Docent Konvička o uprchlících v Makedonii: Část těch lidí má na sobě viditelné znaky radikálního islámu, tak nevím, co si tu nalháváme

30.08.2015 15:50

ROZHOVOR „Měl by odstoupit,“ vyzval v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz premiéra Bohuslava Sobotku předseda Bloku proti islámu Martin Konvička, který nad předsedou vlády vyjádřil také lítost. „Vidíme krásný počátek rozkolu ve vládní koalici,“ poznamenal v souvislosti s rozdílnými názory lídrů vládních politických stran na migraci. Konvička pak v kritice pokračoval také přirovnáním čelních politiků k předlistopadovým komunistickým kádrům.

Docent Konvička o uprchlících v Makedonii: Část těch lidí má na sobě viditelné znaky radikálního islámu, tak nevím, co si tu nalháváme
Foto: Hans Štembera
Popisek: Martin Konvička osvobozuje symbolicky spoutané ženy

Německá kancléřka Angela Merkelová navštívila uprchlické centrum ve městě Heidenau nedaleko českých hranic. Ve městě totiž proběhly demonstrace proti ubytovně pro uprchlíky, které přerostly v násilnosti. Při své návštěvě Merkelová zmínila: „Německo pomůže, kde je pomoc potřeba. To je součástí naší identity. Je ostudné a nechutné, co jsme tady museli zažít. Nebudeme tolerovat ty, kteří zpochybňují důstojnost jiných lidí,“ prohlásila podle deníku Die Welt a následovala řada reakcí. Co Vy na to?

Po pravdě jsem sledoval to, co se dělo kolem její návštěvy, jen zběžně. Říkám ale stále to samé. Máme popletený styl, jakým se o tomto problému hovoří. Nikdy, nikdo a ani z řad odpůrců migrační vlny neměl problém s pomáháním azylantům, kteří pomoc skutečně potřebují, a u kterých je současně vysoká pravděpodobnost, že se nestanou hrozbou pro hostitelské společnosti. Vždycky v dějinách se pomáhalo migrantům ze spřízněných kultur, potenciálním spojencům. Když pomineme stěhování národů, tak žádný stát nikdy nepředstíral, že je schopen přijmout opravdu všechny. To prostě nejde. Migrační vlna je směsí lidí, kteří mohou být našimi spojenci s těmi, kteří jimi nikdy nebudou. Díval jsem se na záběry z prolomení hranice v Makedonii a na řadě snímků kvůli určitým novinářským záměrům byly ženy. Měly na sobě šátky. Ty ženy neutíkaly ze země, kde se musí nosit šátky, ale z Řecka. Umírněné muslimky šátek nenosí. Už to, že v migrační vlně jsou rodiny žen, které mají na sobě muslimský oděv, znamená, že to nejsou umírnění lidé, kteří se budou snažit asimilovat v naší společnosti. Nechci, aby to vyznělo, že mám něco proti těmto ženám. Spíš mám něco proti mužům, kteří migrační vlnu spustili. Přinejmenším část těch lidí má na sobě viditelné znaky radikálního islámu, tak nevím, co si tu nalháváme. 

Jak vnímáte nesoulad mezi názory premiéra Bohuslava Sobotky a vicepremiéra Andreje Babiše po stránce migrační krize?

Vidíme krásný počátek rozkolu ve vládní koalici. Každý z předsedů tří vládních stran se snaží vysílat podle svých plánů a povahy nějaký signál vůči veřejnosti. Nejdřív šéf hnutí ANO začal říkat, že migrace je velký problém, a že by nejraději uzavřel hranice apod. Nevím, nakolik je to v jeho kompetenci, ale je to místopředseda vlády. Přitom v červnu, když jsme přišli s protikvótní peticí, tak nás členové ANO nepodpořili, dokonce bych řekl, že právě lidé z ANO v petičním výboru parlamentu byli ti nejarogantnější. Ve vyjádřeních je vicepremiér Andrej Babiš proto při nejmenším nedůvěryhodný a měl by si především udělat pořádek s vlastními lidmi. Sobotky je mi líto. Svou politikou následování Bruselu do úplných konců se sám vmanévroval do situace, že už nemůže nic dělat a měl by odstoupit.

Myslíte si, že premiérův postup je natolik problematický pro Česko?

Je problematický pro další existenci jeho vlastní strany. Denně dostáváme e-maily a telefonují nám členové ČSSD, kteří říkají: „Chceme ven, zradil naše voliče.“ Ten člověk už nemá ani voliče, ani stranickou podporu, má jen lísání se k bruselskému velkému dubisku. Když sleduji Sobotku a Bělobrádka, nemohu se ubránit vzpomínce na 89. rok. Zažil jsem to, byl jsem stávkující student. Dobře si pamatuji, v jak zoufalé situaci byli Jakeš a Fojtík a jaké mleli nesmysly. Když se dívám na tyto pány, je to úplně stejné, až na to, že Jakeš a spol. to zvládli po dvaceti letech u vlády a měli asi 70 let. Tito lidé jsou jinoši a jsou u vlády dva roky, o to je situace otřesnější. 

