Došlo ke zničení Kachovské přehrady, z čehož Zelenskyj ihned obvinil Rusy a označil je za teroristy. Máme v tuto chvíli vůbec jakékoli důkazy o tom, kdo to způsobil?
Kterou hlavní českou TV skupinu sledujete nejvíc?Anketa
Žádné hmatatelné důkazy určitě nemám, stejně jako všichni ostatní sleduji zprávy z oficiálních médií. Zaznamenávám, že se obě strany obvinily z terorismu a také to, že výbuch této přehrady znamená komplikace se zásobováním vodou pro Krym. Samozřejmě také zaplavení částí území, o které se bojuje nebo které jsou na linii dotyku. Ruský zájem na tom zcela jednoznačně nevychází, ale možná ani ten ukrajinský. Z tohoto hlediska bych to ponechal jako jednu z dalších tragédií a zločinů, kde bychom neměli rychle přisuzovat jednoznačnou odpovědnost konkrétní straně. Mohli to udělat Rusové i Ukrajinci. Na každé straně najdete nějaké argumenty pro a proti.
Některá média už kladou otázky, komu by taková katastrofa víc prospěla či ublížila. Od rána ovšem drtivá většina médií i vládních politiků měla jasno: Viník je Rusko. Je to možné, ale nikdo to zatím neví. Jsou ty reakce překvapivé?
Ale prosím vás. V českém válečném zpravodajství o Ukrajině je to v podstatě zákonitost. Když přistála zbloudilá raketa na polském území, česká média a většina českých politiků měli okamžitě jasno, že to je ruská raketa. Až ve chvíli, kdy Američané řekli, že to bylo jinak, museli to uznat. Autoritu interpretace zde mají Američané, a pokud oni neřeknou, jak to bylo, tak u nás budeme říkat, že nevíme. Pokud to nebudou říkat dlouho, je spíše jasné, že za tím byli Ukrajinci.
Tehdy při dopadu rakety na území Polska někteří politici dokonce otvírali debatu o aktivaci článku 5 Severoatlantické smlouvy…
Ano. Teď zase vidíme tweet ministra Lipavského, který říká, že jde o nasazení zbraní hromadného ničení a že Rusko posouvá hranice své agrese. Opět se snaží konflikt posunout do fáze další eskalace. Naši váleční štváči pokračují ve své obvyklé hře, kterou hrají od začátku války.
S mediální stránkou věci souvisí dlouho očekávaná ukrajinská protiofenziva, která podle Ruska začala, ale Ukrajina to popírá. Média u nás to z větší části takto přebírají, byť třeba deník New York Times na základě svých zdrojů připouští, že protiofenziva skutečně začala. Nacházíme se v informačním chaosu a běžný čtenář nemá možnost se reálně zorientovat. Nebo je to jinak?
Reálný obrázek si těžko vytváří i informovaný čtenář. Je to mimořádně složité. Zřejmé je, že vybičovávaná očekávaní na přelomu roku, se začala postupně tlumit. Některé autoritativní zdroje v celém diskurzu říkaly, aby se od toho moc nečekalo, protože se ukazuje, že Ukrajina nemá na nějaký zásadní průlom vybavení. To je vojenský fakt. Proto se diskurz o protiofenzivě zásadně změnil. Že Ukrajinci začali říkat, že o tom nebudou mluvit, považuji za součást onoho diskurzu. Díky tomu budou moci jakýkoli posun a jakékoli drobné vítězství vydávat za výsledek plánované a koordinované ofenzivy. V tuto chvíli jsou podle mě západní očekávání od ukrajinské ofenzivy poměrně nízká, protože si Západ uvědomuje velmi těžkou situaci ukrajinských ozbrojených sil.
Prezident Pavel možná jako jediný lídr v Evropě říká de facto totéž, že sice si všichni přejí, aby Ukrajinci byli s ofenzivou maximálně úspěšní, ale není to podle něho příliš pravděpodobné.
To je přesně ten hlas, který si možná uvědomuje, že pokud očekávání zůstanou tak vysoká, jaká byla na počátku roku, musí nutně přijít zklamání. Managementem očekávání se také zmírňuje budoucí zklamání.
