Na Facebooku máte zvolání „Topole, vrať se“. Je to asi vtipná nadsázka, ale co tím básník chtěl říci? Nejste spokojen s lídry pravicových stran? A kam konkrétně by se měl vrátit? Mirek Topolánek byl předsedou ODS, ale teď, pokud vím, veřejně oznámil, že volil topku...
Mirek Topolánek byl výborný premiér a výsostný demokrat, který volby vyhrál mimo jiné i díky propracovanému volebnímu programu a rozkročení směrem ke středu politického spektra. Kromě toho si ho vážím za jeho veřejnou podporu politickým vězňům, bratřím Mašínům apod.
Volám-li ale – Topole, vrať se – je to symbolická výzva, znamená, že chci návrat k férové soutěži normálních politických stran, tj. takových v nichž funguje vnitrostranická demokracie a které se opírají o skutečný program, a ne snůšku prázdných hesel.
Návrat Mirka Topolánka není možný, protože on sám jej vylučuje. To, že říká, že volil Kalouska, chápu jako provokaci a vyjádření odporu k Andreji Babišovi. Dělení pravice na kalouskovce, klausovce, fialovce, topolánkovce a nevím koho ještě, je beztak kontraproduktivní. Rozdrobená pravice se nikdy k vládě neprobojuje. Proevropští liberálové a euroskeptičtí konzervativci jsou odsouzeni ke spojenectví.
Fandím proto Petru Fialovi, je trpělivý, slušný a jde správným směrem integrace širokého názorového spektra pravicových až středopravicových voličů. Pokud se v čele ODS udrží, může vyhrát příští volby.
Nikdo není dokonalý, vždycky něco chybí, „jeden suchar, druhý chachar“, oba ale demokraté. Topolánek nebo Fiala – jsou dvě různé cesty k témuž cíli, kráčím tedy po té, která je k dispozici.
Další váš příspěvek hned pod Topolem se věnuje prezidentovi Zemanovi. „Přátelé. Porazit Zemana bude velmi těžké. Ten chlap je zpátky. Přesně ví, co a proč říká a co dělá.“ S tím se dá souhlasit. Současná povolební trochu patová situace je pro něj navíc velmi výhodná. Nezdá se vám jako šéfredaktorovi Zdravotnického deníku, že jeho největším soupeřem je zdraví?
Nechci vynášet soudy „šéfredaktora Zdravotnického deníku“. Jednak proto, že v tomto rozhovoru prezentuji své občanské postoje, a nikoliv stanoviska ZD, a jednak proto, že již několik let zásadně protestuji proti tomu, aby se ke zdraví prezidenta – na dálku a bez jeho svolení – kdokoliv vyjadřoval, a to včetně lékařů, profesorů, psychologů, šéfredaktorů atd. Netahejme do politiky medicínu! Zdraví prezidenta je jeho věc, jestli se mu špatně chodí, nebo ho trápí něco jiného, skutečně není důležité. Roosevelt drandil na vozíčku, no a co má být? Mně se zdá, že prezidentu Zemanovi hlava slouží stále výborně, a pokud není zrovna příliš společensky (nikoliv zdravotně!) znaven, pořád je to vynikající řečník a nebezpečný soupeř. Miloše Zemana je potřeba porazit silou argumentů, vystupováním i originalitou jeho protikandidáta, jedním slovem politicky. Spoléhat se, nebo si dokonce přát, aby Zemana zradilo jeho zdraví, jak občas čtu na FN, je bláhové a nechutné.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban