Jak se jako ekonom díváte na státní rozpočet na rok 2021? Bylo možné jej v současné nelehké době připravit zodpovědněji?
Určitě mohl být připraven lépe. Chápu, že ve zcela zvláštní době je možné používat zvláštní nástroje v rámci rozpočtové politiky, ale i to musí mít určitou míru. Stejně jako deficit plánovaný pro letošní rok ve výši 500 miliard korun je nejméně o 100 miliard vyšší, než by musel být. Tak i když nás čeká nelehké období v příštím roce, měla se vláda pokusit stlačit deficit pod úroveň 200 miliard korun. Není možné jen stát na jedné straně pod pláštíkem covidu neúměrně zadlužovat a přitom nehledat úsporu na straně zbytných nákladů státu.
Kritici vyčítají státnímu rozpočtu na příští rok především to, že uvrhne naši zemi do dalších dluhů, které budou muset splácet generace našich dětí. Je to ten největší problém?
Ano, z určitého pohledu je to vysoce nezodpovědné vůči budoucím generacím, které budou muset splácet dluhy, které za roky 2020 a 2021 astronomicky vzrostou. Jenom připomenu, že v letech nejtěžších transformačních procesů, které vedly k návratu od centrálně, administrativně, státně, stranicko, byrokraticky plánovité a řízené ekonomiky k tržní ekonomice, činil součet deficitu a přebytku státních rozpočtů 16 miliard korun. A v současné době se za dva roky schválil celkový deficit ve výši 820 miliard, což představuje polovinu celkového dluhu vytvořeného za celých 30 let od počátku transformace. Ukazuje se zrůdnost sytému, kdy v dobách konjunktury vláda utrácela prostředky za nesmyslné projekty, místo aby vytvářela přebytky, které by se nám dnes velmi hodily.
Vláda argumentuje tím, že se z očekávané hospodářské krize musíme proinvestovat. Myslíte si, že je státní rozpočet na příští rok dostatečně orientován na skutečně důležité investice?
Ne, není. Pokud vláda chtěla rozumně investovat, měla uspíšit schvalování zákona, který by umožnil zrychlit výstavbu například dálnic. Pak by mohly být tyto investice prospěšné pro celou ekonomiku. Ale myslet si, že se proinvestujeme z krize, je naivní představa. Nehledě na fakt, že z dat rozpočtu je jasně vidět, že se jedná spíše o rozpočet, kdy se počítá s tím, že se suma „projí“, nikoliv proinvestuje.
Fotogalerie: - Čerti před sněmovnou
Opozice často vytýká vládě, že nehledá úspory. Kdyby bylo na vás, kde byste začal šetřit především?
Na státní byrokracii. Na neuvěřitelném růstu počtu státních zaměstnanců za poslední léta. Mnohdy na nesmyslných výdajích spojených s maláčovinou, na výdajích spojených se spolufinancováním dotací z EU, které jsou mnohdy poskytovány na nesmyslné programy, na podporách Zeleného šílenství, které zcela zadušují ekonomiku. Okamžitě bych zrušil podporu politických neziskovek, které zcela nepokrytě parazitují na státním rozpočtu. A asi bych se zamyslel i nad rekordně rychlým zvyšováním nominálních příjmů u různých státem placených profesí v tak těžkém období, které právě prožíváme.
Vládními opatřeními proti šíření covidu trpí především nejmenší podnikatelé a živnostníci. Myslí státní rozpočet v dostatečné míře na pomoc právě do oborů nejvíce zasažených těmito opatřeními?
Pominu-li nesmyslnost mnohých opatření, která dusí neopodstatněně širokou škálu podnikatelů, nutno říci, že mnohé skupiny na pomoc nedosáhnou, případně dosáhnou tak pozdě, že už jim to nepomůže. Je smutné, že naši představitelé se snaží býti pionýry slepých uliček, a namísto toho, aby přijali funkční kompenzační modely ze zahraničí, snaží se vymyslet vlastní cestu – výsledkem je pak nefunkční systém, který je drahý a nezohledňuje nakolik se daný subjekt podílel na odvodech do státního rozpočtu v minulosti. Výsledkem je pak plochý systém, který naděluje socialisticky všem stejně – jasně to dnes vidíme u navrhovaných opatření na podporu restaurací a hotelů. Přežívají tak i nezdravé firmy, které by stejně zanikly a zbytečně pohlcují prostředky, které by se mohly poskytnout perspektivním firmám. Vláda hlavně udělala chybu, že podlehla covidovým hochštaplerům. Nutno však podotknout, že mediální hysterie ovlivnila vlády celosvětově.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
