I v minulých letech se mluvilo o nesvornosti našeho národa, a to kvůli politice. Letos byly prezidentské volby, komunální volby, rozruch byl i kolem Andreje Babiše. Jsme po tomto roce svornější a sjednocenější coby národ?
Nejsme. Hranice mezi dvěma základními a vzájemně antagonistickými proudy v naší společnosti se naopak prohlubují a přesněji vymezují. Na jedné straně jsou zastánci elitářství propojení na zahraniční globální finanční kruhy se svými sociálními experimenty plnými falešné solidarity. Na straně druhé jsou normální pracující lidé, kteří si stále silněji začínají uvědomovat nebezpečí, která jim ze strany zmíněných elitářů a sociálních experimentátorů hrozí. Toto rozdělení se projevilo ve volbách a jistě se bude projevovat i dál.
Dá se říci, že se dlouhá léta přehlížená a uzurpovaná tzv. mlčící většina postupně emancipuje, což vyvolává u elitářů záchvaty zuřivosti. Mysleli si totiž, že už mají lidi zpracované, že už je z nich stádo tupých ovcí, se kterými si můžou dělat, co se jim zachce. A ejhle, ono to neplatí. Já osobně jsem na všechny, kdo si na sobě nenechají páchat obskurní sociální experimenty, hrdý.
Jak se vám líbila letošní vzpomínka na 17. listopad? Sledoval jste dění v Praze? Ozývají se námitky, že původní rozměr celé akce se vytratil na úkor politizace. Takřka souběžně se vzpomínkovými akcemi proběhlo i několik protestů proti Andreji Babišovi. Zároveň již takřka zcela zapadl význam 17. listopadu 1939, kdy nacisté uzavřeli české vysoké školy. Panuje dnes v rámci výkladu českých dějin jistá selektivita?
Oslavy podobných výročí budou vždy nějakým způsobem reflektovat aktuální politickou situaci. Ty letošní probíhaly tak, jak probíhal celý rok a budou probíhat roky následující – to znamená ve znamení vzteklého řevu elitářů a jejich pohůnků nad ztrácející se mocí.
Fotogalerie: - Zeman v Izraeli
Pokud jde o prezidentské volby, lze říci, že naši spoluobčané rozhodli moudře? Nebo by Jiří Drahoš, viděno optikou dneška, byl lepším prezidentem? Drahoše podporovaly umělecké a intelektuální kruhy, Miloše Zemana spíše chudší obyvatelstvo z venkova. Tyto dvě skupiny se nemají v lásce... Která z nich během prezidentských voleb víc přikládala pod kotel?
Prezidentská volba ukázala rozdělení společnosti, o kterém hovoříme od začátku snad nejostřeji. Konečná volba však byla moudrá. Já osobně jsem přesvědčený, že pan Drahoš by byl jako prezident tragický. Podle toho, jak dodnes komentuje politické dění doma i ve světě, se dokonce dá říci, že byl pravděpodobně nejhorším kandidátem. To, že někdo vypadá jako prezident, neznamená, že by opravdu prezidentem mohl být. Funkce prezidenta není soutěží krásy a sympatií. Ještě k „chudším obyvatelům venkova“: To, že se někdo dokáže účinněji přisát na státní peníze, neznamená, že je moudřejší, nebo dokonce ekonomicky výkonnější, což si můžeme ukázat na srovnání příslušníka „osvícené kavárny“ – herce z Prahy, a příslušníka „zaostalých buranů“ – truhláře z venkova. Herec hlasitě křičí, že truhlář je nevzdělaná a chudá lůza, která by neměla mít volební právo, protože je hloupý a málo vydělává.
