Ve čtvrtek 23. června proběhne ve Velké Británii referendum o setrvání v Evropské unii. Pokud by rozhodlo o vystoupení, co by takzvaný brexit znamenal pro Británii z ekonomického hlediska?
Mnozí straší tím, že se londýnská City přestěhuje například do Frankfurtu a že ekonomika Velké Británie bude dlouhodobě postižena. Někteří tvrdí, že v prvních letech dojde k až čtyřprocentnímu poklesu HDP. Osobně si myslím, že krátkodobě možná dojde k určitému reverznímu pohybu u některých subjektů. Nicméně ze střednědobého hlediska v horizontu dvou tří let a dále, brexit pro Británii nemusí být vůbec negativním krokem. Samozřejmě jde i o to, zda si Velká Británie zachová v mnoha ohledech stejné přístupy na trhy, jako má v současné době, a zda zůstane součástí společného evropského trhu. Byla by poté v obdobném režimu, jako jsou i dnešní nečlenové Evropské unie – Norsko, Island, případně Švýcarsko. Bude i zájmem zemí Evropské unie, aby to, na čem původně Evropská unie stála, to znamená na volném pohybu zboží, služeb, kapitálu a pracovní síly, bylo zachováno. Neočekávám nějaké dramatické zhoršení životní úrovně obyvatel Velké Británie kvůli tomu, že by si odhlasovali vystoupení z Evropské unie.
Doufám však v určitou zpětnou vazbu u členských zemí Evropské unie. Snad si konečně eurokraté uvědomí, ti, kteří nás táhnou do nesmyslných regulací, že takhle to už dál nejde. Že k problémům, které zaměstnávají obyčejné obyvatele zemí Evropské unie, od Španělů, Portugalců počínaje, přes Řeky, Slováky a Maďary konče (záměrně nemluvím o Evropanech, ale obyvatelích těchto zemí), je potřeba při jejich řešení přistoupit úplně jiným způsobem. Prvním krokem by měl být návrat k původním záměrům zakladatelů Evropského hospodářského společenství. A to je postavit budoucnost Evropské unie na čtyřech pilířích – volném pohybu zboží, služeb, kapitálu a pracovní síly. A konečně také dobudovat vnitřní trh. To, že vnitřní trh existuje a funguje, si namlouvají jenom eurokraté, eurohujeři a další romantici a snílci z různých nekriticky smýšlejících a z evropských fondů placených think-thanků. Brexit by mohl popostrčit neskutečné eurokraty v Bruselu, ale i politiky v některých členských zemích EU.
Britský premiér David Cameron straší, že by brexit vedl ke snížení peněz na důchody a na státní zdravotnictví. Je to reálné, nebo se na jeho tvrzeních projevuje fakt, že případné ano pro vystoupení by možná znamenalo konec jeho premiérování...
David Cameron byl jedním z prvních politiků, který mluvil o možnosti vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Myslel si, že když se teď přidá na stranu eurokracie a zachování členství Británie v Unii, že na tom postaví svou další politickou kariéru. Možná mu to nevyjde. Jinak to strašení je úplně nesmyslné, protože, jak jsem už říkal, Velká Británie se může obávat určitého drobného poklesu v následujících měsících, ale určitě to nebude trvat roky. Pokud si zachová volnější přístup k řešení otázek trhu práce, než mají ostatní země Evropské unie, a další atributy, tak by je vystoupení ze současné přeregulované, prolobbované a neschopné EU ohrozit nemělo. Musím ještě podotknout, že zdravotnický systém ve Velké Británii považuji za horší, než je u nás.
Co by brexit znamenal ekonomicky pro Evropskou unii? Bylo by to nějaké narušení její ekonomiky či chaos na finančních trzích?
Samozřejmě byla by to jakási změna. Krátkodobě by se to mohlo dotknout i některých finančních institucí. Nebyl by to ale důvod ke zhroucení finančního systému. Důvody ke zhroucení finančního systému jsou úplně jiné. Naprosto nezodpovědná činnost některých centrálních bank, zvláště pak Evropské centrální banky. A naprosto nezodpovědné konání právě z dlouhodobého hlediska, kdy Evropská komise a další instituce EU jako by snad záměrně některými svými činy oslabují konkurenceschopnost EU vůči ostatním ekonomickým centrům světa.
Jak by to hypoteticky vypadalo v případě vystoupení ČR z Evropské unie? Patrně by to pro naši slabší ekonomiku mělo tvrdší dopad než v případě Británie...
Velká Británie je jednoznačně silnější ekonomika. Má také užší vazby na Spojené státy a další ekonomická centra. Má svoji historii z doby, kdy byla koloniální velmocí, takže má vazby i do těchto zemí, i když se v posledních dekádách oslabují. Česká republika tyto vazby nemá. Nicméně nemyslím si, že by to byla nějaká tragédie. Otázkou je, zdali by se nám podařilo zůstat součástí společného evropského trhu.
S největší pravděpodobností bychom sice přišli o toky některých dotačních titulů, nicméně zase by bylo méně zavřených lidí, kteří rozkrádají tyto dotace. Možná by se pak nedělaly takové nesmysly v podobě stavby tu pelikánového hnízda a onde jiného ptačího hnízda. Ani ztráty těchto finančních toků bych nepovažoval za tragédii. Spíš by tyto tendence měly vést k tomu, aby se politici opravdu zamysleli, co pro obyvatelstvo zemí Evropské unie chystají do budoucna. Místo aby prohlubovali pozitivní prvky spolupráce v rámci Evropské unie, tak naopak ve jménu tu posílení integračních procesů, tu boje proti terorismu Evropská unie pomalu směřuje k orwellovštině, popsané v jeho knize 1984, a posiluje dlouhodobě prvky policejního a všedohlížejícího státu nad většinou činností občanů.
Co by brexit znamenal pro Evropu politicky? Podle vašich dosavadních slov asi budíček pro evropské politiky. Zaznívá však i obava z nějaké řetězové reakce referend a případného dalšího vystupování z Unie...
Myslím, že Velká Británie politicky tlačí za nás na změny ve fungování Evropské unie. Něco se jim podařilo dojednat, o čemž se své obyvatele snaží přesvědčit Cameron. Co se týče toho budíčku, podle mě zvonil už několikrát. Politici asi měli kocovinu z mejdanu z předchozích dnů a neslyšeli opakované zvonění, a teď je budí takové menší zemětřesení. Takže možná až teprve teď se začnou chytat za hlavu a hledat, kde udělali chyby. A oni těch chyb udělali v posledních dekádách strašně moc.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
