V srpnu 2015 patřil Jiří Drahoš mezi první, kdo podepsali výzvu vědců proti nenávisti a strachu. Akademici žádají politiky, aby ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění, neboť ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita. Je toto jen reakce na hysterii, která se v Česku vzedmula v souvislosti s uprchlickou krizí, jak nyní tvrdí Jiří Drahoš?
Ta výzva odpovídá trendu, kdy jsou už nyní v západní Evropě i ve Spojených státech nepohodlné názory označované za nenávistné a strach vyvolávající. Kvůli tomuto pseudo-útlaku jsou dokonce zřizovány „bezpečné prostory“ nicméně na úkor „bezpečného prostoru“ pro ty z nás, kteří zase cenzuru považují za urážlivou. Je to tak samo o sobě nebezpečnější než teroristé či migranti – ti přicházejí a odcházejí, nicméně naše vláda je tu s námi pořád.
Na webových stránkách Kolegia Paměti národa stále svítí věta „Přijmout 2600 z bezpečnostního hlediska prověřených uprchlíků nebo imigrantů by neměl být žádný problém“, kterou pronesl Jiří Drahoš na debatě pořádané tímto společenstvím osobností českého veřejného a podnikatelského života dne 30. června 2017. Nedá se formulace „neměl by být problém“ brát jako souhlas tuto kvótu migrantů přijmout?
Neměla by být dokonce problémem ani samotná evropská integrace, ale je a vidím to obdobně jako ekonom Petr Kostka, který uvedl: „Evropu nyní ochromují systémové krize dvou dominantních poválečných politických projektů. A to jednak sociálně demokratického intervencionismu, jehož důsledkem jsou deformované trhy, iluzorní hodnoty aktiv a zadlužený sociální stát, jednak projekt Evropské unie, oportunisticky nedodržující svá vlastní pravidla a stahovaný měnovým konstruktem eurozóny, který je od svého vzniku zatížen strukturální vadou. Tak heterogenní prostředí, jakým starý kontinent je, nemůže být svázáno jednotnou měnou.“
Rezignace na skutečnou ochranu hranic Evropské unie je pak jen nyní jejím nejviditelnějším důkazem nefunkčnosti a v tom je prakticky ten problém a prapříčina.
VIDEO Jiří Drahoš k migraci a možnosti referenda k EU a NATO
Nejaktuálnější vyjádření na toto téma poskytl Jiří Drahoš deníku Právo, v němž doslova tvrdí, že nikdy neřekl, že tyto lidi máme přijmout. A už vůbec ne na základě rozhodnutí zvenčí, protože o tom, koho chceme na svém území, musíme rozhodovat my sami. Ale copak ta kvóta 2600 migrantů, která podle něj neměla být problém, nebyla rozhodnutím zvenčí? Nepopírá tím svá půl roku stará slova?
Jiří Drahoš se díky tomuto a obdobným vyjádřením profiluje jako opak dřívějšího předsedy Akademie věd – Otta Wichterleho, který se řídil pravidlem, že pokud chcete problém vyřešit, musíte jej nejdříve pojmenovat a řešit příčinu, a ne příznaky. A který nejen že napsal prezidentu sovětské akademie věd Keldyšovi, že československo-sovětská spolupráce nefunguje, protože prapříčinou je sovětský totalitní a policejní režim, ale také burcoval, že znemožnění nezávislého hledání pravdy Akademii věd je díky preambuli v zákoně, který jí ukládá plnou poslušnost KSČ. Od Jiřího Drahoše bych tak očekával obdobnou kritiku současného stavu Evropské unie díky jejímu heslu „jednotná v rozmanitosti“ a umožňující tak současný federativní multikulturalismus evropské integrace, včetně nekritizovatelnosti africko-islámské migrace a kultury. Jako vědec by se měl chovat obdobně a být první s návrhem nápravného opatření jeho změny – ideálně za české „pravda vítězí“. Místo toho kličkuje ohledně kvót.
