Jsme svědky intenzivnějšího geopolitického sbližování Ruska a Číny. O tom svědčí nejen četné kontakty a setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínskou hlavou státu Si Ťin-pchingem a pořádání summitů. Co může znamenat posilování eurasijské integrace v kontextu současné krize integrace evropské?

Zlepšování vztahů mezi medvědem a drakem probíhá již delší dobu a je potřeba říci, že je to do značné míry díky politice Západu a sankcím. Západ se prostě přepočítal v tom, že představuje „celé mezinárodní společenství“. Nepředstavuje. Politika Západu, která je namířená na oslabování a obkličování obou dvou zemí (Ukrajina, Jihočínské moře), vede k tomu, že Rusko a Čína jsou si blíže než kdykoliv předtím. Existuje mnoho platforem, ve kterých tyto země intenzivně a kreativně spolupracují – od BRICS po Šanghajskou organizaci spolupráce.
Rusko zastává spíše roli ekonomicky slabšího partnera, který má ovšem silovou zahraniční politiku opírající se o silnou armádu, Čína je pak ten ekonomický tahoun. Vzpomínám přitom na animovaný klip setkání zemí BRICS minulého roku, který novou kvalitu rusko-čínských vztahů dobře ilustruje – čínský panáček – prezident Si – se vedl za ruku s ruským panáčkem – prezidentem Putinem. Ostatní představitelé BRICS pak stáli za nimi. Spolupráce v různých oblastech ovšem není nutně integrace. Evropská dezintegrace je jedním z mnoha odrazů hrůzné nekompetence „elit“ vyspělých zemí, odráží smrtelnou kombinaci jejich hlouposti a zároveň arogance moci. Jak dezintegrace evropská, tak i sbližování Ruska a Číny jsou tedy do značné míry plody Západu. Je přitom zajímavé, že běžní Číňané vnímají Rusko podstatně pozitivněji než Rusové Čínu…

Je praktickým vítězem Brexitu Čína, s ohledem na ekonomické problémy Ruska a s přihlédnutím k situaci, že rozdrobená Evropa nebude schopná vyvažovat vliv Číny?