O minulém víkendu představila ČSSD svůj volební program, v němž mimo jiné slibuje do pěti let průměrný měsíční plat 40 tisíc korun. Co jí ke splnění slibu může pomoci? Rostoucí produktivita práce? Převis poptávky po zaměstnancích nad jejich nabídkou? Nebo inflace, při níž si ale lidé nepomůžou?
Pokud slibuju něco, o čem je dopředu zřejmé, že to nejde splnit, pak lžu. ČSSD slibuje něco, o čem je jednoznačně jasné, že to splnit nejde. V roce 2016 dosáhla průměrná mzda 27 589 korun. Pokud by v roce 2021 měl průměr překročit 40 tisíc, musí v průměru každý rok růst o 7,8 procenta. Přitom za posledních dvacet let růst průměrných mezd nedosáhl tempa 7,8 procenta ani v jednom jediném roce. Produktivita práce se sice hypoteticky zvýšit může, a tím by mohla růstu mezd pomoci, ale v realitě v posledním roce naopak klesala. Převis poptávky po zaměstnancích nad jejich nabídkou také žene mzdy vzhůru, ale ne o nutných 7,8 procenta a už vůbec ne pět let v kuse – tento jev napnutého trhu práce nikdy nemá empiricky šanci vydržet víc než rok, pak ekonomiku nedostatek zaměstnanců začne brzdit. Čili je to naprostý nesmysl.
Dává také vůbec smysl v době, kdy v důsledku 4. průmyslové revoluce roboti pomalu nahradí všechnu rutinní práci a postupně i složitější práci, třeba prodavaček samoobslužnými pokladnami, přicházet se slibem na zvýšení minimální mzdy do pěti let na 16 tisíc korun, jak to sociální demokraté rovněž činí?
Samozřejmě, že to smysl nedává. A proč to smysl nedává, jste odpověděl sám za mě: Nikdy nebylo snazší rutinní pracovníky nahrazovat stroji: prodavačky, hlídače, vrátné, uklízečky, zahradníky. Místo nich při zvýšení minimální mzdy zaměstnavatelé „zaměstnají“ samoobslužnou pokladnu, alarm, závoru na čočku, autonomní robotický vysavač, autonomní sekačku. To všechno již dávno existuje a používá se, masovému rozšíření brání jen to, že někteří zaměstnanci jsou stále ještě levnější. Jenomže pokud tyto zaměstnance připravíme o práci, stanou se nezaměstnatelní, protože nemají žádnou kvalifikaci.
Argumentovat tím, že v minulosti jsme statisticky nepozorovali po zvýšení minimální mzdy nárůst nezaměstnanosti, není správné ze dvou důvodů. Zaprvé minimální mzda se nikdy nezvýšila na 16 tisíc. Zadruhé, jak jsem řekla, tito lidé se stanou nikoliv jen nezaměstnaní, ale nezaměstnatelní. To je rozdíl. Oni se totiž už nemají šanci uplatnit kvůli své nízké kvalifikaci. Tedy oni si už ani práci hledat nebudou. Jednoduše z trhu práce vypadnou. Ve statistikách přestanou figurovat. Nezaměstnanost se tak statisticky nezvýší, ale zvýší se kolonka „ekonomicky neaktivní obyvatelstvo“.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník