Pane doktore, premiér Fiala zrušil jednání se slovenským premiérem Robertem Ficem. Důvodem byl postoj k Ukrajině. O čem takový krok svědčí?
Nemyslím si, že důvod pro zrušení mezivládních jednání byl jen jeden a že o něm rozhodoval jen pan předseda vlády Fiala. Předseda Senátu Parlamentu ČR Vystrčil téměř současně řekl, v TV diskusi (myslím, že na CNN Prima), že se souhlasem vlády Roberta Fica se slovenský ministr zahraničních věcí Juraj Blanár setkal s masovým vrahem Sergejem Lavrovem na diplomatickém fóru v Turecku. Nikoliv tedy při dvoustranném slovensko-ruském jednání, ale na „fóru“, alespoň podle zpráv z českých médií.
Označit vysokým státním činitelem, kterým předseda Senátu stále ještě je, ministra zahraničních věcí země, se kterou ještě nevedeme válku, a ani jsme s ní ještě nezrušili vzájemné diplomatické vztahy, za masového vraha, není výrokem nějakého extravagantního řeporyjského starosty. Je buď řízenou provokací po dohodě vlády, Parlamentu a prezidenta republiky, nebo individuálním, osobním útokem občana Vystrčila s cílem vyprovokovat konfrontaci mezi dvěma politiky a jejich úřady a s úmyslem poškodit vzájemné vztahy mezi dvěma zeměmi. Na úrovni osobní je to jen neslušnost, na úrovni mezinárodní pokusem ovlivnit třetí stranu nebo strany k zaujetí podobného konfrontačního postoje. Pan Vystrčil už dávno není gymnasistou z Telče, ani politikem elévem zakládajícím ODS, ale má také zodpovědnost jako zvolený reprezentant vykonávající „vůli všeho lidu“ ku prospěchu všech, a nikoliv jen pana předsedy Senátu.
O panu premiérovi bychom mohli říct to samé, snad jen s tím dodatkem, že jeho odpovědnost je de facto ještě větší, protože od prvních dnů existence jím sestavené vládní koalice tvrdí, že „jsme ve válce“. Dnes k tomu svými činy dodává, že ve válce na Ukrajině jsem, nikoliv jak rád říká s Ruskem, ale s Ruskou federací, a že mu nejde o eskalaci vztahů mezi RF a ČR.
Fiala se místo toho sešel s lídrem opozice Šimečkou. Magda Vášáryová a Milan Kňažko Fialovi vyslovili uznání. Je v pořádku se takto natvrdo zapojovat do politického boje v sousední zemi?
Jsou to opravdu pozoruhodné názory. Když natvrdo, tak natvrdo. Kdy pan Šimečka jako představitel slovenské opozice, pozve s paní Vašáryovou s panem Kňažkem, oba také už vysloužilí a zasloužilí politici, do Bratislavy Andreje Babiše? Domluvil by se s Robertem Ficem i ve slovenštině, třeba i natvrdo. Už tak v době prezidentské volby učinila také natvrdo paní prezidentka Čaputová, které nevynechává jedinou příležitost, aby nepronesla něco vznešeného o české vládě a prezidentovi.
Na rozdíl od slovenských kritiků české opozice se paní prezidentka alespoň vyjadřuje slušně a zdvořile a nepoužívá slovník některých stoupenců Petra Fialy a kritiků dvou bývalých českých prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana. Je pravda, že na urážky české opozice máme svoje pappenheimské, kteří jsou také z divadelního a filmového polosvěta, ale přece jen by si tito truvéři jediných povolených názorů na českou politiku, měli uvědomit, že někdy je méně více. A že jejich politická vášnivost, jak ukazují dokonce i výsledky prorežimní a provládní agentury Kantar, názory těch jediných spravedlivých a sebevědomých, mohou nadělat víc škody než užitku.
Zaslouží si zemědělec, který vysypal před Úřad vlády hnůj, trest?Anketa
Mluvilo se o tom v liberálních kruzích, že na Slovensku je ohrožena demokracie. Je?
Asi to bude tím, že se o tom mluví mezi slovenskými liberály v Bratislavě, Brně a v Praze, a nikoliv mezi lidmi a občany na Slovensku. Každý si tu nešťastnou demokracii představujeme jinak. Platon a Aristoteles si mysleli, že je to nejhorší forma vládnutí, která se zvrhává jako vláda všech v tyranii a despocii. V letech francouzské revoluce atrofovala představa o rovnosti, volnosti a bratrství ve prospěch vlády teroru a Napoleonova císařství, v pozdní Evropě do imperiálního kolonialismu, vlády rudých a černých autokratů a ani ti současní čeští modří demokrati nejsou ničím, čím bychom se mohli chlubit. Dokonce už se většina českých politických stran obává pojmenovávat se jako demokratické.
Nejsem si jistý, zda právě na Slovensku je demokracie ohrožena víc než v pětipolární České republice, ale dovolil bych si tvrdit, že podle chování některých politiků vystrčilovského a novotnovského typu tady o podobném nebezpečí je už mluvit možné. Také bychom se mohli zeptat nějakého demonstrujícího sedláka, který s českou státní vlajkou byl pronásledován policejními pochůzkáři, co tomu říká on. Možná by si myslel, že je to dnes na Slovensku s tou demokracií lepší než v Praze.
