S jakými tématy přicházíte do Senátu?

Dlouhodobě mě trápí veřejné dění, přesněji vztah občana a státu. Vycházím z ideálů otců zakladatelů Československa. Výkon státní správy mám zafixován jako službu občanovi a poslední dobou mám pocit, že se stát přestává chovat jako služebník, ale chová se jako dráb. Svobody, které máme, se začínají postupně omezovat. Dále mě trápí hustý les zákonů a přílepků, tedy legislativní chaos, ve kterém se dnes již těžko někdo orientuje. Mělo by se to zjednodušit a polidštit.

Asi nejdůležitější mou agendou je příprava občana na řešení krizových situací. Jsem přesvědčen o tom, že třicet let jsme tuto část zanedbávali. Současný stav epidemie, která tu dnes probíhá, to jasně ukazuje. Chybí vyhodnocení bezpečnostních rizik jedenadvacátého století. Měli jsme dobře zpracovaná rizika dvacátého století a stát na ně uměl reagovat. Situace se ale podstatně změnila a rizika tohoto století jsou úplně jiná. Nepracovali jsme na tom třicet let. Pokusím se dát tedy dohromady skupinu lidí, která to umí, zná rizika a vytvoří nějaký koncepční materiál, promyšlenou analýzu.

Stát je svými silami schopný řešit určité množství lidí. Nad tuto čáru se musejí zapojit i další složky a je to především o lidech a svépomoci. Každý chlap by měl umět bránit svou rodinu, tedy přispět při řešení krizového stavu. Svého času jsme tu měli tři miliony chlapů, kteří věděli, jak se mají chovat.