Ekonom Kohout: Příští rok nebude pohodový. Sankce proti Rusku? Jde o něco jiného, než nám říkají

18. 12. 2018 4:43

ROZHOVOR Uznávaný ekonom Pavel Kohout s prezidentem Milošem Zemanem souhlasí například v podpoře Izraele, ale jeho obdiv k Rusku a k Číně nechápe. „Rusko funguje do značné míry jako obnovený a poněkud reformovaný carský režim. Čína je jiná věc. Její ekonomika očividně prosperuje, sice na dluh, ale obyvatelům se daří lépe. Ale čínská špionáž a krádeže západních technologií představují skutečně riziko pro Evropu i pro Ameriku. Na Čínu bychom se měli dávat pozor, protože na rozdíl od Ruska představuje skutečné riziko. A pokud jde o čínské investice, žádná země na světě ještě nezbohatla z čínských investic. Ať si je Čína klidně nechá,“ prohlásil přední ekonom, který byl členem Národní ekonomické rady vlády a radil několika ministrům financí i vládám.

Ekonom Kohout: Příští rok nebude pohodový. Sankce proti Rusku? Jde o něco jiného, než nám říkají
Foto: Daniela Černá
Popisek: Ekonom Pavel Kohout

Britská premiérka Mayová čelí velkému tlaku, musela doma odložit hlasování o dohodě s Evropskou unií týkající se Brexitu z obavy, že by neprošlo, a snaží se ještě ex post dohodnout nové podmínky, na což představitelé EU už nechtějí přistoupit. Jak vidíte budoucnost, pokud dohoda neprojde a uskuteční se tzv. tvrdý Brexit? Jaké to bude mít podle vás důsledky pro Velkou Británii, Evropskou unii a Českou republiku?

Anketa

Dělal Andrej Babiš v roce 2018 České republice v zahraničí ostudu?

11%
89%
hlasovalo: 16148 lidí

Nejsem prorok, nevím, jak Brexit nakonec skončí. V případě tvrdého Brexitu půjde samozřejmě o krátkodobý ekonomický šok, Británie jej ale vydrží. Tento národ vydržel již mnohem těžší zkoušky a vždy obstál.

Mám větší starosti o zbytek Evropské unie. Do jejího vedení se dostali fanatičtí centralisté toužící po jednotné evropské vládě. Tito centralisté navíc mají silné socialistické tendence. Historie nás ovšem učí, že centralizace vede ke složitosti, složitost má za následek vnitřní pnutí a tyto vnitřní spory způsobují zánik. Socialistické přerozdělování navíc vede k nehospodárnosti, zaostávání a neřešitelným problémům ve financích a v hospodářství vůbec.

Fotogalerie: - O roce 1968

Debata o roce 1968 ve Slovenském domě
Jiří Valenta
Debata o roce 1968 ve Slovenském domě
Jaroslav Bašta
Slovenský velvyslanec Peter Weiss
Debata o roce 1968 ve Slovenském domě

Británie toto všechno zažila: budování impéria, spory uvnitř tohoto impéria, po roce 1945 jeho následný rozpad. Zažila i znárodňování, období vysokých daní, cenové regulace a podobných socialistických vymožeností. Britové zažili dokonce i valutové příděly na cesty do zahraničí, říkalo se jim „vacation allowances“. Na cesty do zahraničí si během 60. a 70. let směli měnit maximálně 50 liber ročně, částky byly zapisovány, podobně jako u nás za komunistů, do cestovních pasů.

Teprve Margaret Thatcherová opět postavila Británii na nohy, privatizovala průmysl, zrušila devizové příděly a snížila daně na rozumné hodnoty. Britské zestátněné automobilky se po privatizaci dostaly do rukou Němců a dalších cizinců – to je příběh, který velmi dobře známe, a proto máme stejně jako Britové velmi rezervovaný postoj k socialismu. I k impériím, která jsme na našem území zažili během 20. století celkem tři včetně jejich rozpadů.

Moje největší obava se tedy netýká Británie, ale kontinentu. Pokud jej po Brexitu ovládnou nadšení budovatelé socialistického impéria s ohněm v srdci a leskem v očích, máme se nač těšit.

Co by podle vás pro ČR znamenalo, kdyby u nás vyhrály hlasy, které také volají po odchodu z EU? Není pro nás situace VB dostatečně odstrašujícím příkladem?

Prozatím a v jakékoli dohledné době u nás neexistuje reálná politická strana prosazující odchod z EU. Jaká bude situace za pět deset patnáct let, teprve uvidíme.

Evropa i Česká republika zažívají už pár let příznivou ekonomickou situaci. Ale i my, ekonomičtí laici, víme, že po příznivém ekonomickém období přicházejí ekonomická stagnace, propad, nebo dokonce krize. Máme se bát? Je na takovou situaci Česká republika připravena? A kdy takový obrat můžeme čekat?

Ano, naprosto správné pozorování. Zatím je jakákoli panika zbytečná. Koneckonců panika je zbytečná za všech okolností. Ovšem rostoucí počet indikátorů směřuje ke zpomalení hospodářského růstu v Evropě, takže rok 2019 asi nebude tak pohodový jako ten, který právě končí. Nikdo ovšem nedokáže předpovídat hospodářské recese, nebudu proto nic předstírat a klidně řeknu, že nevím přesně. My ekonomové vidíme pouze indikátory. Předpovědi dělají pouze šarlatáni.