Zde si musíme položit otázku, zda předměty, jež na konzervatoři studoval herec (jevištní praxe, umělecký přednes, taneční výchova či práce s mikrofonem), mu opravdu poskytují vyšší kvalifikaci pro politické rozhodování než předměty jako „výroba a odbyt“, „technologická příprava“ či „matematické vzdělávání“, které musel na škole zvládnout truhlář. Podobné je to při posuzování ekonomického přínosu. Pokud herec hraje v seriálech České televize a v divadle dotovaných z veřejných peněz (a těch je většina), tak zřejmě vydělává víc než truhlář. Jde však z velké části pouze o peníze, které vydělal truhlář a které mu stát vzal a dal je herci. V tom případě je jeho přezíravost vůči truhláři kvůli jeho nižším příjmům nejen nesmyslná, ale dokonce drzá. Bez něj by totiž pošel hlady. Truhlář platící daně je pro ekonomiku ve skutečnosti mnohem větším přínosem. Podobných příkladů je nespočetné množství: všechny možné dotační agentury, grantové agentury, agentury pro začleňování kdekoho kdekam, genderisté, feministky, multikulturalisté, příjemci dotací, příjemci grantů, státní úředníci, manažeři korporací, příjemci pobídek, zpracovatelé grantových projektů... Ti všichni žijí z peněz toho truhláře, kterým však zároveň pohrdají. Zkrátka; při dnešní míře přerozdělování je chlubení se obyvatelů měst svými vyššími příjmy směšné. O reálné hodnotě jejich práce to nevypovídá prakticky nic.
I v minulých dnech jsme řešili téma Miloš Zeman. Koncem roku znovu podpořil zrušení sankcí proti Rusku, na jaře naboural oficiální výklad „kauzy Skripal“ s tím, že novičok se v Česku tak či tak vyráběl. Vzbudil tím pohoršení. Je Miloš Zeman vlastizrádce? Může si náš prezident dovolit chovat se v rozporu se „spojeneckými svazky“?
Prezident stejně jako každý jiný politik se má chovat tak, aby pro svoji zemi získal co největší výhody. To je jeho první a základní povinnost. V dějinách se spojenecké závazky porušovaly stejně často, jako se uzavíraly, takže posuzovat optikou jejich (ne)dodržování kvalitu politika je scestné. To platí v obecné rovině. Ve vámi zmíněných konkrétních případech však prezident Zeman žádné závazky neporušil. Jsme sice členy NATO, ale žádný ze článků Severoatlantické smlouvy neobsahuje povinnost papouškovat každou hloupost, kterou prohlásí někdo z politiků členských zemí. Oficiální výklad „kauzy Skripal“ byl tak směšný, že by se za něj styděl i pan Bouvard ze Dvou písařů. Naše „odhalování ruských špionů“ stále silněji připomíná konání putimského vachmajstra z Haškova Dobrého vojáka Švejka.
Fotogalerie: - Proti NATO
Ale aspoň je čemu se zasmát. Co se týká novičoku, tvrzení, že pokud jej umíme detekovat, tak jej musíme umět také vyrobit, nepovažuji za vlastizradu, ale za logický myšlenkový postup. Na druhé straně je ale pravda, že logickému myšlení se dnes často říká různě; vlastizradu jste už zmínil, dále je v módě: xenofobie, islamofobie, rasimus, homofobie, fašismus, extremismus a kdovíjaký další „ismus“. Tímto nálepkováním se snaží lepšolidé zlikvidovat diskusi. Naštěstí to ale vypadá, že spíše zlikvidují sami sebe.
Ve výroční zprávě BIS jsme se dočetli, že „dezinformační weby“ jsou v drtivé většině provozovány českými provozovateli, kteří upřímně věří, že je nutné vystoupit z NATO a EU, a nejsou placeni Ruskem. Podle průzkumu Medianu si ohledně zahraniční politiky 23 % Čechů myslí, že agresivnější jsou Američané, 26 % soudí, že agresivnější jsou Rusové, a 51 % tvrdí, že obě velmoci jsou agresivní stejně. Odvracejí se Češi od Západu? Zklamal je Západ v tom směru, že by raději „politiku všech azimutů“, „neutralitu“ apod.? Nebo je náš národ mediálně negramotný a ovlivnitelný nepřátelskou propagandou?
