Jste autorem publikace Teorie a praxe řešení politických konfliktů. Jaké jsou podle vás nyní nejpalčivější politické konflikty ať už ve světě, nebo u nás doma?

Konflikty jsou výsledkem neřešených nebo špatně řešených problémů. Zásadní politický problém je, že západní svět v čele s USA – viz známá teze o nutnosti amerického vůdcovství – začíná ztrácet v důsledku klesajícího podílu na světové ekonomice a inovacích své hegemonní postavení. To ho vede k upřednostňování v politice eskalačních strategií, spojených se soupeřením, pojetím konfliktů jako hry s nulovým součtem, akceptováním násilí bez ohledu na ztráty, kolaterální škody. Záměrem je, jak několikrát zdůraznil George Friedman, šéf analytické organizace Stratfor, vytvořit řiditelný chaos, který by oslabil potenciální protivníky a Západu vytvořil prostor pro jeho stabilizaci. Problémem ale je, že řiditelný chaos se začíná aktérům vymykat. Z toho vyplývají současné konflikty, respektive jejich vývoj.

Změnila velká hospodářská krize, která vypukla před sedmi lety, pohled na fungování kapitalismu a co významného následná diskuse o něm přinesla?

Reálné debaty o fungování kapitalismu, o polarizaci bohatství, o poklesu reálných mezd, o růstu zadluženosti, o hledání či vytváření nepřítele jsou překrývány nastolováním a medializováním alternativních problémů, jako jsou epidemie, registrované partnerství, problém sexuálních menšin, či vytvářením konfliktů a chaosu. K tomu dochází podporou radikálů v barevných revolucích či iniciace těchto revolucí, likvidací nedemokratických režimů, aniž garantujeme následnou stabilizaci, což slouží k vyvolávání strachu. Účelem podobné politiky je z jedné strany odvést pozornost lidí od skutečných problémů a formovat iracionální reakce a ze strany druhé přesvědčit veřejnost, že politici jsou rozhodní a schopní řešit problémy. Praxe ale ukazuje, že vznikající konflikty nezvládají, a navíc se často odsouvají reálné problémy.

Lze v současnosti hovořit o úspěšnosti kapitalismu a dá se odhadnout jeho budoucnost?

O úspěšnosti hovořili zejména stoupenci nové pravice, vznik ekonomické krize a současný vývoj ale ukazují limity volného trhu a liberálně pojímané globalizace. Nová technologická vlna, tedy postupně se rozšiřující použití 3D tiskáren, současné problémy s vysokou pravděpodobností prohloubí vzhledem k tomu, že nové technologie nevytvářejí pracovní místa, naopak je likvidují. Z hlediska teorie dlouhých vln nás čeká změna základních parametrů fungování společenského systému.