ale i zveřejněným záměrům a prioritám říkáte?

Čísla a priority odrážejí politickou konstelaci, která se ovšem také může změnit. Je patrné, že vláda chce udržet sociální kohezi společnosti, to je naprosto legitimní cíl. V rámci těch výdajových priorit se mně osobně nelíbí zvyšování výdajů na obranu.

Vláda se snaží udržovat sociální dialog, a pokud vím, dobře komunikuje v rámci tripartity. Problém vidím v tom, že postupuje nesystémově. Jsou vzneseny požadavky a následně se hledá, „jak se to zaplácne“.

Chybí širší makroekonomická úvaha nad naší daňovou soustavou, která je orientovaná na degresivní daně (DPH), které dopadají nejvíce na ty nejchudší. Majetkové daně de facto neexistují, náš daňový mix je vrcholně nespravedlivý.

Anketa

Chcete předčasné volby?

17%
83%
hlasovalo: 10676 lidí

Chybí mi řádný audit výdajů a chybí mi zásadnější pohled na to, jak by měl fungovat veřejný sektor, co od něho chceme a v jaké kvalitě. Tomu musí odpovídat daňový mix, který by neměl být založen na paskvilech, jako je superhrubá mzda. Tady se všichni bojí položit zásadní otázky jako: Pokud chci udržet kvalitní zdravotnictví, školství a tak dále, stačí na to daňová kvóta, jak ji máme? Nebo budeme snižovat nějaké výdaje, jaké, koho to postihne? Pravice ráda mluví o tom, jak bude snižovat daně, ale ráda bych také slyšela, aby jasně řekla, co seškrtá na straně výdajů.

Lze plánovaný schodek hájit ve chvíli, kdy se předpokládá další hospodářský růst?

Saldo rozpočtu není žádná posvátná kráva. Ekonomika se skutečně netočí jen kolem jednoho čísla. To je taková pravicová obsese, neustále se dívat jen na saldo rozpočtu a pak začít vykládat, že stát je jako rodina... Někdo má zase stát jako firmu, že. Pro mě je mnohem důležitější, jak vypadají výdaje vlády, jestli přispívají ke kohezi společnosti a k modernizaci ekonomiky, nebo jestli zvýšené výdaje jen slouží k parazitování určitých skupin na státu.

Při projednávání ve vládě nastala dost neobvyklá situace, když se ministři za ČSSD při hlasování o návrhu rozpočtu zdrželi. Podle předsedy strany Jana Hamáčka rozpočet na rok 2020 ve stávající podobě neumožňuje naplňovat priority a v některých případech komplikuje samotné fungování resortů. Upozornil přitom na platy hasičů či policistů nebo peníze potřebné na novou techniku a digitalizaci. Přesto, nevypadá to spíš tak, že se sociální demokracie snažila vytvořit výhodnější pozici pro jednání s Ministerstvem financí o úpravách státního rozpočtu, pokud tedy ve vládě vůbec zůstane?

Právě, v tuto chvíli není zcela jasné, jestli ta vláda vůbec vydrží. Jedno je otázka politické taktiky: je to klasika, že jednotlivá ministerstva nadsazují požadavky, aby se pak tak nějak „dostala na svoje“. Druhá věc je ovšem strategická otázka, kterou jsem už naznačila, a ta má bytostně politickou povahu: co chceme, aby zajišťoval veřejný sektor a jak se tato úroveň služeb bude financovat.

Předseda ČSSD také zmínil, že je třeba důkladněji hledat příjmy pro rozpočet a mimo jiné připomněl návrh sociální demokracie na zavedení bankovní daně. Jaký názor na její zavedení máte a jak jinak by se dala posílit příjmová stránka rozpočtu, pokud to je podle vás zapotřebí?

Dlouhodobě, nepopulárně, tvrdím, že hlavní problém rozpočtu je na straně příjmů, což se ovšem s důkladným výdajovým auditem nevylučuje. Česká republika má v rámci Evropské unie podprůměrnou daňovou kvótu. Bankovní daň je jedna z možností, jak reflektovat to, že zahraniční vlastnictví v bankovním sektoru dominuje, což se pak odráží na masivních odlivech zisků. Normální ale není to, že inkaso daně z příjmů fyzických osob je větší než právnických. Tady se skutečně bere od těch malých, slabých, a na velké se nesmí sáhnout. Použila bych parafrázi jednoho slavného výroku: „Podívej se, koho nemůžeš zdanit, a uvidíš, kdo vládne.“

Fotogalerie: - V „kotli"

Na Václavském náměstí se protestovalo proti minist...
Dívka s vlajkou Evropské unie
Hra o trůny už skončila. Skončíš taky Babiši?
Zapálení demonstranti využili kvůli výhledu co se ...
Na Václaváku bylo plno přesně, jak aktivisté slibo...
Přišli i mladí

Pokud by ekonomika v příštích třech let začala zpomalovat, měla by vláda na takový vývoj reagovat na straně příjmů, nebo výdajů? A jak?

Reagovat může na obou stranách, od toho je to vláda. A fiskální prostor je slušný, jen si ho neomezovat přijímáním stupidních dokumentů, jako je Fiskální kompakt. Určitě by vláda měla mít připraveny investiční projekty, ráda bych od ní slyšela více. První náznaky byly slibné, ale podrobnější informace chybí. A to je škoda.