S migrační vlnou se zatím potýkají hlavně v zahraničí. Němci očekávají, že počty žadatelů o azyl během letošního roku dosáhnou čísla rekordních 800 tisíc. Historicky patří Německo vedle Švédska k zemím, které přijaly nejvíce imigrantů. Žádají proto nyní jejich přerozdělování a koordinované řešení. Neměli bychom dát za pravdu těm, co označují českou společnost za rasistickou a začít jednat v rámci unijní jednoty a ochotně imigranty přijímat a poskytnout jim základní zaopatření? Jaké kroky by teď EU měla dělat?

Anketa

Kdo je podle Vás skutečným vládcem Prahy?

hlasovalo: 1297 lidí
Nelze spoléhat na instituci, která si není schopná uhlídat vlastní hranice. Najednou slyšíme výzvy k jednotě od těch, co to zvorali? To je šílené. Od začátku je to špatně nastavená politika, protože se díváme na migranty jako na lidi v nouzi. Přitom je mezi nimi lidí v nouzi předpokládám pouze menšina. Existuje spousta muslimských zemí, kam mohou jít. U nás říkají, že nedostávají dobrou stravu, mají málo mešit, nejsou dostatečně respektování. Ať jdou do zemí, kde budou mezi lidmi svého vlastního vyznání. Co se týká křesťanů, ateistů, jezídů, ty bych přijímal, ale těch není 800 tisíc.

Nabízí se otázka, kam to povede, pokud bude Německo razit tuto filosofii…

K rozpadu Evropské unie.

Jak daleko jsme před rozpadem?

Možná Evropská unie jen změní svou podobu. V té podobě, v jaké si ji ale představují někteří eurooptimisté v Bruselu i v Praze, se už v podstatě rozpadla. Hovoříte s někým, kdo byl velkým příznivcem Evropské unie, o to je to horší. Politika eurooptimismu v podstatě ztratila své příznivce. 

V Makedonii je už několik dní vyhlášen výjimečný stav. Do země se z Řecka snaží dostat desetitisíce uprchlíků. Policie nejprve bránila hranice i za pomocí omračujících granátů a slzného plynu, pak to vzdala. Co dělat? Nepřijde chvíle, kdy bude nával imigrantů tak masivní, že se mu kapacitně neubráníme?

Jestliže někdo v davu prolomí policejní kordon, není to uprchlík, ale útočník. To bych zmínil na začátek své odpovědi. Navíc, ještě se nikdo bránit nezačal. Odbočím trošičku do historie. Hodně čtu o expanzi islámu. Když sledujete expanzi islámu do Evropy ve 14. století po křížových výpravách, Osmanskou vlnu, málo kdo ví, jak začala. To v učebnicích chybí. Známé jsou obrázky, když už z Byzantské říše zbyl v podstatě jen obležený Konstantinopol a hranice je někde na Dunaji, Bulharsko, Srbsko a na jihu se válčí nebo je zabrán. Ve 13. století byly křížové výpravy a v 15. století už probíhala válka na Balkáně. A co se dělo těch 100 let mezitím? Našel jsem bulharské, řecké a další historiky, kteří se tím zabývají. V té době proběhly drobné invaze a nájezdy z Malé Asie, která už byla v postatě islámská, na řecké a bulharské pobřeží. Tyto nájezdy byly často vedeny privátně. Osmanský sultán tam neposílal armády a nevyhlašoval války. Byly to skupinky lodí nebo pěších, které přišly jen loupit, plenit, pak se zase vrátily. Když někde zlomili obranu původního obyvatelstva, tak se tam vrátili a takto postupně pronikali, dnes by se řeklo uprchlíci, na řecké a bulharské území. Postupně se tam usazovali a vyháněli původní obyvatele do měst. Místní křesťané se snažili hledat obranu v horách nebo ve městech. Ve městech bylo následkem přelidnění, zhroucení zásobování potravinami, protože venkov byl pleněn a samozřejmě následovaly hladomory a epidemie. Písemných dokladů byzantských je málo. Existují ale například konstatování, že například komise z Konstantinopole říká: „Thrákie už je ztracená.“ To znamená dnešní jižní Bulharsko. Prosím pěkně, bez boje, bez reálného střetu armád. Trvalo to sto let, ale stačilo položit obranu Byzantské říše na jihu. Pravidelné armády osmanské šly z druhé strany. Dnes vidím stejný vzorec. Stejný vzorec uplatnil islám mnohokrát, v subsaharské Africe atd. Musíme si uvědomit, čemu čelíme.  

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Daniela Černá

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…