Jiní provozovatelé médií zase upřímně věří, že v EU musíme zůstat, i kdyby nás to mělo stát život, a že každé slovo, které vyplodí Junckerovo delirium, je rovno slovu Božímu. Záleží na každém, jak si věci vyhodnotí. Jestli se odvracíme od Západu? To nevím... Je otázka, co tím Západem kdo myslí. Spíše se mi zdá, že jsme bolševiky tak dlouho hnali na Východ, až se k nám teď vracejí ze západu? A jestli jsme mediálně negramotní? Myslím si, že jsme životem ve dvou totalitách naopak získali zdravou skepsi k „velkým a ušlechtilým pravdám“, které hlásá vrchnost, když po nás chce, abychom v jejich jménu obětovali majetek, zdraví, rodinu, nebo dokonce život. Nevěřili jsme tomu, co hlásali nacisté, ani tomu, co hlásali komunisté. Jak řekl Heydrich, jsme smějící se bestie, a abyste se něčemu mohl smát, tak o tom musíte přemýšlet. Přemýšlení je však dnes opět mnohým trnem v oku. Ne, Češi nepřátelské propagandě opravdu nepodléhají, vždyť České televizi už prakticky nikdo nevěří.
Sociální demokracie se v posledních průzkumech potácí na hraně volitelnosti, tradiční straně hrozí, že zmizí ze Sněmovny. Sociální demokracií přitom zmítají četné vnitřní rozbroje, které prosakují i na veřejnost. Jak lze ČSSD zachránit? A co je potřeba udělat nejdříve?
Pokud se chce ČSSD zachránit, musí začít zastupovat zájmy těch, kteří se chovají slušně, každé ráno vstávají do práce, vypravují děti do školy, platí daně, nájmy, hypotéky, energie, odvody a pojištění a kteří o státu vědí jenom, když po nich chce další poplatky či pokuty. Dále bychom se měli starat o zlepšení života těch, kteří potřebují pomoc společnosti, a zároveň se starat o zhoršení života těch, kteří na pomoci společnosti parazitují. Nejdříve je ovšem třeba si přiznat, že posledních několik let děláme pravý opak. Osobně si vůbec nejsem jistý, zda je toho současná ČSSD vůbec schopná. To říkám velmi smutně. Názor, že politik je volený občany proto, aby dělal, co občané chtějí, a ne proto, aby občanům kázal, co mají chtít, je pro ČSSD asi příliš revoluční. Zvykli jsme si lidem kázat, místo abychom jim naslouchali. O různých sociálních experimentech páchaných na celé společnosti už ani nemluvě.
Fotogalerie: - Podpoří ČSSD Babišovu vládu?
Nyní na poněkud lehčí notu. Moderátor Jaromír Soukup se ve svém pořadu Týden s Jaromírem Soukupem opřel do hudebníků, kteří si chtějí zaboxovat na boxerském galavečeru v O2 Aréně. Prý jde o divadlo nedůstojné boxu jako sportu. Promotér Matouš Rajmont a bývalý pornoherec/boxer Robert Rosenberg vyzývají moderátora Jaromíra Soukupa, ať svá slova o boxu obhájí v ringu. Vy boxujete celý život. Co vás box naučil? A vyřídil byste si vzájemné neshody s některým z poslanců v ringu? Kdo by byl zdatným soupeřem?
O takový zápas by mohl být zájem i mezi veřejností, výtěžek by mohl jít na dobrou věc...
Jestli si někdo chce zkusit zaboxovat, ať si to zkusí, a jestli za to někdo chce platit, ať platí. Lidé si můžou se svými penězi (alespoň s tou částí, kterou jim stát nechá) dělat, co chtějí. Já osobně se ale radši půjdu podívat na box, kde boxují boxeři, a na koncert, kde hrají hudebníci. Vyzývat někoho, aby svá slova obhájil v ringu, mi přijde laciné – obzvláště když pan Soukup už opravdu není v dorosteneckém věku. Co mě naučil box? Že nic není zadarmo, že je často důležitější ránu umět přijmout než dát a že ne vždy poznáte na první pohled, co v kom opravdu je. Neshody s poslanci bych určitě v ringu řešit nechtěl, protože si myslím, že v diskusi mají padat argumenty, nikoli rány (navíc v ringu nemá netrénovaný člověk proti boxerovi šanci).