Sociální demokracie také tvrdí, že ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové chybí 11 miliard korun, třeba na růst příspěvků na péči, sociální služby, pro pěstouny či přechod na nový IT systém. Jak vůbec hodnotíte sociální politiku této vlády?

Sociální politika této vlády reflektuje klasické sociálně-demokratické priority. V řadě ohledů, například v sociální péči, se napravuje zaostávání minulých let. Víte, třeba hodně se hovoří o navyšování minimální mzdy, ale že se za pravicových vlád nezvedala skoro osm let, o tom už se nemluví.

Osobně bych uvítala, kdyby si vláda počínala silněji ve strukturální politice. Zákon o dostupném bydlení, ne jen sociálním, léková politika, zákon o sociálním podnikání, podpora alternativních, českých finančních struktur, podpora zaměstnanecké participace a družstev, to jsou hlubší změny, trvalejšího charakteru, které mají silný sociální rozměr a zároveň nabízejí i řadu zajímavých investičních příležitostí. Naši ekonomiku, která není strukturálně vhodně postavená, by to „narovnalo“.

Co si myslíte o výtkách pravicových stran, že středobodem nynější sociální politiky jsou jen dávky? Ty by se podle nich neměly navyšovat v době, kdy je takřka nulová nezaměstnanost. A vůbec se prý nemluví o aktivizaci těch, kteří nechtějí pracovat. Není ten pohled stávající ministryně opravdu jednostranný a skoro až rozhazovačný, minimálně v ohledu zmíněném v předchozí větě?

Tady jak to líčíte, tak to vypadá, že jsme nějaký obří sociální stát. Což tedy v evropském srovnání skutečně nejsme. Důležitou rolí státu je udržet ve společnosti sociální smír. Nebo se, pravda, můžeme vrátit k těm „zlatým“ časům škrtů, kdy proti sobě ministr financí poštvával jednotlivé sociální slabé skupiny, důchodce proti postiženým a podobně.

Zopakují svou výtku u předchozí otázky, sociální demokracie – a nejen ta naše – by se měla více věnovat struktuře ekonomiky. Může se také stát, že dobře míněné dotace a pomoc skončí jako zdroj pro dobývače renty. Je potřeba uvažovat trošku dlouhodoběji, například: Nepomohlo by, kdyby existovaly finanční struktury, které se primárně neorientují jen na zisk, ale na pomoc lokalitě? Proč nenavrhnout zákon, který by jejich existenci umožnil?

Expertní zpráva, kterou má každých pět let vypracovat ministerstvo práce, uvádí, že čtyřicátníci by měli jít do důchodu o rok a pětadvacátníci dokonce až o dva roky později, než je dnes zastropovaný věk 65 let, aby bylo na penze budoucích důchodců. Doporučit posun důchodového věku by musela šéfka resortu Jana Maláčová, až bude zprávu na nejbližší jednání předkládat vládě. Ministryně ale prohlásila, že zvýšení důchodového věku nepřipustí, navíc zpráva podle ní neukazuje komplexní obraz o udržitelnosti důchodového systému. Co říkáte jejímu vyjádření ve světle toho, že by zvýšení věku ušetřilo státnímu rozpočtu 2,3 bilionu korun? Je ten věkový posun až tak dramatický? A dá se očekávat, že by tato vláda něco vyřešila ve věci důchodového systému?

Důchodový systém je obtížná a komplexní otázka, protože zahrnuje dlouhý časový úsek, velké množství nejistoty dané nejen demografickým vývojem, ale, a to je třeba zdůraznit, technologickým pokrokem v podobě automatizace a robotizace.

Anketa

Hájí premiér Babiš dobře zájmy České republiky v EU?

91%
9%
hlasovalo: 17482 lidí

Když se podíváte na demografické prognózy těch předcházejících důchodových komisí, ne tak staré, tak zjistíte, že v minulém roce se už očekávala dramatická situace. A místo toho důchodový účet byl v plusu, protože pracuje všechno, co má ruce a nohy. Navíc, prosté zvyšování věku odchodu do důchodu sice tak nějak mechanicky odráží to, že se zvyšuje doba dožití, ale jaksi už moc nebere v úvahu, v jakém zdravotním stavu se tak děje.

A co se týká vlády, v tuto chvíli si neodvažuji tvrdit, jestli bude dále pokračovat, pak je otázka změn důchodového systému bezpředmětná. Ale vždycky masivně zpozorním, když mi někdo začne vykládat, jak je ten systém neudržitelný. Za tímhle už vidím všechny ty „finanční poradce“ a snahu o privatizaci penzijního systému. V době, kdy ve vyspělých zemích panují nízké, někde až záporné úrokové sazby, je to skutečně pikantní návrat „této ideje“. Průběžný systém si chraňme, je to významný sociální pilíř téhle společnosti.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Čunek opět naštve: Babiš a Čapí hnízdo? Čekal jsem to, dobře to znám. Je to jinak

4:44 Čunek opět naštve: Babiš a Čapí hnízdo? Čekal jsem to, dobře to znám. Je to jinak

ROZHOVOR „Domnívám se, že drtivá většina poslanců Evropského parlamentu tyto problémy nevnímá jako n…