Česko nedávno zasáhla vlna odporu k letáku obchodního řetězce Lidl, který v rámci politiky „žádné náboženské symboly“ odmazal z fotky řeckého kostela kříž. Má pravdu kardinál Dominik Duka, že umazáváním křížů to začíná a strháváním křížů končí? Šlo o správný krok, nebo jen o bouři ve sklenici vody? Lze připomenout, že mešity Lidl uvedl bez umazávání čehokoliv. Je správnou reakcí to, co učinili občané Prahy 8, když vylepili na Lidl kříže? Či to působí spíše komicky v zemi, kde do kostela chodí jen minimální procento lidí?
To není komické. Lidl takhle postupuje dlouho. Vánoce vítal bez jakékoli i nenápadné vánoční symboliky, pak zboží nabízel černoch tam, kde skoro žádní nežijí (jistě by každý uznal, že blondýna propagující v Africe šampon by byla právem chápána jako necitlivost), a teď mu vadí kříže. On nás chce vychovat ve správné občany, v nové sovětské evropské lidi. A proč to dnes vadí? Před 15 lety by si toho nikdo nevšiml. Ale v době, kdy EU dováží z ciziny miliony černochů a Arabů převážně muslimského vyznání, i nábožensky vlažní Češi právem cítí ohrožení a znovuobjevují hodnoty, které nás ubránily před muslimskou invazí v minulých staletích.
„Ti lidé, kteří ve Španělsku organizovali demonstrace za přijímání imigrantů, nesou plnou odpovědnost za útoky, které se teď staly, nesou odpovědnost za ty mrtvé. (…) Věděli, že to povede k těm vraždám a k těm útokům. To jsou amorální lidé, kteří vědí, že způsobují vraždy, vědí, že způsobují zabíjení malých dětí, vědí, že způsobují mučení, ale přesto ta jejich touha po grantech a po penězích je tak silná, že se nedají zastavit. Oni preferují tu cestu, aby tak, jako se teď zabíjelo v Barceloně, se zítra zabíjelo v Praze, Brně, Hradci, Teplicích či kdekoli v České republice,“ říká zakladatel České společnosti pro civilizační studia sociolog Petr Hampl. To jsou silná slova. Co o nich soudíte?
Nedávno jsem napsal totéž. Distribuce nelegálně dovážených přistěhovalců do dosud nezasažených zemí má jediný účel: zničit příklad, že lze žít svobodně a bezpečně. Takový příklad je vládcům EU trnem v očích, tak ho chtějí zlikvidovat. Ano, chtějí, aby tragédie masové imigrace dopadla i na země, které se jí dosud brání. Aby mohli říci, že dnes je to přece normální.
Jan Keller v souvislosti s aférou kolem Lidlu uvedl, že „... vrcholem manipulace je, když ti, kdo na tento nebezpečný proces upozorňují, jsou vydáváni za nesnášenlivé xenofoby. Je to stejné, jako kdyby byly ženy obviňovány z toho, že kladly odpor násilníkovi. Třeba se dočkáme i toho.“
Toho už jsme se dočkali, i takové věty už jsem od havlistů četl. Máme si pomalu zvykat na věci, které by nás ještě před pár lety šokovaly, jako na něco normálního. Až si zvykneme, oni ještě přitvrdí, protože si naše zvykání správně vyloží jako naši slabost.
Angela Merkelová míří za obhajobou svého mandátu. Na cestě k tomu sdělila, že „islám patří k Německu a je součástí jeho úspěchu“, zároveň potvrdila, že nelituje svého rozhodnutí z dob migrační krize. Je Merkelová vůdkyní svobodného světa, či je její politika nebezpečná? Přejete si její znovuzvolení?
Já nejsem německý volič. A ten si ji přeje. Německý volič už mnohokrát v dějinách potvrdil, že na něm lze štípat dříví.
Psali jsme:
Premiér Bohuslav Sobotka podle informací médií chce ještě v samém závěru svého mandátu přimknout Česko blíže k EU. Konkrétně zajistit naše volné přičlenění k eurozóně, čímž dáme najevo, že stojíme o euro. Je to správný krok ve světle úvah o tom, zda máme být součástí „tvrdého jádra EU“? Robert Fico sdělil, že životním prostorem Slovenska je EU a chce být ve tvrdém jádru i třeba na úkor spolupráce s Visegrádem…
Sobotku si Brusel koupil už dávno, Fica asi až v posledních týdnech. Některá jeho vyjádření z poslední doby tomu nasvědčují.
Vědci již přes 70 let vizualizují míru nebezpečí jaderné katastrofy, tzv. odpočet soudného dne. Tento ukazatel se letos přiblížil o půl minuty k půlnoci, která znamená zničení světa jadernými zbraněmi. Pomyslný čas na hodinách tedy ukazuje hodnotu 23:58:30. Co dělat s napětím ve světě, které existuje zejména mezi Spojenými státy a Ruskem, jejichž vztahy jsou podle mnohých nebezpečnější a nepředvídatelnější než za studené války? A jak řešit problém Severní Koreje?
Já nemám rád tyhle hračičky „vědců“. Ale riziko je opravdu rozhodně větší, než bylo v posledních letech. Je to důsledkem dětinské nátlakové politiky, založené na hloupém předpokladu, že když něco nejde silou, zkusíme to ještě větší silou. V mezinárodních vztazích to nikdy neplatilo. Stupňováním tlaku svého oponenta jen zradikalizujete. Je třeba přesný opak: jednat, obchodovat, spolupracovat, obrušovat hrany, snižovat nedůvěru. A časem se takto z každého oponenta stane spojenec.
Co říct k Donaldu Trumpovi? „Plave v tom“? Má ještě šanci splnit něco, co sliboval?
Plave. A nejen to. Je pod šíleným a surovým tlakem. Šanci má, ale bude to mít každý den těžší a těžší. Potřeboval by spojence. Ale to zaslepenci mezi republikány dosud nepochopili. Netuší, že spolu s Trumpem budou zadupáni i oni.
Co je podle vás zásadní téma, které je ve veřejné debatě či mediálním prostoru opomíjeno?
Všimněte si, jak se pořád mluví o kontrole, dohledu, o zlepšení toho či onoho. Úplně se vytratilo to základní. Svoboda lidí žít si podle svého. Chybí mi hlas, který by se svobody zastal.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