Psali jsme:
Dá se tato kličkovaná na téma kvót a přijímání migrantů brát spíše jako nepevnost názorů Jiřího Drahoše, který oportunisticky mění názor podle toho, co je pro něj výhodné, protože kdyby trval na tom původním, odradil by si část voličů, nebo se to dá vysvětlit i tak, že jde pořád o stejný názor, ale je rozdíl jen v tom, jak se ta jednotlivá vyjádření dají chápat?
Ano, ztratil by část ze svých anti-zemanovských elektorátů. Připomíná mi to, s čím zápolil disident Havel, když v roce 1963 v Zahradní slavnosti ztělesnil přičinlivého Huga Pludka, který dosáhl společenského vzestupu pomocí dokonalého ovládnutí obsahově vyprázdněných frází a kdy věty a obraty, které dříve měly ideový a revoluční náboj, začaly sloužit už jen pro dokazování konformity s vládnoucím režimem a vyhnutí se skutečné zodpovědnosti a který v závěru pronesl:
„…všichni jsme tak trochu to, co jsme byli včera, a trochu to, co jsme dnes; trochu to i nejsme; všichni vůbec pořád tak trochu jsme a pořád tak trochu nejsme; někdo víc jsme a někdo víc nejsme; někdo jenom jsme, někdo jsme jenom a někdo jenom nejsme; takže žádný z nás úplně není a každý zároveň není úplně; a jde jen o to, kdy je lépe víc být a míň nebýt a kdy je naopak lépe míň být a víc nebýt; ostatně ten, kdo příliš je, může brzy vůbec nebýt, a ten, kdo za určité situace umí do jisté míry nebýt, může zas o to lépe za jiné situace být. Nevím, jestli vy chcete víc být nebo víc nebýt, a kdy chcete být a kdy nebýt, ale já chci být pořád, a proto musím pořád tak trochu nebýt…“
Takže ohledně vyjádření Jiřího Drahoše se plně ztotožňuji s prohlášením ex-prezidenta Václava Klause, který řekl, že: „Od něj jsem nikdy neslyšel žádný jasný politický názor nebo názor na věci, které hýbou naší dobou“ a pěkně to odráží i vtip: „Co je opakem SO HARD?…DRAHOS“.
Oba kandidáti na prezidenta svorně tvrdí, že nesouhlasí s návrhem na revizi stávajícího systému řešení ochrany uprchlíků, jenž pod názvem Dublin IV v sobě skrývá trvalý přerozdělovací mechanismus, což mimo jiné obnáší pokutu 250 tisíc eur za každého migranta, kterého daný stát nepřijme. I když je vliv prezidenta v této věci spíše symbolický, komu z nich tento postoj více věříte?
Věřme především sami sobě. Pokud lze ale s Drahošovou nenázorovou politikou vyhrát nebo vést vyrovnanou kampaň vůči kterémukoli kandidátovi s autentickým postojem, tak bude tento stav více vypovídat o vyprázdněnosti naší společnosti než o samotných kandidátech.
Nicméně já osobně prosazuji švýcarský model, kde „prezidentské povinnosti“ má každý rok jiný člen, respektive předseda a první mezi rovnými, z jejich zpravidla sedmičlenné vlády a už jich měli od vzniku švýcarské konfederace v roce 1848 kolem 170. Úřad prezidenta vnímám jako přežitý a nástupnický po „královi“ a jeho zrušením můžeme také ušetřit půl miliardy ročně.
Ing. Miloš Zeman
Kdyby nastal po boku V4 střet s Německem a Francií kvůli povinnému přijímání migrantů, je Jiří Drahoš zárukou, že by ze svého stanoviska necouvl a reagoval by podobně jako Miloš Zeman, který kancléřce Merkelové řekl, že když si pozve domů nějakou návštěvu, že ji nemá posílat k sousedům na oběd?
Jiří Drahoš takovou zárukou není a je spíše reprezentantem toho, před čím varovala Milošem Zemanem občas zmiňovaná slavná protiislámská a politicky nekorektní italská novinářka Oriana Fallaci, která je známá nejen tím, že když dělala rozhovor s dalajlámou, tak si sundal kašmírový přehoz a vzal si místo něj tričko s Pepkem námořníkem, aby ji rozveselil, nebo tím, že italské „sluníčkáře“ nazývala „cikádami“, kteří když jsou volány k rozumu, odpovídají jako idiot z Mao Ce-tungova přísloví: „Když ukážete prstem na Měsíc, idiot se podívá na prst a vidí prst, ne Měsíc“. A kdyby náhodou uviděly Měsíc, bude to stejně jedno, protože nemají odvahu jít proti proudu, proti intelektuálnímu terorismu dobrodějů, proti jejich konformismu, budou předstírat, že vidí prst.