Dalším střípkem do celé mozaiky může být to, že se začalo mluvit o tom, že výbuch přehrady znemožní ukrajinskou ofenzivu, protože ta území budou prostě zatopená. Může to posloužit k budoucímu odůvodnění, proč očekávání nebylo možné naplnit. Vede nás to k tomu, abychom byli velmi opatrní při posuzování odpovědnosti za odpálení Kachovské přehrady.
Fotogalerie: - U prezidenta „na chatě“
Server Politico mluví o proruském Rakousku, které se prý stalo Putinovou pevností a ze své neutrality těží. Dříve jsme podobné věci mohli číst jen o Maďarsku. Co za tím vidět?
Jde o utužování západního tábora. Rakousko má tradici neutrality a neutrální země by se v takových situacích měla opravdu chovat jinak, než členská země NATO. Být neutrální neznamená být proruský, ale to autor toho článku nejspíš úmyslně zastírá. Druhou věcí je, že Rakousko mělo s Ruskem poměrně silné ekonomické vazby a rakouská společnost není zatížena žádným historickým resentimentem proti Rusku, na rozdíl od dalších středoevropských států. Je tedy naprosto logické, že pozice Rakouska je prostě jiná než pozice Polska. Nepřekvapuje mě, že se tady Maďarsko a Rakousko se v této věci potkávají, přijde mi to přirozené.
Nejen u Rakouska, ale mimo EU typicky Srbsko čelí ze Západu výtkám, že je proruské, přitom se ke konfliktu staví neutrálně. Kde se bere ten směr, že pokud nějaký stát v tomto konfliktu deklaruje a v praxi uplatňuje neutralitu, znamená ze západního pohledu automaticky být po boku Ruska?
Je to jednoduché. Tento konflikt je rámován tak, že jde o střet dobra a zla. Pokud máte střet dobra a zla, není možná střední pozice. Buď jste na straně dobra, nebo zla. Je to podobné, jako se situace polarizovala po roce 1945, když se rozjížděla studená válka a Československo se tehdy dostalo do této pozice, protože ještě za Jana Masaryka hlasovalo Československo v mnoha ohledech se Sovětským svazem proti USA a Američané říkali, že přece není možné, abychom tohle dělali. Bohužel je to trochu vazalská mentalita. Pán rozhodl, tak není možné, aby se vazal choval jinak. Druhým momentem je již zmíněná moralizace, dobro a zlo. Vazalství a moralizace v jednom vedou k takovýmto závěrům. Jak je vidět, není to pouze problém české zahraniční politiky a české debaty, ale i mezinárodní anglosaské časopisy razí tento směr.
Slovensko v září čekají parlamentní volby a stále častěji slýcháme z různých úst varování, že pokud se k moci vrátí Robert Fico, zcela změní směr, bude vstřícný k Rusku apod. Je správné se obávat, že by Fico byl znovu premiérem?
Co se děje kolem Slovenska je docela pozoruhodné. Robert Fico patří k nejdéle sloužícím slovenským premiérům, takže máme určitou představu, jak bude v premiérském křesle fungovat. Nemyslím, že by měl pozice radikálnější než pozice Viktora Orbána. Očekával bych od něho, že bude mít jinou politiku než současná slovenská vláda, která úplně rezignovala na jakýkoli slovenský zájem. Na druhou stranu od Fica se nedá očekávat nějaký super radikální obrat. Pokud bude premiérem, pak ano, slovenská politika bude vypadat jinak, ale nebude to politika odchodu z EU a NATO, to je zřejmé.
Považuji za znepokojivé, jakým způsobem se část slovenské politické scény snaží bojovat proti Ficovi tím, že rozšiřuje pochybné zprávy o tom, že SMER je financován z Moskvy. Tuto zprávu vypustil bývalý ministr obrany Naď. Nyní se ukazuje, že významní představitelé nevládních organizací a ministerstev jeli do Bruselu jednat s lidmi z Evropské komise a NATO, aby pomohli čelit tomu, že by SMER vstoupil do vlády. Oni chtějí zatáhnout mezinárodní instituce do slovenského vnitropolitického boje ve jménu jakési hybridní války a dezinformací, což mi přijde naprosto šílené. Doufám, že tyto věci budou někdy řádně vyšetřeny. Toto jednání slovenských vládních kruhů, které se bojí o své pozice, si podle mého soudu zaslouží klasifikaci vlastizrady.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
Jan Cidrych
