Ve čtvrtek 23. června proběhne ve Velké Británii referendum o setrvání v Evropské unii. Pokud by rozhodlo o vystoupení, co by takzvaný brexit znamenal pro Británii z ekonomického hlediska?

Mnozí straší tím, že se londýnská City přestěhuje například do Frankfurtu a že ekonomika Velké Británie bude dlouhodobě postižena. Někteří tvrdí, že v prvních letech dojde k až čtyřprocentnímu poklesu HDP. Osobně si myslím, že krátkodobě možná dojde k určitému reverznímu pohybu u některých subjektů. Nicméně ze střednědobého hlediska v horizontu dvou tří let a dále, brexit pro Británii nemusí být vůbec negativním krokem. Samozřejmě jde i o to, zda si Velká Británie zachová v mnoha ohledech stejné přístupy na trhy, jako má v současné době, a zda zůstane součástí společného evropského trhu. Byla by poté v obdobném režimu, jako jsou i dnešní nečlenové Evropské unie – Norsko, Island, případně Švýcarsko. Bude i zájmem zemí Evropské unie, aby to, na čem původně Evropská unie stála, to znamená na volném pohybu zboží, služeb, kapitálu a pracovní síly, bylo zachováno. Neočekávám nějaké dramatické zhoršení životní úrovně obyvatel Velké Británie kvůli tomu, že by si odhlasovali vystoupení z Evropské unie.

Doufám však v určitou zpětnou vazbu u členských zemí Evropské unie. Snad si konečně eurokraté uvědomí, ti, kteří nás táhnou do nesmyslných regulací, že takhle to už dál nejde. Že k problémům, které zaměstnávají obyčejné obyvatele zemí Evropské unie, od Španělů, Portugalců počínaje, přes Řeky, Slováky a Maďary konče (záměrně nemluvím o Evropanech, ale obyvatelích těchto zemí), je potřeba při jejich řešení přistoupit úplně jiným způsobem. Prvním krokem by měl být návrat k původním záměrům zakladatelů Evropského hospodářského společenství. A to je postavit budoucnost Evropské unie na čtyřech pilířích – volném pohybu zboží, služeb, kapitálu a pracovní síly. A konečně také dobudovat vnitřní trh. To, že vnitřní trh existuje a funguje, si namlouvají jenom eurokraté, eurohujeři a další romantici a snílci z různých nekriticky smýšlejících a z evropských fondů placených think-thanků. Brexit by mohl popostrčit neskutečné eurokraty v Bruselu, ale i politiky v některých členských zemích EU.

Britský premiér David Cameron straší, že by brexit vedl ke snížení peněz na důchody a na státní zdravotnictví. Je to reálné, nebo se na jeho tvrzeních projevuje fakt, že případné ano pro vystoupení by možná znamenalo konec jeho premiérování...