To lze přesně říci jen stěží. Jisté je, že Macronovi doma hoří půda pod nohama. O víkendu zažil obrovské fiasko, když se vydal na zemědělský salon, což je nejvýznamnější francouzská zemědělská akce roku a každý prezident tam vždy chodil. Macron tam dorazil s regimentem četníků, protože bylo zřejmé, že na něho jsou zemědělci nabroušení. Nemohl tam ani promluvit, protože na něho jen pískali a křičeli. Takto potupné přijetí ještě žádný prezident nezažil. Na domácí scéně obrovským způsobem ztrácí. Proto chtěl možná pozornost obrátit do zahraničí.

Řekněme si nejprve, proč to setkání k Ukrajině vlastně svolával, protože jeho kompetence není svolávat takové summity. Udělal to podle mého soudu proto, aby dal na odiv, že je respektovaný mezinárodní státník. Šlo o PR akci, která se trochu vymkla. Chtěl vyslat zprávu, že mu to sice doma moc nejde, ale venku je respektován. Pravdou je, že agenda, před kterou varoval Fico a která se na summitu skutečně probírala, dalece překračuje všechno, co se dosud dělo. Skutečně se tam hovořilo o připravenosti států vyslat své vojáky na Ukrajinu. Samozřejmě to bylo maskováno obvyklou kličkou, že by to byli pouze nějací trenéři a školitelé. Je potřeba si uvědomit, že přesně tímto způsobem začalo americké angažmá ve Vietnamu. Když se začne takto mluvit, každému je jasné, o co jde. 

Myslíte, že si sám Macron uvědomoval, co touto akcí v Paříži spustí, anebo se mu to vymklo z rukou?

Zda je to tak, že se agendy Macronova summitu zmocnili nějací atlantisté, kterých ve Francii není málo a prezident sám se stal obětí něčeho, co sám spustil, aniž by věděl kam to povede, anebo sám hraje tuto americkou hru, těžko říci. Z geopolitického hlediska je zřejmé, že Američané ustupují a chtějí, aby se Evropa víc angažovala. Dosud to bylo chápáno tak, že to Evropa zaplatí. Teď to posunuli dál s tím, že se začalo uvažovat o evropské vojenské angažovanosti. Musím říci, že tohle úplně nezapadá do vzorce francouzské diplomacie, proto na to nemám pohotovou odpověď. 

Fotogalerie: - Orbán, Fico, Zeman

Dříve přece Macron jednal opačně, absolvoval množství telefonátů s Putinem, jejichž výsledky pak tlumočil světu.

Je to určitá karikatura Macronova prezidentství, kdy udělá jednu věc a současně její opak. Francouzi si z toho už pár let dělají legraci. Teď to stejné předvádí v diplomacii. Jeho vyjednáváním s Putinem bych se nedal moc mýlit. Když byl před dvěma lety v Rusku, udělal si z toho opět svou PR vizitku a dokonce veřejně prozradil to, o čem se s Putinem bavili a co mu ruský prezident říkal. Tím porušil základní diplomatická pravidla. Těžko si představit, že by ho tam potom brali vážně. Macron je z hlediska mezinárodní diplomacie svým způsobem odepsaný a jediné, čím se může zviditelnit, že rozjede tuto atlantickou kartu.

Bylo to celé s vojenským angažmá na Ukrajině jen plácnutí do vody, anebo by k tomu reálně mohlo dojít?

Všimněte si, že se v posledním zhruba roce vyrojili vysocí vojenští představitelé NATO po celé Evropě, kteří mluví o tom, že se v dohledné době musíme připravit na válku s Ruskem. U nás to říká náčelník generálního štábu, ale není vůbec sám. Tyto hlasy jsou slyšet z různých, hlavně menších, členských států NATO. Ukazuje to, že se v aliančním prostředí začíná se zapojením NATO na Ukrajině reálně pracovat. V takovém případě samozřejmě mluvíme o třetí světové válce. Chápu to tak, že část establishmentu v NATO skutečně vážně připravuje a plánuje válku s Ruskem. Považuji to za neskutečně nebezpečné, protože jsme se takové válce zase o krok přiblížili. Vypadá to, že v Evropě máme státy, jejichž vlády do toho jsou ochotné jít. To je na tom nejhorší.

