Pane inženýre, na minulém setkání Klubu 2019 jsem zaslechl, že říkáte větu " Co s ní"? Co jste tím myslel?

Tato věta mi připomíná fejeton Jana Nerudy, který se v městském prostředí nemohl zbavit slámy ze slamníku. Zemědělci si dnes často pokládají podobnou otázku. Když nevědí, jak zužitkovat hmotu, která narůstá díky nerozumným ochranářským opatřením na různých ochranných a dělicích pruzích na orné půdě. Musí se ponechávat bez sklizně po většinu vegetační doby narůstajících travních porostů. 

Proč to tak je? V čem je konkrétně problém?

Představte si jeden konkrétní případ. Když přijíždíte z bavorské strany přes Svatou Kateřinu, vidíte, jak se po levé ruce nachází ještě desátého srpna nesklizená plocha 20 ha louky. Důvodem je výskyt chřástala. Popojedete lesíkem asi sto metrů a je zde dalších 50 hektarů nesklizených. Z těchto ploch se většina semen větrem přenášených plevelů (bodlák) dostane na okolní pozemky. Další plevele, jako šťovík širokolistý, jsou již většinou vysemeněny.

Pokud chcete koncem srpna uvedené plochy sklidit, nemají již žádnou krmnou hodnotu a některá semena se v trávicím traktu ještě dále aktivují a trusem, popřípadě hnojem, se dále roznáší. Obdobná situace nastane, pokud tato hmota projde bioplynkou. Nechá se zlikvidovat pouze pálením, což je v přírodě nepřípustné. Pokud vyrazíte ze Svaté Kateřiny směrem až k Mnichovu, na podobný případ nenarazíte. Bavorští sedláci hospodaří ve stejné Evropské unii jako my a je otázka, proč se mohou chovat jinak. Obdobná hmota se nachází, jak jsem uváděl, na dělicích a ochranných pruzích, a ještě horší se najde na propagovaných úhorech.