S čím si jako lékař lidských duší budete nejvíce spojovat více než dva měsíce trvání nouzového stavu?

Určitě s rozjitřením bazálních pocitů člověka, znejistěním ve vzniklém – vnuceném – provizoriu navozujícím u mnohých pocity ohrožení až paniky. Ta naštěstí u klíčových osob krizového řízení – a to na všech úrovních našeho života – měla i aktivizující a racionalizující vlivy na myšlení, rozhodování. Ukázala silné, ale také, možná pro někoho překvapivě, i slabé stránky naší kultury žití včetně kultury politické. To pozitivní, co tyto týdny a měsíce ukázaly, je, že existuje v lidech vůle po solidaritě, protože ta koneckonců dává pocity sounáležitosti a solidarity.

Na druhé straně ukázala i jisté slabiny naší politické kultury, která je zaplevelena příliš vysokým počtem osob se sociopatickými a někdy psychopatickými osobnostními rysy, pro něž krizové situace vždy jsou živnou půdou pro jejich seberealizační excesy.