Na druhou stranu, pokud někdo argumenty nahrazuje nadávkami, tak se klidně může stát, že dostane pár facek. Kdo někdy byl na venkově v hospodě nebo na tancovačce, tak ví, o čem mluvím. V této souvislosti by snad někteří kolegové z Pirátské strany občas zasloužili otcovský pohlavek, ne snad jako trest (jsou mladí a k mládí asi přehnané sebevědomí patří), ale jako terapii. Mimochodem; i v tom je box velice užitečný – z mnoha sebevědomých juniorů se stali pokorní sportovci prakticky okamžitě po prvním tréninku se seniory. Vím o jednom mládenci z Pirátské strany, který chce pořád někam posílat válčit naše vojáky. Je takový hrdina, že by kdykoli neváhal riskovat životy ostatních. Ten by si asi terapeutickou facku zasloužil. A ten, který sám sebe hrdě fotí v uniformě fašistické bojůvky a s baseballovou holí, by jich pak zasloužil několik.
Pojďme k sociální politice. Jak se tento rok změnila situace českých důchodců? Nebyli na vrcholu mediálního zájmu, nicméně žije se jim lépe? Stejně tak naše zdravotnictví, mají podle vás občané pocit, že je dostupnější či kvalitnější?
Peněz na důchody nebude nikdy dost a totéž platí o zdravotnictví. Proto bychom neměli vyhazovat za hlouposti. Měli bychom skončit s hledáním způsobů, jak z lidí vyždímat ještě více peněz, ale naopak se jim snažit ulevit. Zdroje, které nám doma chybějí, bychom měli začít hledat v cizině. Je nutné přehodnotit náš přístup k pomoci v zahraničí, kterou musíme omezit pouze na případy přírodních katastrof. Populační exploze ale opravdu přírodní katastrofou není, to se každý dozví nejpozději v šesté třídě základní školy. Je čas to říkat nahlas. Evropané nenesou odpovědnost za stav zemí třetího světa a nemají ani kapacity, ani důvod jej dotovat.
Zlevněné jízdné pro důchodce a studenty, zvýšení důchodů, obědy zdarma pro školní děti. To vše prosazuje vláda Andreje Babiše. Rozhazuje a korumpuje voliče, nebo zjednává sociální spravedlnost? A nezaspala v tomto ohledu ČSSD?
Už jsem na to vlastně odpověděl v minulé otázce. Pokud si můžeme dovolit platit snídaně, obědy a večeře Afričanům, kopat jim studně, stavět silnice, nemocnice, budovat odpadové hospodářství, energetickou síť a energetické zdroje, pokud můžeme platit penězi a životy našich lidí za bezpečí Afghánců (kteří o to zřejmě ani nestojí) či Malijců, pokud můžeme platit průvody homosexuálů s nahými zadky či zkoumání genderových stereotypů v knížce Ferdy Mravence a mnoho dalších aktivit, které nejenže nám nepřinesou bezpečí a prosperitu, ale které nám bezpečí a prosperitu naopak berou, tak si jistě můžeme dovolit platit obědy našim dětem... A pokud si to dovolit nemůžeme, tak se musíme rozhodnout, co je pro nás důležitější.
Fotogalerie: - Prosincová sněmovna
Jak byste shrnul rok 2018 z vašeho osobního pohledu? A jak optikou sociální demokracie?
Pokud máte na mysli můj osobní pohled pracovní, tak jsem se jako místopředseda ČSSD pokusil změnit její politiku svým vystupováním a postoji a přiznám se, že se mi to nepodařilo. Možná jsou některé stereotypy ve straně příliš zaběhlé, možná jsem byl málo důrazný, možná jsou v ČSSD moje názory menšinové, možná se sociální demokracie ve svém současném stavu cítí dobře. Já se ale dobře dobře necítím a na sjezdu už svoji funkci nebudu obhajovat. Ostatně to jsem také řekl po podzimním volebním výprasku. Tím jsem také shrnul rok 2018 z pohledu ČSSD. Slovo, které ten rok charakterizuje nejlépe, je „výprask“.
Závěrem nám prosím prozraďte, co si přejete do roku 2019 pro Čechy a pro ČSSD.
Prosperita a celková podoba naší země stojí na několika pilířích: rodina, vlast, svoboda, víra a tradice. Jedno slovo řeknu samostatně, solidarita, ta má svá pravidla i hranice, hned za hranicí je to pokus o hromadnou sebevraždu a do toho jít nesmíme. To vše jsme zdědili po svých předcích a já nám všem přeji, abychom na tyto naše kořeny nikdy nezapomněli. Jinak nebudeme ničím. ČSSD pak přeji, aby to pochopila.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