Takže čeští „pravdoláskaři“ a „sluníčkáři“ mají předobraz v italských „cikádách“?
Ano, říkala dokonce: „Tihle údajní liberálové, kteří ponižují a zostuzují samotný význam slova liberalismus. Tihle údajní křesťané, kteří znesvěcují a poskvrňují samotný význam slova křesťanství. Tenhle hmyz, který pod maskou ideologů, novinářů, spisovatelů, herců, komentátorů, psychoanalytiků, kněží, cvrlikajících cvrčků, uhlazených kurev, pouze říká, co se od něj chce slyšet. To, co jim pomáhá dostat se mezi pseudointelektuálské celebrity, nebo se mezi nimi udržet a využívat s tím spojené výhody a privilegia. Tihle paraziti, kteří nahradili evangelia a marxistickou ideologii módou politické korektnosti.“
Nicméně abych to dokončil, tak „protidrahošovsky“ varovala: „Musíme zaujímat postoje. Naše slabost na Západě se rodí z faktu takzvané „objektivity“. Objektivita neexistuje! – nemůže existovat. To slovo je pokrytectví, které lže, že pravda zůstává ve středu. Ne, vážení, někdy pravda bývá pouze na jedné straně.“
Jiří Drahoš tvrdí, že Miloš Zeman o migraci jen mluvil, ale nic nedělal, že prý je to zásluha vlády Bohuslava Sobotky, že tu skoro žádní migranti nejsou. Dá se s tím souhlasit? Nebo Zemanův dlouhodobý postoj, který za svůj přijala jasná většina společnosti, byl naopak příčinou toho, že i Sobotkova vláda nakonec konala tak, jak konala? Nehledě na to, že odmítavý postoj hlavy státu mohl být jedním z faktorů, proč do naší země migranti zatím neproudí. Co dalšího může prezident v této věci dělat?
Prezident by měl být i morální autorita a inspirativní vzor. A Zeman, stejně jako Jágr v hokeji, na sebe váže spousty aktivit „nepřátel západního odkazu lidstvu“. Ten respekt vůči Zemanovi je dobře vidět nejen u politiků jako izraelského premiéra Netanjahua, ale i od běžných občanů, jak jsem se sám přesvědčil z pozitivních komentářů, když mi v prosinci na Gatestone Institute publikovali můj původní článek Český prezident Zeman: bojovník za pravdu.
A dokonce je i znovuzvolení Zemana považováno za strategický zájem USA, jak uvedl v jiném článku na Gatestone Institute politický ex-konzultant Cartera, Reagana, Bushe i Havla - ex-prezident amerického institutu pro post-komunistická studia a terorismus a současný pracovník v izraelském Centru pro strategická studia Jiří Valenta, jehož spolupracovníkem a mentorem byl otec Madeleine Albrightové, Josef Korbel.
Uvidíme tedy, na kolik USA zkříží národní zájmy ty Drahošem zmiňované cizí tajné služby ovlivňující naše volby a které tak logicky musí podporovat jej samotného… předpokládám, že nebudou úspěšné a Zeman vyhraje s více než 55 procenty.
Ing. Josef Zbořil, Ph.D. (1979) pracuje jako strojírenský technik v železničním průmyslu. Čtyři roky byl členem Svobodných, jejich olomouckým krajským předsedou a lídrem kandidátek pro krajské volby 2012 a sněmovní volby 2013. Vícekrát absolvoval několikatýdenní dobrovolnický mezinárodní program SAR-EL v izraelské armádě. Překladatel a koordinátor článků o ohrožení svobod, amerického Gatestone Institute, které iniciovaly založení jeho české mutace webu. Po pěti a půl letech psaní blogu, s více než milionovou čteností, jej završil shrnujícím založením „Ministerstva svobodného prostředí“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