A jak se na recesi připravit? Doporučil bych mít něco v rezervě, pokud nemáte. Starat se o své úspory a investice, pokud je máte. Nikdo vám k tomu asi neřekne žádnou skutečně hlubokou moudrost.

Kritikům Miloše Zemana vadí prezidentův postoj k protiruským sankcím. Český prezident tvrdí, že jsou zbytečné a je potřeba je zrušit. Ale k sankcím přistoupily Spojené státy americké i Evropská unie kvůli ruské anexi Krymu a vměšování se Ruska do bojů na východě Ukrajiny, jejich zrušení podmínilo dodržováním minských dohod. Dohody nejsou dodržovány, navíc Rusko vyvolalo další konflikt s Ukrajinou v Kerčském průlivu, zadrželo ukrajinské lodě i námořníky. Pokud sankce nejsou účinné, neměla by Evropská unie přistoupit k účinnějším prostředkům? Nebo vina Ruska v posledním konfliktu není tak jednoznačná?

Sankce se posunuly do jiné roviny. Nikdo asi již seriózně nečeká, že Rusko vrátí Krym. Stejně bychom mohli čekat, až Německo vrátí Lužici nebo až Polsko vrátí Kladsko. Tedy marně. Pokud nebudou obyvatelé Krymu chtít návrat k Ukrajině do té míry, že se budou bouřit proti Rusku, nic se nestane. A o nějaké vzpouře není ani vidu, ani slechu.

Ovšem sankce jako nástroj ekonomické diplomacie jsou jiná věc. Spojené státy se jejich prostřednictvím snaží prosadit, aby Evropa dovážela americký zemní plyn místo ruského. EU sice nějaké sankce provozuje, ovšem nespadá do nich spolupráce na plynovodu Nord Stream – tedy jediná záležitost, kde by sankce mohly Rusko opravdu bolet. Nyní je ve výstavbě Nord Stream 2. Potrubí je kladeno na dno Baltského moře, aby bylo možné obejít Ukrajinu. Kdyby Západ opravdu chtěl, aby sankce byly účinné, tento projekt by byl zastaven. Ale není. To vypovídá o prioritách. A o pokrytectví.

Mimochodem, nejsem fanoušek Ruska ani Ukrajiny. Vzájemné spory těchto zemí by měly být řešeny mezi nimi samotnými. Fakt, že Ukrajina je zesláblá korupcí a trvale mizernou vládou, z ní ještě nečiní spojence Západu. A Rusko je Rusko, nedělám si iluze.

Proruské postoje vedou k obviňování prezidenta Miloše Zemana, že neprosazuje zájmy České republiky, ale Ruska a Číny, někteří politici dokonce hovoří o velezradě a nutnosti zahájit v Senátu proces k odvolání prezidenta. Jak se na tyto snahy díváte?

Se Zemanem souhlasím v jednotlivostech jako například v podpoře Izraele, ale jeho obdiv k Rusku a k Číně nechápu. Rusko funguje do značné míry jako obnovený a poněkud reformovaný carský režim. Byly i mnohem horší režimy, jistě, ale netvrdil bych, že ten Putinův je nějak skvělý.

Čína je jiná věc. Její ekonomika očividně prosperuje, sice na dluh, ale obyvatelům se daří lépe. Jak to skončí, nikdo neví, ale zatím Čína budí respekt. Čínský stát je ovšem nejblíže dystopickým sci-fi vizím o totalitním Velkém bratrovi, který pomocí moderní techniky špehuje své lidi kdykoli a kdekoli. Co horšího, čínská špionáž a krádeže západních technologií představují skutečně riziko pro Evropu i pro Ameriku. Na Čínu bychom si měli dávat pozor, protože na rozdíl od Ruska představuje skutečné riziko. A pokud jde o čínské investice, žádná země na světě ještě nezbohatla z čínských investic. Ať si je Čína klidně nechá.

Je Miloš Zeman podle vás ještě schopen vykonávat svůj úřad ve prospěch České republiky?

Proč by nebyl? Má jisté zdravotní potíže, ale F. D. Roosevelt byl na vozíčku a řídil Ameriku v období války. Že se Zeman mnohým nelíbí, ještě neznamená, že není schopen vykonávat úřad.

Jak se podle vás posunula situace v roce 2018? K lepšímu, nebo horšímu?

Nevidím žádnou zásadní změnu situace v Česku. V Evropské unii lze pozorovat rostoucí trend k centralismu a socialismu, ale to není nic nového. V Itálii zvítězila antiimigrační politika a ukazuje se, že je to něco, nač voliči skutečně slyší a po čem touží. Pozoruhodné jsou nedávné události ve Francii, které ukazují, že sociální stát narazil na své hranice – už není co rozdávat, aby lid byl klidnější, leda za cenu dalšího zadlužování. Francie je příkladem země, kde mohutné prostředky spotřebovávané sociálním státem chybějí pro zajištění základních úkolů státu, tedy zajištění bezpečnosti.


Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Poslanec rozpočtář je šokován z prezentace Rady ČT ve sněmovně. Jednou si dovolil kritizovat Wollnerův pořad a hned se na něj Reportéři zaměřili

17:34 Poslanec rozpočtář je šokován z prezentace Rady ČT ve sněmovně. Jednou si dovolil kritizovat Wollnerův pořad a hned se na něj Reportéři zaměřili

ROZHOVOR „Můj dojem ze semináře je, že současné složení Rady ČT neumožňuje provádět efektivní kontro…