Fotogalerie: - Hučínovy příběhy

Macron to jen celé shrnul, že na tom není shoda, ale znamená to, že vedle Fica jsou naopak lídři, kteří jasně říkají, že mají na takovou válku chuť. To je přece strašné. Už v tuhle chvíli si dovedu představit operaci pod falešnou vlajkou, kdy někdo v Pobaltí začne říkat, že byl napaden Ruskem a je třeba zasáhnout. V té chvíli se začnou rozjíždět pekelné mechanismy, které nás všechny zatáhnou do války. 

Delší čas tu zaznívají názory, že pokud Rusko spolkne Ukrajinu, jsme další na řadě. Na druhou stranu ale Rusové za dva roky nebyli schopni dosáhnout svých cílů na Ukrajině, jak potom brát vážně riziko napadení některého státu NATO? Je tu vidět značný nepoměr.

Propagandistická mašina NATO běží na plné obrátky. To, že se náš náčelník generálního štábu objevuje v médiích mnohem častěji než kdokoliv z jeho předchůdců, není náhoda. To stejné vidíme i v ostatních členských státech NATO, proto si dovoluji tvrdit, že je to koordinovaná akce a nikoli úlet jednoho generála. Je tu část nadnárodního hlubokého státu, která válku připravuje a jak jsem naznačoval, obávám se, že už mohou být připravené i operace pod falešnou vlajkou, která nás do té války mohou zatáhnout. Rusko podle mého soudu v tuhle chvíli na takové válce zájem nemá. Oni chtějí dosáhnout určitého uspořádání Ukrajiny, které je pro Zelenského kliku zatím nepřijatelné, ale nemyslím, že by Rusové měli zájem ovládat celou Ukrajinu a už vůbec nic nenaznačuje, že by měli zájem pokračovat dál na západ.

Pakliže by tady opravdu existovala nějaká lobby z NATO na válku s Ruskem, pak se musím ptát, komu nebo čemu by to prospělo, protože nám coby evropským státům těžko, my bychom tím přece trpěli.

Vidím za tím americký zájem. V tento okamžik myslím, že je americký zájem vrchovatě nasycen, protože jejich zbrojaři mají zakázky, jaké dosud nikdy neměli a evropský establishment se stoprocentně podřídil Spojeným státům. Pokud předsedkyně Evropské komise říká, že nepotřebujeme evropskou armádu, když tu je NATO, je to zcela opačný postoj od toho, co říkali lidé na jejím místě před lety. Nadto mají Američané odbytiště pro svoje produkty jako je ropa a zemní plyn. Nemluvě o přerušeném spojenectví mezi Ruskem a Německem, které bylo Washingtonu trnem v oku celou dobu. Američané jsou krátkodobě jednoznačným vítězem, ale dlouhodobě to poškodí i je, což oni zatím neřeší. 

V případě, že by došlo k válce, pak si dovedu představit, že se v tomto směru uvažuje o regionálně omezeném konfliktu, který by se z Ukrajiny přelil do části středovýchodní Evropy a došlo například ke vzájemné dohodě, že se nebudou používat jaderné zbraně apod. Vzniká totiž problém, jak současnou válku na Ukrajině dál živit. Jednak dochází Ukrajinci a dochází také trpělivost západního veřejného mínění, které je většinově jednoznačně proti válce. Ukrajinci dochází, peníze dochází. Když američtí stratégové vidí, co jim dosud válka přinesla, možná si říkají, že je škoda, aby vyhasla a je potřeba přiložit. Takto se to dá interpretovat.