Pokud jde o Ukrajinu, papež František řekl, že tato země musí mít odvahu jednat s Ruskem a „vyvěsit bílou vlajku“. Jak k tomu přijdou čeští proukrajinští katolíci jako Tomáš Halík?
Nevím, jak Tomáš Halík bude reagovat na slova papeže Františka o bílé vlajce, která nebyla tak jednoznačná, jako když se napíší na papír nebo pronesou v nějaké TV. Ale ještě před několika dny to vypadalo, že se nevěřící Tomáš chce postavit do čela křížové výpravy a „táhnout na Rusa“. Od té své masarykovské a čapkovské rodinné výchovy už došel dost daleko a někdy se zdá, že už dávno se začal dobývat do bran nikoliv nebeských.
Ale nemusíme se obávat, třeba ho podpoří jemu blízkých 99 věrných katolíků a všichni společně se vypořádají s touto omylnou neomylností církve lépe než v posledních letech. Konec konců pan prezident mu jistě vysvětlí, kde je v nové době jeho nové místo.
Agentura Kantar přisoudila Babišovu ANO už 39 % hlasů. Má sám o sobě přibližně stejně jako všechny vládní strany dohromady. Co ho vlastně ještě může zastavit od převzetí moci?
Stále opakuji, že zejména agentuře Kantar, tak oblíbené v ČT a u části veřejnosti, nevěřím, ale nemám jiné důkazy než opakující se srovnávání dlouhodobých výzkumů se skutečnými výsledky voleb. Ale jiná úměra je nezpochybnitelná – čím více vulgárních urážek Andreje Babiše, čím více sebestřednosti a arogance koaliční vlády, čím více vyhledávání marných soudních kauz a policejních vyšetřování, tím barvitější a mnoho strukturálnější obraz „Babiše mučedníka“, dnes dokonce už i „Babiše zachránce národa a národního hospodářství“ pomáhají vytvářet.
Předpokládám, že jsou tyto výsledky ovlivněny jen současným zmateným chováním vlády a jejích jednotlivých členů a také jejich bezradností, sociální idiocií při jednáních o věcech společného zájmu. Pak je samozřejmé, že uchvácení moci může jako vedlejší produkt přinést monotematické svalování odpovědnosti na samozvané kritiky a jejich přemýšlení o „útěku od praporů“.
Trochu mi to připomíná posedlost některých TV zpravodajů naléhavě kritizovat cokoliv ruského, dokonce skrývat, že je na Rusi možné vidět něco mimořádného, a nikoliv jen Leninovo mauzoleum. Z ruských hokejistů udělali naši rusobijci mučedníky a možná, že hned jedna generace mladých a úspěšných juniorů bude obtížně hledat své angažmá, protože ti, kteří mají svá hokejová léta dávno za sebou, jim budou zakazovat hrát s „Rusákama“.
Zemědělci vysypali hnůj před Úřad vlády a premiér Fiala volá po tvrdých trestech. A prý dvě miliardy místo zemědělcům dá někomu jinému. Je to šťastné chování k protestujícím?
Je to stejně nešťastné, jako hloupé. Řeči o drahých traktorech a zemědělských strojích svědčí jen o tom, že by pan předseda vlády měl chodit okolo sedláků jen po špičkách a bez igelitových návleků. A když nevěří těm v Čechách a na Moravě, ať se jede podívat do Německa a do Francie, jak tito lidé žijí, jak umějí zacházet s bankovními úvěry, co to je leasing a jak vypadá jednání s bankovními domy, když se tyto instituce začnou obávat nesplatnosti svých úvěrů. O bruselské demokracii se s nimi nemusí bavit, stejně jako se ptát, proč mají na svých strojích české vlajky a modrou vlajku EU nelze zahlédnout ani dalekohledem.
Fotogalerie: - Vůně guláše a hnoje před vládou
Když se podíváme na „lidové bouře“ minulosti, případně přímo revoluce, vidíme podobnost?
Samozřejmě se vnucuje odkaz na „selské války“ 16. stol. v Německu, dnešním Rakousku a Čechách a vůbec zemích střední Evropy, které se zdají být těm dnešním neuvěřitelně podobné. Včetně podpory a zrady protestantských církví a jejich významných představitelů. Proč byli Arnold Zwingli a později upálený Tomáš Munzer v Čechách a v Praze a jeden dokonce přednášel o zlořádech církve v Kapli betlémské, se už na školách neučí.
Ale někdy by to za to stálo, abychom věděli, že ti, co pracují na polích, mají jiný, méně odcizený vztah k práci, než se o tom bavíme poslední dvě století v průmyslově odcizeném prostředí. Asi omylem přenášela ČT přímý přenos zahájení první demonstrace na česko-slovenské hranici, kde se zpívaly hymny slovenská, česká, maďarská a polská, a tak nějak se zapomnělo na bruselskou Ódu na radost. Třeba si tuto symboliku někdo v té arogantní EU uvědomí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Polanský
Jirka.Sirka
