V srpnu 2015 patřil Jiří Drahoš mezi první, kdo podepsali výzvu vědců proti nenávisti a strachu. Akademici žádají politiky, aby ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění, neboť ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita. Je toto jen reakce na hysterii, která se v Česku vzedmula v souvislosti s uprchlickou krizí, jak nyní tvrdí Jiří Drahoš?

Ta výzva odpovídá trendu, kdy jsou už nyní v západní Evropě i ve Spojených státech nepohodlné názory označované za nenávistné a strach vyvolávající. Kvůli tomuto pseudo-útlaku jsou dokonce zřizovány „bezpečné prostory“ nicméně na úkor „bezpečného prostoru“ pro ty z nás, kteří zase cenzuru považují za urážlivou. Je to tak samo o sobě nebezpečnější než teroristé či migranti – ti přicházejí a odcházejí, nicméně naše vláda je tu s námi pořád.

Na webových stránkách Kolegia Paměti národa stále svítí věta „Přijmout 2600 z bezpečnostního hlediska prověřených uprchlíků nebo imigrantů by neměl být žádný problém“, kterou pronesl Jiří Drahoš na debatě pořádané tímto společenstvím osobností českého veřejného a podnikatelského života dne 30. června 2017. Nedá se formulace „neměl by být problém“ brát jako souhlas tuto kvótu migrantů přijmout?

Neměla by být dokonce problémem ani samotná evropská integrace, ale je a vidím to obdobně jako ekonom Petr Kostka, který uvedl: „Evropu nyní ochromují systémové krize dvou dominantních poválečných politických projektů. A to jednak sociálně demokratického intervencionismu, jehož důsledkem jsou deformované trhy, iluzorní hodnoty aktiv a zadlužený sociální stát, jednak projekt Evropské unie, oportunisticky nedodržující svá vlastní pravidla a stahovaný měnovým konstruktem eurozóny, který je od svého vzniku zatížen strukturální vadou. Tak heterogenní prostředí, jakým starý kontinent je, nemůže být svázáno jednotnou měnou.“

Rezignace na skutečnou ochranu hranic Evropské unie je pak jen nyní jejím nejviditelnějším důkazem nefunkčnosti a v tom je prakticky ten problém a prapříčina.

VIDEO Jiří Drahoš k migraci a možnosti referenda k EU a NATO

Nejaktuálnější vyjádření na toto téma poskytl Jiří Drahoš deníku Právo, v němž doslova tvrdí, že nikdy neřekl, že tyto lidi máme přijmout. A už vůbec ne na základě rozhodnutí zvenčí, protože o tom, koho chceme na svém území, musíme rozhodovat my sami. Ale copak ta kvóta 2600 migrantů, která podle něj neměla být problém, nebyla rozhodnutím zvenčí? Nepopírá tím svá půl roku stará slova?

Jiří Drahoš se díky tomuto a obdobným vyjádřením profiluje jako opak dřívějšího předsedy Akademie věd – Otta Wichterleho, který se řídil pravidlem, že pokud chcete problém vyřešit, musíte jej nejdříve pojmenovat a řešit příčinu, a ne příznaky. A který nejen že napsal prezidentu sovětské akademie věd Keldyšovi, že československo-sovětská spolupráce nefunguje, protože prapříčinou je sovětský totalitní a policejní režim, ale také burcoval, že znemožnění nezávislého hledání pravdy Akademii věd je díky preambuli v zákoně, který jí ukládá plnou poslušnost KSČ. Od Jiřího Drahoše bych tak očekával obdobnou kritiku současného stavu Evropské unie díky jejímu heslu „jednotná v rozmanitosti“ a umožňující tak současný federativní multikulturalismus evropské integrace, včetně nekritizovatelnosti africko-islámské migrace a kultury. Jako vědec by se měl chovat obdobně a být první s návrhem nápravného opatření jeho změny – ideálně za české „pravda vítězí“. Místo toho kličkuje ohledně kvót.